993

Uzpomenouti, uzpomínati se nač. Črn.
Zuz. 211.

Uzpurník, a, m. = zpurník. Slov. Sl.
let. V. 168.

Uzpůsobilosť. Křn., Hlv.

Uzpůsobiti koho k čemu čím. Svou
péčí k veřejným mě službám u-bil. Kká. —
Koll. IV. 91.

Uzráti kdy. Této noci uzrál plán. Us. —
kde. Uzrál v ní úmysl, Osv., čin. Vrch.
Obilí v poli u-lo. Šml. — v čem. Svět
uzrál v své nepravosti. Vrch. — jak:
k plodům. Šml. I. 9.

Uzrávání, Reifungsprocess, m. Šp.

Uzříti co, koho Alx. Anth. I. 3. vd.
35. U. svój čas, něčí núzi; Potom, což nynie
věříme, to uzříme. Št. Kn. š. 39., 42., 26.
Uzřevše jeho ztrýzněna. Pass. Vyznáváme
tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej
uzřie aneb čtúc slyšeti budú. 1455. Často
v Arch. — kde. Krev na sohě uzřech.
Výb. II. 33. Tu j'ho střed mistróv uzřěsta.
Hr. rk. 71. b. Uzřiec zlé v sobě. Št Kn. š.
26. — co čím. Ž. kl., Št. Kn. š. 52., 18. -
se jak. Vojska se obapolně uzřechu. Výb.
II. 41. — kdy. V tu hodinu ho uzřel. Pass

— co do koho Za Výb. polož: Št. Kn. š.
99.

Uzrna, y, f., zaphyrus, zastr. Rozk.

Uzvářaný = uhřatý, upocený. Slov.
Phl'd. VI. 252.

Už! Fertig! Šd. Volal jsem tě, kdy už!
Zvonili do kostela? Kdy už (= už dávno)!
Us. Šd.

Užalostěný = užaloscený. Šd.

Užanka. Cf. Odb. path. III. 831., Rosc. I
133., Mllr. 39., 68., Ott. V. 818. — U. =
jm. feny. Škd.

Úžas. Cf. List. fil. XVI. 116., Mkl. Etym.
406. b.

Užásati, vz Užasnouti.

Úžasivý = úžasný. Hdž.

Úžasně rychlý, Mus., plodný. Osv. —
Čch., Hrts., Sv. ruk. 93.

Úžasno = úžasně. Slov. Šf. Strž. I. 426.

Úžasnoslavně. A mně sa ľúbosť v straš-
ných úkazoch ú. ozývá. Sldk. 302.

Užasnouti. Hrad. 135. a. — se. Výb. I.
266., Kom. Lab. 45, Pass. mus. 426., Pror.
Isa. 31. 9. — se čeho. Malchus užasl se
hřiechóv mnoha. Hrad. 138. a. — se vz co.
Králová vz to povědění užasvši sě. Kat.
321. Vz opravu tohoto místa v: Vzíti (dod.).

— s inft. To sobě připomínati mysl užásá.
Šf. Strž. II. 560.

Uždibnouti = uštípnouti. Us. Knrz.

Úžehový okraj, Brandraum, m.

Úženec, Schmalkäfer, m. Vz Kk. Br.
103.—106.

Úžení samohlásek. Cf. Bž. 24., Ott. VI.
275., na Lašsku. Vz Brt. D. 99.

Úžera. Cf. Mkl. Etym. 373. b.

Užesení. Ten mládenec tiem u ním třetí
den umře. Výb. II. 602. U-ním lek se. Gen.
2. b. (Mus. 1890. 454.).

Úžesť. Mkl. Etym. 406. b. Když ú. jim
v srdci minula. Sv. ruk. 126. Než v ú-sti
padesta oba na zemi. Kat. 2538. K tomu

s velikú ú-stí otec vece. Pass. mus. 418.
Ta žena u veliciej ú-sti na břeh utekla.
Výb. I. 287. — Pass. 1395., Št. Kn. š. 296.
26. a 46., 291., 296., Kšch. 49., List. fil.
XVI 176.
Užhnouti koho. Pass. mus. 480., Výb.

I. 296.

Užhorod, a, m., Ungvar v Uhřích. Rr.
Sb, Hdž. Čít. 237, Č. Čt. II. 353.

Užíci, vz Užhnouti. Rk.

Úžidlo, a, n., Faschinenzwänger, m. Čsk.

Úžina vědomí. Dk. P. 31.

Užiště, ě, n., vz Úžas. Rk.

Užitečně o něčem přemýšleti. Št. Kn. š.
6. (1.).

Užitečný. U-né odevšad shromažďovati.
Výb. II. 32. U. dílo. Št. Kn. š. 32. - k čemu.
Věci k spasení u-né. Št. Kn. š. 7. (10.).

Užitek. Jde mu strova na užitok (svědčí
mu). Slov. Orl. IX. 246. Nech vám padne
na dobrý u. Rr. MBš. Půjde mu k u-tku.
Bart. 154. Lidé svého užitku hledají. Výb.

II. 1256. Na u. někomu něco obrátiti. Mnč.
R. 19. Jsa lidem dobrým k u-tku. 1515.
Ať vám to přijde k u-tku; Což jeden do-
brého má, rád by, by jiným všem to k u-tku
bylo. Št. Kn. š. 4., 26. (174.). U-tku kdož
čeká, neodporuj škodě. Cor. jur. IV. 3. 2.
448. — U. = užívání. Či všecko, co už
jednúc v u-tku jest, musí zůstávati na věky?
Zbr. Mudr. živ. II. 129. — U. = outěžek.
Lehké ženy do služby se berou, takže ne-
brzo který rok, aby z domu některá ženská
s u-tkem neodešla. Mus. 1889. 720.

Užitelnosť, i, f., Geniessbarkeit, f. MP. 4.

Užiti. — abs. Neděkujte (za jídlo), do-
kud neužijete. Us. Fč. — co: lék m. léku.
Vz List. fil. 1. 50. Vz doleji: co zač. —
čeho. U. neobvyklých výrazů, Pdl., svého
práva, Mus., něčí služby, Výb. II. 16., svého
mistrstva. Alx. Ktož toho umie u. Št. Kn.
š. 22. (34., 44.). — k čemu: k nějaké po-
třebě. Št. Kn. š. 47. — kde. Užívati nějaké
knihy ve škole. Us. Rožmberkové užívali
v erbu svém červené růže. Mus. 1880. 85.
Ty odpustky vy obdržíte a u pekle jich
uživete i se všemi s těmi zlými. Výb. II.
36. K tomu, kohož na něčem užívá. Št. Kn.
š. 45. — čeho jak: svobody plnými doušky,
Sá., zle něčí dobroty. Mus. Pilně každé
chvíle u., Mž. 6., něčeho ve skrovné míře.
Dch. I oni podlé týchž pravd pokoje mezi
sebou užívají. 1512. Mus. Aby svých lidí
užili pod omluvú, jakoby ... Št. Kn. š.
156. Louky užívati senem a otavou. Arch.
VIII. 540. — co zač. Mohli by za stravu
a za práci, jezdiec o tom, užiti něco, ale
ne přieliš. Št. K. š. 156. — koho nač. Na
to ho neužije (nehodí se, nemá náklonnosti
k tomu); Na to by mne neužil. Mor. Brt.
D. 283. U Kdýně. Rgl. — komu. Šli do
krčmy, kde si užili (zavdali). Slov. N. Hlsk.
XVIII. 153

Užitkový. U. dříví, Nutzholz, n., Sl. les.
nauka = utilitarianismus. Dk.

Užitný, verwendbar. U. hodnota, kapitál.
Kzl. 22., 112. U. tráva. Hol. 366.

Úživ. Čistý aesthetický cit a ú. Koll. III.

211. (129., St.).