991

Uvysloupiti chrám = na sloupech po-
staviti. Klcpera. I. 169.

Úvyšek, šku, m. = nadvyšek. Laš. Brt.
D. 283

Uvźać śe = umíniti si, předevzíti si.
U Opav. Brt. D. 169

Uvzdorovati co. Posp.

Uvzíti si něco do hlavy = umíniti si,
sich in den Kopt setzen. Us. Rgl.

Uzaďovať Hodiny uzaďuju = opozdívají
se. Laš. Brt. D. 283.

Úzadí, n., der Hintertheil. Hory v úzadí.
Ntr. — Phľd., Lipa.

Uzákladniti, den Grund legen. Život
český sa týmto slavobytom u-dnil. Hdz
Větín 98 (109.).

Uzákoněný ; -ěn, a, o, zum Gesetze ge-
macht. U. reformy. Mus.

Uzákoniti něco. Sá., Kzl. 62., Jos.
Truhlař.

Uzakrúcať = uzakrucovati. Chorého do
perin u. LOuz. XVI. 91.

Uzardělý. Čch, Vlč., Hdk. U. studem.

Uzardění, n., Schamrothwerden, n. U.
dívčí. Kká.

Uzaslý, sanft eingeschlafen. Hol. 44.

Uzasnouti, sanft einschlafen. Hol. 44.

-uzať : lamúzať. Brt. D. 158.

Uzatvoriti = uzavříti. U. dvere. Slov.
Orl. XI. 302.

Uzávěrka = závěrek, Schluss, m. U.
spravná. Čch. Petrkl. 17.

Uzáviděti komu v čem, missgönnen.
Jdš v. 50.

Uzavírka, y, f. = uzávěrka. Pdl.

Uzavření dveří, Thürveischluss, m. Vz
Včr. Z. 51., Závěra. U. proudu, Osv., míru,
Pdl , smlouvy. Mus.

Uzavřenosť obrazu, Dk, sousoší, Tš.,
osad. J. Lpř.

Uzavřený. U. místnost, Lpř., smysl verše,
Jir., celek, Kzl, dílo umělecké, Tš., údolí,
Stč., nádoba, prostor. Mj. Křivka v sobě
u-ná. Stč.— čím. Dvůr se všech stran bu-
dovami u-ný. Us Pdl. Úhel přímkami u-ný.
Us. — kde Roura na jednom konci u-ná,
Mj. 106 , nahoře i dole. Mj. 103. —jak:
neprodyšně. Mj. 112.

Uzavříti co: kohoutek. ZČ. — co kdy.
Dne 15. července byla válka uzavřena. Osv.
I. 121. — co čím: rouru kohoutkem, otvor
prstem. Mj. 130. — se s kým. Kdo s je-
diným p. Bohem se uzavírá. Kom Lab.
Titul. — se kam: v samotu, v sebe. Hrts

Uzavřity. U. místo, Kod , dílo, Dk Aesth.
85., celek, plocha. Dk.

Uzda. Cf. Mkl Etym. 373. b. Na zlatou
uzdičku si ho ulapím. Sb. sl. ps II. 1 34.
Uzda a pozlacené náčiní není koně lepším.
Hkš. — U. Prouyova (dynamometr brzdový),
ZČ. I. 272. — Přenes. Myšlénky přetrhali
uzdu myšlení. Vrch. Jazyk na uzdu dáti
Šml. Oddal se jako bez uzdy o tom psáti
Krnd. 11. Třebať sej' na uzdě mieti. Št.
Kn. š. 126. — Uzdička, frenulum = malé
řasy sliznicové, které mezi dvěma sliznicí
pokrytými a na sobě ležícími organy na-
pnuty jsou U jazyková, žaludová (na muž-
ském údu). S. N. X. 203. Cf. Slov. zdrav.
391. Uzdička jazyková, Zungenbändchen, n.

Uzďanica, e, f. = ohlávka, Halfter, f.
Slov. Rr. Sb.

Uzdárna, y, f., Riemenwerkstätte, f. Šd.

Uzděna, y, f. = koza brňavá. Mor. Brt.

Uzdičkový, Praeputial-. U. otvor.

Uzdoliti = vyhověti. Tým děťum vdov-
covým nikdy neuzdolím. Mor. Brt. N. p. I.
220.

Uzdoví, n. = vše, co k uzdě náleží. Us.
Rgl.

Uzdráhati U. se komu nač = dostávati
se, krásti. 1602. NZ. I. 158.

Uzdraviti koho. Št. Kn. š. 9., Pass.
605 — od čeho: od nemoci, od hlavné
bolesti. Pass. mus. 466.. 428. — koho čím.
Chtiec lží tělo u. Št. Kn. š 9. — jak : zá-
zračně. Osv. Má-li člověk žiti, i bez dok-
tora se uzdraví; má-li umříti, nepomůže
ani celá apatika. Němc. — z čeho : z ne-
moci. Pass. mus. 383.

Uzdříti. Uzdřelo by se dobře, jest-li . .
Krnd. 177. a.

Uzel žilní. Cf Slov. zdrav. 391. U. pu-
pečníku. Ib. — U. v dramatu. Cf. Jg. Slnosť.
136. — U. dvou silnic — místo, kde se
křižují. Mus. 1880 35. — U. v grafické
statice = průsečík dvou stran mnohoúhel-
níku, jehož strany vzdorovati musí tahu
nebo tlaku, zevnějšími silami činěnému.
Pcl. 31. U. = bod, který naleží dvěma ra-
menům křivé čáry a kterým možno k oběma
vésti dvě rozdílné a realné tečny. Vnč.
13. — Ú. Uzly v nervové soustavě brouků.
Kk. Br 9.

Uzelenavý, grünlich. U. jaspis. Ppl. Gr.
78.

Územčistý, von niederer Statur, aber
stark. Slov. Ssk., P. Tó h. Trenč. m. 41,
Zátur., Lipa 1. 86. Vz Územek (dod.).

Uzemdlený, ermüdet. Zář věčné lampy
u-ná. Bendl I. 28.

Územek, odzemek = peň u země ; malý,
zavalitý chlapec. Mar. Brt D. 283., Ssk.

Uzenářský. U. řemeslo. Vz KP. VI. 466.,
529.

Uzenářství a jeho vývoj. Vz KP. VI.
425 nn.

Uzenec. U-ce cervelatové, debrečiny,
chrupákové (knakové), myslivecké, obyčejné
(buřty), štrassburské, taliány. KP. VI. 563.

Uzení masa. Cf. KP. VI. 531.

Uzenice. Cervelat. U Turnova, u Jičína.
Olv. U. ledvinkové, lyonské, maloruské,
masité (jaternice), morkové, střevové (an-
dule), vaječné Vz KP VI. 556.

Uzenina. Mkl Etym. 380. b. U-ny: ho-
vězí, husí hruď, husí kýtička, jehněcí, te-
lecí, vemeno, vepřové. Vz KP. Vl. 537.—
540. Zelí mi dávaš a u-nu jsi si nechal (věc
lepší). Sml.

Uzenka. U-ky česnekové, duryňské,
frankturtské, franštädtské, jauerské, königs-
burské, moravské, paprikované, jemné,
pražské, sardellové, tučné, vídeňské. Vz
KP. VI. 561.

Uzený. U. polévka. NZ. I. 50. U. ba-
chory, klobásy, jaternice, jelita. Vz KP. VI.
556. O uschovávání u-ho masa vz KP. VI.
574.

509*