992

Uzerať sa. Vz Uzříti. Neuzeraj sa v cud-
zom zrkadle. Slov. Č. Čt. II. 155.

Uzeznať, erkennen. U. pána. Slov. Hol.
362.

Uzgovatý = uzgovitý. Hol. 123.

Uzgýpaný = kdo chodí ene na zgýpy.
Slez. Šd.

Uzík z Bašnic. Výb. II. 385.

Uzimračený = zimou zkřehlý. Slov.
Phľd. III. 320.

Uzitký. Jdu u-kú cestú k nebi. Ms. Bude
u. diera. Ras. (Č. dod.).

Uzívati se, sich mude gähnen. E. Boz-
děch.

Úzké, ého, n., lesní údolí ve Zbirovsku.
Krč.

Úzkobiti se = pečovati, starati se. Slov.
Ssk. — Ú. se, sich einschränken. Člověk sa
mosí všelijak ú. Mor. Brt. D. 283.

Úzkobný = starostlivý, šetrný, skrblivý.
Mor. Brt. D. 283.

Úzkohlav. Cf. Brm. III. 3. 354.

Úzkohlavec, vce, m. = úzkohlav.

Úzkohledý. Dk. Poet. 525.

Úzkohřbetka, y, f. Ú-ky, lygaeidae, plo-
štice. Vz Ott. III. 880., Brm. IV. 618.

Úzkohrdlec, delce, m,, anchomenus,
Putzläufer, m., brouk.

Úzkokrovečník, a, m , asclera, brouk
Kk. Br. 271.

Úzkolebec, bce, m., leptocephalus
Úzkolebí, n., stenocephalia.
Úzkolebosť, i, f., vz předcház., Ott. IV.

548.

Úzkolebý, vz Úzkolebec (dod.). Ú. plémě
(aethiopské či negerské). Šf. Strž. I. 36.

Úzkoplovka, y, f., Schmalfisch. Hrvát.
Šd.

Úzkoprsý. Ú. náhled, sobectví, Dk., zá-
visť, kritika, Mus., škrobenosť. Vlč.

Úzkořitník, a, m., leptura, brouk. Vz
Kk. Br. 358., Brm. IV. 291.

Úzkosedlý. Ú-dlí, angustisellati, druh
hlavonožců. Vz Ott. II. 179.

Úzkosrdcavosť, i, f., Engherzigkeit, f.
Presl v Kroku.

Úzkosrdý = úzkosrdečný, úzkoprsý. Ú.
vlastenectví. Bdl.

Úzkosť = strach atd. Horečka z ú-sti.
Postaven jsa v ú-sti. Krnd. 170.

Úzkostniti, il, ěn, ění, ängstigen. Ta
loupežná zběř to město na míru ú-la. Kram.

Úzkošíjník, a, m., apoderus, Dickkopf,
Dickkopfkäfer, brouk nosatec. Vz Ott. II.
515., Kk. Br. 279., Brm. IV. 158., Šír II.
63.,

Úzkoštítník, a, m., stenolophus, brouk.
Kk. Br. 47.

Úzkota, y, f. Ú. srdca ma trápí. Hol. 396.

Úzký, uzitký. V nejužší domácnosti. Vlč.
Užší kruh přátel. Mus. 1880. 482. Ú. moře =
Zlatý roh, das goldene Horn, zátoka u Caři-
hradu. Proch. Jsou mu úzké (kalhoty =
nevi, kudy kam) Us Čce. Tkč. Ú. rada

v jednotě bratří českých = hlavní soud
jejich, druh konsistoře; jinak starší celé
jednoty na rozdíl od starších jednotlivých
sborů. Všecka úzká rada ve svém zřízení
a plnosti a počtu dvanáctním jest jako slu-
žebná jedna hlava. Dekr. jedn. bratr. 1617.

— kde. Děvčičky jakožto mdlejšie a v ústech
užšie řkú: E, e, e! Hus I. 294.

Uzlatě, knotig. U. článkované lodyhy.
Hg. 147.

Uzlatka, y, f, cerceris, Knotenwespe,
vosa. Vz Brm. IV. 319.

Uzlíčkový. U. vyšívání. NZ. I. 7.

Uzlíkovitý, knötchenförmig. U. zánět.

Uzlina. Cf. Slov. zdrav. 454. U. břišní,
Kk., hrdelní, ganglion jugulare, hrudní, g.
thoracicum, klínopatrová, g. sphenopalati-
num, kmenová, Stammganglion, kolínkatá, g.
geniculi, loskavá, g. crepitans, meziobratlová,
g. inteivertebrale, nadčelistní, g. suprama-
xillare, olivová, g. olivarum, podčelistní, g.
submaxillare, poloměsíčitá, g. semilunare,
řasinková, g. ciliare, soucitná, g. sympa-
thicum, skalní, g. petrosum, středová, g.
centrale, šíjova, g. cervicale, ušní, g. oti-
cum, větvová, Ast-, žilní pochvy děložní,
Blutaderknoten der Mutterscheide. Ktt. exc.
U-ny v nervové soustavě brouků. Kk. Br. 9.

Uzlinkatý. U. panožka, pseudopodie.
Ott. I. 111.

Uzlinný = uzlinový. Dk. P. 4. U. nervy,
tělisko.

Uzloch, u, m., knotiger Riemen zum
Geissein. Rk.

Uzlovatý bič. Výb. I. 396.— U. = ne-
snadný. U. zpytování. Šf. Strž. I. 297.

Uzlovina, y, f., Knoten, m. Šf. III. 196
Odpory takovými zavaluje se dějezpytci
množství přetuhých u-vín a zadrhlin. Proch.

Uzlovitý, vz Uzlovatý (i dod.). U. šňůra,
Kká, důtky. Vrch. Tykadla u-tá mají uzel
celistvý aneb listovitý aneb rozeklaný aneb
laločnatý. Kk. Br. 2., Stn. I. 7. U. zánět,
knotenförmige Entzündung. Vz Kloub (dod.).

— U. = nesnadný. Uložil mi u-tou pohádku.
Koll. IV. 171.

Uzlovka, y, f., Knotenlinie, f.; Logleine
(v plavec). Rk.

Uzmeť = utéci. Slov. Bol rád, že so
zdravými údami od nás u. mohol. N. Hlsk.
XXI. 248.

Uznamenání, vz Uznamenati. Časoslova
u-ní. Křn. 308.

Uznamenati co: pravdu. Pass. mus. 405.

— čím. Nebo jistě očima svýma u-náš.
Ž. kl.

Uznanlivý = uznalý. Šd.

Uznaný. Pravda vůbec u-ná. Mus. Ná-
boženství zákonem u-né. Us. Pdl.

Uznati koho v čem: v bludu. Bart.
103 — co na koho. Bylo-li by to naň
dovedeno a uznáno. Ib. 216. — jak. Něco
jenom v zásadě u. Šmb. Celkem na základě
zkušeností za platné uznáváno, že . . . ZČ.
I 268.

Uznatý = uznalý, dial. List. fil. 1892.
283.

Uzol = uzel. Slov. Ssk.

Úzor. Představy vznikají z pocitův a
úzorů. Zk. Ml. 2. vd. 1.