988

Utrucovati. S tím mně neutrucuješ, že ..
Koll. Zp. II. 321.

Utržený, abgerissen. To je kluk za ze-
lena u-ný (nadávka = nedochůdče). — U. =
získaný, obdržený. U. „škoda, hanba. Mus.
Rány v bitvě utržené. Šmb. — U. Na žen-
ské u-ný (po nich vzteklý). Kos.

Utržiti čeho. Ten jich u-žil (ran). Us.
Rgl.

Útržka. Cf. Mkl. Etym. 354. Ú-žek se
varovati, vystříhati. Výb. II. 1159, 1165.
Což by k u-ce mé cti býti mohlo. Arch.
VII. 347. Nejedněm jsme posud v pohrdání
a v útržce byli. Kom. Ú. jména dobrého
Wtr. exc.

Utučniti. Výb. I. 586., Kar. 89.

Utuchlý. U. obyčeje. Šf. III. 83.

Utuchnouti, utouchati, utuchovati. —
kde. Chuť k latině ve mně utouchala. Kos.

Útul, u, m. = útulek. Phľd. V. 59.

Utúlaný = toulavý, tulák. Val. Vck.,
Brt. D.

Utúlenosť, Zurückgezogenheit. Slov. Štr.
Nrč. 65.

Útulna. Cf. Slov. zdrav. 391.

Útolno. V zimě jest v teplé světnici
ú-no (příjemno). Us. Pdl.
Útulný. Ú. hnízdo, Kká , byt (příjemný).
Čch.

Utum, a, m., pták. Brm. II. 2. 90.

Uťupaný = učúpaný. Čuší u-ný ako za-
jac v chrasti Slov. Ml. S. I. 88.

Uťúpiť se. Uťúpil sa (skryl se, přikrčil
se) za strom a ani nedychol. Slov. Vz
předcház. Dbš. Sl. pov. III. 68.

Úturlivý = ostýchavý, tichý, schüchtern.
Val. Vck., Slavč. 86.

Uťuťmený; -en, a, o. Prestane u-ná chú-
lostivosť. Let. Mt. sl. I. 20.

Utužený. Ve zbrani u-ný. Osv. I. 346.

Utúžený = roztoužený. Nemôže ťa vy-
čkať srdce u-né. Slov. Bl. Ps.

Utužilosť, i, f., Abhärtung, f. Osv. I.
339.

Utužilý, abgehärtet. Kká. K sl. j. 192.

Útvar v geol. balvanitý, eruptivní, hnědo-
uhelný, hvězdný, kosmický, krajinný, kvá-
drový či opukový, ledový, měsícový, num-
mulitový, neoživený či azoický, oblakový,
oživený či zoický, palaeozoický či primarní
či prvohorní, prahorní (prvotný, krypto-
zoický, primitivní), prostorový, rhetický,
různorodý či heteromesický, skrytě oži-
vený či kryptozoický, stejnorodý či isome-
sický, vsazený, vyvřelý, základní či funda-
mentalní, zvrstvený. Stč. Zem. 150., 152.,
203., 204., 210., 223., 656., 680.—720., 879.
Str. 488. a. 22. ř., sh. polož za Krč.: G.
204., 573. atd. — Ú. kolový či staeroidalní
vody, Hrm. 70., měřický (přímý a křivý,
rovinný) ZČ , Jrl. I. 5., 7., 11., 143. Útvary
mluvní, Dk. Aesth. 279., poetické, Ptů. D.
I. o., veršové, Dk. Poet. 255., hudební,
Dk., politické, Osv., společenské Šmb.

Utváření, Osv., umělecké, krajiny, Dk.,
lebky, pevnin, souše, povrchu zemského,
Stč. Zem. 841., 742., 743., 682., státních
celků. Šmb.

Útvarnosť. Pal. Rdh. I. 388.
Útvor. V 1. ř. za co čárku vymaž. Cf.
Mkl. Etym. 366.

Útvora, y, f., Mache, f. Dch.

Utvořiti si co: úsudek o něčem. Us.
Pdl. — jak k čemu. Každý organ zdá se
jakoby byl od nějaké intelligence z úmysla
utvářen k účelu svému. Mus. 1880. 424.

Utvrditi co čím : město právy. Let. 99.
U-div nás životem věčným. Výb. II. 1640. —
co kde. Buoh u-dil nad námi své písmo
jako nebe. Št. Kn. š. 119.

Utvrzený od Boha v dobrém. Pož. 34.

Utvrzovací, Erhärtungs-. U. theorie. Dk.
Aesth. 483.

Utykač, Angreifer. Čsk.

Utyknouti = uváznouti. Byl bych tam
s vozem u-knul (v blátě). Slez. Šd.

Utyskati se = teskniti. Laš. Brt. D. 283.

Utyti. A když utyje (telce), zabí je (ho-
spodář). 14. stol. List. fil. 1887. 262.

-ův. Cf. Gb. Ml II. 76. Kdy se v gt. pl.
v vynechává? Vz Ů (dod.), konec. Na Laš-
sku se v nikdy neodsouvá: chlapuv, synuv.
Po měkkých souhláskách a po s a z pra-
videlná přípona nom. pl. bývá tam i: rodi
čové — rodiči, klepač — klepači, groš —
groši, mol — moli, tydeň — tydni, jeleň —
jeleni, deset razi, špac má dvanast hlasi.
Brt. D. 112. — -ův příp. adjektiv přisvo-
jovacích. Cf. List. filol. 1886. 374. a 387.
O dolnobečkovském skloňování. Cf. List. fil.
1887. 376. Někdy i určitých jmen zvířat:
Přineste syny bravovy, arietum. Ž. wit.
28. 1. — S přívlastkovým určením. Jitka
dcera Rudolfova krále říšského. Výb. I.
448. Janovi, synu Filippova krále fran-
ského, oddána byla. Výb I. 480. Jidechu
v dóm jinošin, sluhy chrámového. BO. Drží
Hynkovo Suchého Črta sbožie. Půh. II.
131. — Nenalezli těla pána Ježíšova. ZN.
Za krále Václavových let mladých. Let. 3.
Pochodiv s tú hlavú kněze Janovu po uli-
ciech. Let. 484. Nebožce Vavřincova man-
želka. Arch. IX. 267. Výpověď krále Ma-
tyašova. Arch. X. 479. Petr Nebožce Mark-
vartóv syn. Půh. I. 293. V Čechách byla
búře pro smrť mistra Husovu. Výb. II. 227.
Aby k nim jel za glejtem krále Zigmun-
dovým. Výb. II. 1513. Páně Puščiným
kázáním Půh. I. 302. Kterak Ludvík
s pomocí krále Janovú boj zjiskal. Ib. 484.
Dcera krále Janova Marketa. Ib. 493 V ruce
krále Janovy Ib. 494. Čti mudrcova onoho
skládání. Výb. I. 627. — Anna Jaroslavova
Šeberkova žena. Půh I. 130. Starosta Ne-
rův císařův. Pass. mus. 373. Cf. Janíček
(2. dod).

Uvádati, vz Uvadnouti.

Uváděcí, Anführungs-. U. znaménka: « ».
Dk.

Uvádění šestinedělky. Hnoj.

Uvaditi. A tvé duši hřiech uvadí. Výb.
I. 383.

Uvadnouti kde: na slunci, v komoře.

Úvaha. Ú-hy o spisech abecedně sesta-
vených a otištěných v Mus. 1827.—1886.
Vz Ukaz. 80.—94. a Mus. 1886. 654.-669.
Cf. Mkl. Etym. 374. a.