Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |
|
|||
983
|
|||
|
|||
Ustrkování, Zurücksetzung. Dch.
Ustrknouti = ustrčiti. Lidstvu jest zvyk
padlého u. víc. Msn. Or. 35. Ustrnouti. — abs. Myšlénky u-ly. Nrd.
— kde, v čem (kdy). Kdyby za převratu byl ten les v pohybu u-nul. Osv. Nebo v něm u-ly milosti jeho; U-nul v svém dou- fání. Krnd. 161., 202. — na čem. Dik. II. 103., Výb. II. 1532. —jak. U-nul kameňom. Bl. Ps. 98. Ustrnožiti = nastrabočiti, uložiti. Slez.
Šd. Ustrnulina, y, f. = ustrnulý tvar, er-
starrte Form. List. fil. 1884. 76. Gb. Ustrnulý U. oko. Osv., Kká. — čím.
Pohled hrůzou u-lý. Čch. — več. Zástup v kámen u. Čch. Pt. 47. Ustrnuté, slov. ustrnuto = ustrnule.
Phľd. VII. 146. Ustrnutý. U. milování p. Krista. Krnd.
163.
Ústroj cévový, cítěcí, čichový, dostře-
divý či vnitřní, dřeňový, dutý, obvodový či periferický, odstředivý či zevnější, po- hlavní, pohybovací, pokožkový, rozpleme- ňovací, smyslový, ssací, svalový, škárový, vyživovací, zrakový. Šv., Slov. zdrav., NA., Kk., Dk. Vz Ústrojí. Ústrojba, y, f., Gestaltung, Organisirung,
Institution. Šd. Ústrojenstvo, a, n. = říše ustrojená,
ústrojní živočichové, die organische Welt. Dk., NA., SP., Osv. Ústrojesloví, n. = údosloví. Kk.
Ústrojí zámku, das Eingerichte, Včr. Z.
I. 56., kondensační u parního stroje, Zpr. arch., říše, obce, světové, státní, spole- čenské, veršů, rozváděcí, pohlavní, věty, Satzgefüge, zřecí. Kžk., Šmr., Jir., Osv., Stč., J. Lpř, Nz. Smyslové ú. jest velmi klamné. Uš. Ústrojina, y, f., organischer Körper. Rk.
Ustrojiti se čím: Mikulášem. Us. Vk.
Ústrojitosť. Šf. III. 443. Ú. jazyka na-
šeho. Pal. Rdh. I. 129. Ústrojitý. Ú. bytosť. Pal. Rdh. I. 401.
Ústrojnina, y, f. = něco ústrojného, věc
ústrojná. NA. V. od. 2., 2. Ústrojný. organisch. Ú. látky, SP., život,
Ves., svět. Mj. Ú. přehlasování, vz Přehla- sování (dod.). Ú. přestrojování, vz Přestro- jování, Šf. III. 460. Ustručniti se, sich einschränken. Exc.
Ústko, a, n. = zaniklá ves u Luhačovic.
MzO. 1890. č. 25. str. 40. Ústup, Seitsprung, v tělocv. Rgl. —
Ústupek = granec na kamnech. Val. Brt. D. 282. Ústupčivý = ústupný. Slov. Phľd. VIII.
86. Ústupek, vz Ústup. — Ú. = římsa ka-
men. Val. Slavč. 48. Ústupka, y. f. = ústupná stěna, absät-
ziger Streb. Hř. Ústupné, ého, n., Reugeld. Šd.
Ústupník, a, m., Cedent. Šd.
|
Ústupný. Ú. těžení. NA. IV. 144. —
Ú., Rückzugs-. U. pochva, čára. NA. Ustvořiti. Ty synci cosi u-řa (vyvedou).
Laš. Brt. D. 282. Ustyděti se. Št, Krnd. 169. — zač.
Mnozí by se za to u-li. Bart. 309. — se koho. Mne sú se u-li. Výb. I. 400. Smilný smilného se neustydí. Krnd. 23. — s inft. U. se mají prositi za mrzké věci. Výb. II. 893. Ustýskati si kde, vz Ustyskovati si.
Jrsk. Úsudek. Jg. Slnosť 33. Způsoby ú-dku,
vz Způsob. Úsudkář, e, m., Kritikaster, Kritiken-
macher, m. Rk. Úsudkářství, n , Aburtheilungssucht, f.
Rgl.
Usurpatorský, Usurpator-. U. choutky.
Šmb. Úsušek, šku, m. = něco usušeného. Šd.
Usuší, n. = louky u Mojného, sam.
u Radnic a j. BPk. Úsuvka. Niť cestopisu ú-kami přetrho-
vati. Koll. III. Usvěcenec, nce, m., der Geweihte. Hnoj.
230. Usvědčovatel, e, m. U. proti někomu.
16. stol, Mus. 1891. 235. Úsvit. Mkl. Etym. 332. b. Na ú-tu 6. sto-
letí, Šf. Strž. II. 17, nového věku. Mus. Ráno v úsvit stalo se veliké povětří. Let. 463. Usvornitel, e, m , Versöhner, m. Koll.
Hlas. 166. Usvorniti. Koll. IV. 318.
Usýnati, usýpati, vz Usnouti (i dod.).
Usynění, n., vz Usyniti. Sš. II. 81.
-úš, přípona: Mikúš, Ondrúš. Mor. Brt.
D. 146. -uša, přípona: Veruša (Veruna), Babuša
(Barbora), maluša, paluša, dvoruša (jména krav), lapuša (věc daremná). Mor. Brt. D. 146. 1. Ušák = výr. Šír. Pt.
2. Ušák = dva hrnce spojené s jedným
veľkým uchom, v nichž sa v čas polných prác do poľa pokrmy vynášajú. Slov. Rr. Sb. — U. = ušaté dláto, Meisselbohrer, m. Hř. Ušákati = pospíchati, eilen. U Úboče.
Rgl. Ušámnouti koho = šlápnouti na nohu.
U K. Hrad. Kšť. Ušatec = kdo má veliké uši. Hvlč. I.32.
1. Ušatka. Cf. Ott. II. 1053., Brm. IV. 2.
241., 647. 3 Ušatka = křídlice, Flügelschraube.
Vz Křídlice. Uščabiť = uštípnouti. Mor. Brt. D. 272.
Úščep, úštěp, u, m., vorus, zastr. Rozk.
Uščeračně. Cf. Ščířiti se. Mor. Šd.
Uščibřit = ulomiti. U-bři tam kúsek
sýra. Mor. Brt. D. 272. Uščice = uštice, e, f., cyphus, potera,
zastr. Bhm. Uščignút = uščiknouti. Slez. Šd.
-uše. Cf. Gb. Ml. I. 63
|
||
|
|||
Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |