983

Ustrkování, Zurücksetzung. Dch.

Ustrknouti = ustrčiti. Lidstvu jest zvyk
padlého u. víc. Msn. Or. 35.

Ustrnouti. — abs. Myšlénky u-ly. Nrd.
— kde, v čem (kdy). Kdyby za převratu
byl ten les v pohybu u-nul. Osv. Nebo
v něm u-ly milosti jeho; U-nul v svém dou-
fání. Krnd. 161., 202. — na čem. Dik. II.
103., Výb. II. 1532. —jak. U-nul kameňom.
Bl. Ps. 98.

Ustrnožiti = nastrabočiti, uložiti. Slez.
Šd.

Ustrnulina, y, f. = ustrnulý tvar, er-
starrte Form. List. fil. 1884. 76. Gb.

Ustrnulý U. oko. Osv., Kká. — čím.
Pohled hrůzou u-lý. Čch. — več. Zástup
v kámen u. Čch. Pt. 47.

Ustrnuté, slov. ustrnuto = ustrnule.
Phľd. VII. 146.

Ustrnutý. U. milování p. Krista. Krnd.

163.

Ústroj cévový, cítěcí, čichový, dostře-
divý či vnitřní, dřeňový, dutý, obvodový
či periferický, odstředivý či zevnější, po-
hlavní, pohybovací, pokožkový, rozpleme-
ňovací, smyslový, ssací, svalový, škárový,
vyživovací, zrakový. Šv., Slov. zdrav., NA.,
Kk., Dk. Vz Ústrojí.

Ústrojba, y, f., Gestaltung, Organisirung,
Institution. Šd.

Ústrojenstvo, a, n. = říše ustrojená,
ústrojní živočichové, die organische Welt.
Dk., NA., SP., Osv.

Ústrojesloví, n. = údosloví. Kk.

Ústrojí zámku, das Eingerichte, Včr. Z.
I. 56., kondensační u parního stroje, Zpr.
arch., říše, obce, světové, státní, spole-
čenské, veršů, rozváděcí, pohlavní, věty,
Satzgefüge, zřecí. Kžk., Šmr., Jir., Osv.,
Stč., J. Lpř, Nz. Smyslové ú. jest velmi
klamné. Uš.

Ústrojina, y, f., organischer Körper. Rk.

Ustrojiti se čím: Mikulášem. Us. Vk.

Ústrojitosť. Šf. III. 443. Ú. jazyka na-
šeho. Pal. Rdh. I. 129.

Ústrojitý. Ú. bytosť. Pal. Rdh. I. 401.

Ústrojnina, y, f. = něco ústrojného, věc
ústrojná. NA. V. od. 2., 2.

Ústrojný. organisch. Ú. látky, SP., život,
Ves., svět. Mj. Ú. přehlasování, vz Přehla-
sování (dod.). Ú. přestrojování, vz Přestro-
jování, Šf. III. 460.

Ustručniti se, sich einschränken. Exc.

Ústko, a, n. = zaniklá ves u Luhačovic.
MzO. 1890. č. 25. str. 40.

Ústup, Seitsprung, v tělocv. Rgl. —
Ústupek = granec na kamnech. Val. Brt.
D. 282.

Ústupčivý = ústupný. Slov. Phľd. VIII.
86.

Ústupek, vz Ústup. — Ú. = římsa ka-
men. Val. Slavč. 48.

Ústupka, y. f. = ústupná stěna, absät-
ziger Streb. Hř.

Ústupné, ého, n., Reugeld. Šd.

Ústupník, a, m., Cedent. Šd.

Ústupný. Ú. těžení. NA. IV. 144. —
Ú., Rückzugs-. U. pochva, čára. NA.

Ustvořiti. Ty synci cosi u-řa (vyvedou).
Laš. Brt. D. 282.

Ustyděti se. Št, Krnd. 169. — zač.
Mnozí by se za to u-li. Bart. 309. — se
koho. Mne sú se u-li. Výb. I. 400. Smilný
smilného se neustydí. Krnd. 23. — s inft.
U. se mají prositi za mrzké věci. Výb. II.
893.

Ustýskati si kde, vz Ustyskovati si.
Jrsk.

Úsudek. Jg. Slnosť 33. Způsoby ú-dku,
vz Způsob.

Úsudkář, e, m., Kritikaster, Kritiken-
macher, m. Rk.

Úsudkářství, n , Aburtheilungssucht, f.

Rgl.

Usurpatorský, Usurpator-. U. choutky.
Šmb.

Úsušek, šku, m. = něco usušeného. Šd.

Usuší, n. = louky u Mojného, sam.
u Radnic a j. BPk.

Úsuvka. Niť cestopisu ú-kami přetrho-
vati. Koll. III.

Usvěcenec, nce, m., der Geweihte. Hnoj.
230.

Usvědčovatel, e, m. U. proti někomu.
16. stol, Mus. 1891. 235.

Úsvit. Mkl. Etym. 332. b. Na ú-tu 6. sto-
letí, Šf. Strž. II. 17, nového věku. Mus.
Ráno v úsvit stalo se veliké povětří. Let.
463.

Usvornitel, e, m , Versöhner, m. Koll.
Hlas. 166.

Usvorniti. Koll. IV. 318.

Usýnati, usýpati, vz Usnouti (i dod.).

Usynění, n., vz Usyniti. Sš. II. 81.

-úš, přípona: Mikúš, Ondrúš. Mor. Brt.
D. 146.

-uša, přípona: Veruša (Veruna), Babuša
(Barbora), maluša, paluša, dvoruša (jména
krav), lapuša (věc daremná). Mor. Brt. D.
146.

1. Ušák = výr. Šír. Pt.

2. Ušák = dva hrnce spojené s jedným
veľkým uchom, v nichž sa v čas polných
prác do poľa pokrmy vynášajú. Slov. Rr.
Sb. — U. = ušaté dláto, Meisselbohrer, m.
Hř.

Ušákati = pospíchati, eilen. U Úboče.
Rgl.

Ušámnouti koho = šlápnouti na nohu.
U K. Hrad. Kšť.

Ušatec = kdo má veliké uši. Hvlč. I.32.

1. Ušatka. Cf. Ott. II. 1053., Brm. IV. 2.
241., 647.

3 Ušatka = křídlice, Flügelschraube.
Vz Křídlice.

Uščabiť = uštípnouti. Mor. Brt. D. 272.

Úščep, úštěp, u, m., vorus, zastr. Rozk.

Uščeračně. Cf. Ščířiti se. Mor. Šd.

Uščibřit = ulomiti. U-bři tam kúsek
sýra. Mor. Brt. D. 272.

Uščice = uštice, e, f., cyphus, potera,
zastr. Bhm.

Uščignút = uščiknouti. Slez. Šd.

-uše. Cf. Gb. Ml. I. 63



	983

	Ustrkování, Zurücksetzung. Dch. Ustrknouti = ustrčiti. Lidstvu jest zvyk padlého u. víc. Msn. Or. 35. Ustrnouti. — abs. Myšlénky u-ly. Nrd. — kde, v čem (kdy). Kdyby za převratu byl ten les v pohybu u-nul. Osv. Nebo v něm u-ly milosti jeho; U-nul v svém dou- fání. Krnd. 161., 202. — na čem. Dik. II. 103., Výb. II. 1532. —jak. U-nul kameňom. Bl. Ps. 98. Ustrnožiti = nastrabočiti, uložiti. Slez. Šd. Ustrnulina, y, f. = ustrnulý tvar, er- starrte Form. List. fil. 1884. 76. Gb. Ustrnulý U. oko. Osv., Kká. — čím. Pohled hrůzou u-lý. Čch. — več. Zástup v kámen u. Čch. Pt. 47. Ustrnuté, slov. ustrnuto = ustrnule. Phľd. VII. 146. Ustrnutý. U. milování p. Krista. Krnd. 163. Ústroj cévový, cítěcí, čichový, dostře- divý či vnitřní, dřeňový, dutý, obvodový či periferický, odstředivý či zevnější, po- hlavní, pohybovací, pokožkový, rozpleme- ňovací, smyslový, ssací, svalový, škárový, vyživovací, zrakový. Šv., Slov. zdrav., NA., Kk., Dk. Vz Ústrojí. Ústrojba, y, f., Gestaltung, Organisirung, Institution. Šd. Ústrojenstvo, a, n. = říše ustrojená, ústrojní živočichové, die organische Welt. Dk., NA., SP., Osv. Ústrojesloví, n. = údosloví. Kk. Ústrojí zámku, das Eingerichte, Včr. Z. I. 56., kondensační u parního stroje, Zpr. arch., říše, obce, světové, státní, spole- čenské, veršů, rozváděcí, pohlavní, věty, Satzgefüge, zřecí. Kžk., Šmr., Jir., Osv., Stč., J. Lpř, Nz. Smyslové ú. jest velmi klamné. Uš. Ústrojina, y, f., organischer Körper. Rk. Ustrojiti se čím: Mikulášem. Us. Vk. Ústrojitosť. Šf. III. 443. Ú. jazyka na- šeho. Pal. Rdh. I. 129. Ústrojitý. Ú. bytosť. Pal. Rdh. I. 401. Ústrojnina, y, f. = něco ústrojného, věc ústrojná. NA. V. od. 2., 2. Ústrojný. organisch. Ú. látky, SP., život, Ves., svět. Mj. Ú. přehlasování, vz Přehla- sování (dod.). Ú. přestrojování, vz Přestro- jování, Šf. III. 460. Ustručniti se, sich einschränken. Exc. Ústko, a, n. = zaniklá ves u Luhačovic. MzO. 1890. č. 25. str. 40. Ústup, Seitsprung, v tělocv. Rgl. — Ústupek = granec na kamnech. Val. Brt. D. 282. Ústupčivý = ústupný. Slov. Phľd. VIII. 86. Ústupek, vz Ústup. — Ú. = římsa ka- men. Val. Slavč. 48. Ústupka, y. f. = ústupná stěna, absät- ziger Streb. Hř. Ústupné, ého, n., Reugeld. Šd. Ústupník, a, m., Cedent. Šd.	Ústupný. Ú. těžení. NA. IV. 144. — Ú., Rückzugs-. U. pochva, čára. NA. Ustvořiti. Ty synci cosi u-řa (vyvedou). Laš. Brt. D. 282. Ustyděti se. Št, Krnd. 169. — zač. Mnozí by se za to u-li. Bart. 309. — se koho. Mne sú se u-li. Výb. I. 400. Smilný smilného se neustydí. Krnd. 23. — s inft. U. se mají prositi za mrzké věci. Výb. II. 893. Ustýskati si kde, vz Ustyskovati si. Jrsk. Úsudek. Jg. Slnosť 33. Způsoby ú-dku, vz Způsob. Úsudkář, e, m., Kritikaster, Kritiken- macher, m. Rk. Úsudkářství, n , Aburtheilungssucht, f. Rgl. Usurpatorský, Usurpator-. U. choutky. Šmb. Úsušek, šku, m. = něco usušeného. Šd. Usuší, n. = louky u Mojného, sam. u Radnic a j. BPk. Úsuvka. Niť cestopisu ú-kami přetrho- vati. Koll. III. Usvěcenec, nce, m., der Geweihte. Hnoj. 230. Usvědčovatel, e, m. U. proti někomu. 16. stol, Mus. 1891. 235. Úsvit. Mkl. Etym. 332. b. Na ú-tu 6. sto- letí, Šf. Strž. II. 17, nového věku. Mus. Ráno v úsvit stalo se veliké povětří. Let. 463. Usvornitel, e, m , Versöhner, m. Koll. Hlas. 166. Usvorniti. Koll. IV. 318. Usýnati, usýpati, vz Usnouti (i dod.). Usynění, n., vz Usyniti. Sš. II. 81. -úš, přípona: Mikúš, Ondrúš. Mor. Brt. D. 146. -uša, přípona: Veruša (Veruna), Babuša (Barbora), maluša, paluša, dvoruša (jména krav), lapuša (věc daremná). Mor. Brt. D. 146. 1. Ušák = výr. Šír. Pt. 2. Ušák = dva hrnce spojené s jedným veľkým uchom, v nichž sa v čas polných prác do poľa pokrmy vynášajú. Slov. Rr. Sb. — U. = ušaté dláto, Meisselbohrer, m. Hř. Ušákati = pospíchati, eilen. U Úboče. Rgl. Ušámnouti koho = šlápnouti na nohu. U K. Hrad. Kšť. Ušatec = kdo má veliké uši. Hvlč. I.32. 1. Ušatka. Cf. Ott. II. 1053., Brm. IV. 2. 241., 647. 3 Ušatka = křídlice, Flügelschraube. Vz Křídlice. Uščabiť = uštípnouti. Mor. Brt. D. 272. Úščep, úštěp, u, m., vorus, zastr. Rozk. Uščeračně. Cf. Ščířiti se. Mor. Šd. Uščibřit = ulomiti. U-bři tam kúsek sýra. Mor. Brt. D. 272. Uščice = uštice, e, f., cyphus, potera, zastr. Bhm. Uščignút = uščiknouti. Slez. Šd. -uše. Cf. Gb. Ml. I. 63