Předchozí (992)  Strana:993  Další (994) |
|
|||
993
|
|||
|
|||
Uzpomenouti, uzpomínati se nač. Črn.
Zuz. 211. Uzpurník, a, m. = zpurník. Slov. Sl.
let. V. 168. Uzpůsobilosť. Křn., Hlv.
Uzpůsobiti koho k čemu čím. Svou
péčí k veřejným mě službám u-bil. Kká. — Koll. IV. 91. Uzráti kdy. Této noci uzrál plán. Us. —
kde. Uzrál v ní úmysl, Osv., čin. Vrch. Obilí v poli u-lo. Šml. — v čem. Svět uzrál v své nepravosti. Vrch. — jak: k plodům. Šml. I. 9. Uzrávání, Reifungsprocess, m. Šp.
Uzříti co, koho Alx. Anth. I. 3. vd.
35. U. svój čas, něčí núzi; Potom, což nynie věříme, to uzříme. Št. Kn. š. 39., 42., 26. Uzřevše jeho ztrýzněna. Pass. Vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú. 1455. Často v Arch. — kde. Krev na sohě uzřech. Výb. II. 33. Tu j'ho střed mistróv uzřěsta. Hr. rk. 71. b. Uzřiec zlé v sobě. Št Kn. š. 26. — co čím. Ž. kl., Št. Kn. š. 52., 18. - se jak. Vojska se obapolně uzřechu. Výb. II. 41. — kdy. V tu hodinu ho uzřel. Pass — co do koho Za Výb. polož: Št. Kn. š.
99. Uzrna, y, f., zaphyrus, zastr. Rozk.
Uzvářaný = uhřatý, upocený. Slov.
Phl'd. VI. 252. Už! Fertig! Šd. Volal jsem tě, kdy už!
Zvonili do kostela? Kdy už (= už dávno)! Us. Šd. Užalostěný = užaloscený. Šd.
Užanka. Cf. Odb. path. III. 831., Rosc. I
133., Mllr. 39., 68., Ott. V. 818. — U. = jm. feny. Škd. Úžas. Cf. List. fil. XVI. 116., Mkl. Etym.
406. b. Užásati, vz Užasnouti.
Úžasivý = úžasný. Hdž.
Úžasně rychlý, Mus., plodný. Osv. —
Čch., Hrts., Sv. ruk. 93. Úžasno = úžasně. Slov. Šf. Strž. I. 426.
Úžasnoslavně. A mně sa ľúbosť v straš-
ných úkazoch ú. ozývá. Sldk. 302. Užasnouti. Hrad. 135. a. — se. Výb. I.
266., Kom. Lab. 45, Pass. mus. 426., Pror. Isa. 31. 9. — se čeho. Malchus užasl se hřiechóv mnoha. Hrad. 138. a. — se vz co. Králová vz to povědění užasvši sě. Kat. 321. Vz opravu tohoto místa v: Vzíti (dod.). — s inft. To sobě připomínati mysl užásá.
Šf. Strž. II. 560. Uždibnouti = uštípnouti. Us. Knrz.
Úžehový okraj, Brandraum, m.
Úženec, Schmalkäfer, m. Vz Kk. Br.
103.—106. Úžení samohlásek. Cf. Bž. 24., Ott. VI.
275., na Lašsku. Vz Brt. D. 99. Úžera. Cf. Mkl. Etym. 373. b.
Užesení. Ten mládenec tiem u ním třetí
den umře. Výb. II. 602. U-ním lek se. Gen. 2. b. (Mus. 1890. 454.). Úžesť. Mkl. Etym. 406. b. Když ú. jim
v srdci minula. Sv. ruk. 126. Než v ú-sti padesta oba na zemi. Kat. 2538. K tomu |
s velikú ú-stí otec vece. Pass. mus. 418.
Ta žena u veliciej ú-sti na břeh utekla. Výb. I. 287. — Pass. 1395., Št. Kn. š. 296. 26. a 46., 291., 296., Kšch. 49., List. fil. XVI 176. Užhnouti koho. Pass. mus. 480., Výb. I. 296.
Užhorod, a, m., Ungvar v Uhřích. Rr.
Sb, Hdž. Čít. 237, Č. Čt. II. 353. Užíci, vz Užhnouti. Rk.
Úžidlo, a, n., Faschinenzwänger, m. Čsk.
Úžina vědomí. Dk. P. 31.
Užiště, ě, n., vz Úžas. Rk.
Užitečně o něčem přemýšleti. Št. Kn. š.
6. (1.). Užitečný. U-né odevšad shromažďovati.
Výb. II. 32. U. dílo. Št. Kn. š. 32. - k čemu. Věci k spasení u-né. Št. Kn. š. 7. (10.). Užitek. Jde mu strova na užitok (svědčí
mu). Slov. Orl. IX. 246. Nech vám padne na dobrý u. Rr. MBš. Půjde mu k u-tku. Bart. 154. Lidé svého užitku hledají. Výb. II. 1256. Na u. někomu něco obrátiti. Mnč.
R. 19. Jsa lidem dobrým k u-tku. 1515. Ať vám to přijde k u-tku; Což jeden do- brého má, rád by, by jiným všem to k u-tku bylo. Št. Kn. š. 4., 26. (174.). U-tku kdož čeká, neodporuj škodě. Cor. jur. IV. 3. 2. 448. — U. = užívání. Či všecko, co už jednúc v u-tku jest, musí zůstávati na věky? Zbr. Mudr. živ. II. 129. — U. = outěžek. Lehké ženy do služby se berou, takže ne- brzo který rok, aby z domu některá ženská s u-tkem neodešla. Mus. 1889. 720. Užitelnosť, i, f., Geniessbarkeit, f. MP. 4.
Užiti. — abs. Neděkujte (za jídlo), do-
kud neužijete. Us. Fč. — co: lék m. léku. Vz List. fil. 1. 50. Vz doleji: co zač. — čeho. U. neobvyklých výrazů, Pdl., svého práva, Mus., něčí služby, Výb. II. 16., svého mistrstva. Alx. Ktož toho umie u. Št. Kn. š. 22. (34., 44.). — k čemu: k nějaké po- třebě. Št. Kn. š. 47. — kde. Užívati nějaké knihy ve škole. Us. Rožmberkové užívali v erbu svém červené růže. Mus. 1880. 85. Ty odpustky vy obdržíte a u pekle jich uživete i se všemi s těmi zlými. Výb. II. 36. K tomu, kohož na něčem užívá. Št. Kn. š. 45. — čeho jak: svobody plnými doušky, Sá., zle něčí dobroty. Mus. Pilně každé chvíle u., Mž. 6., něčeho ve skrovné míře. Dch. I oni podlé týchž pravd pokoje mezi sebou užívají. 1512. Mus. Aby svých lidí užili pod omluvú, jakoby ... Št. Kn. š. 156. Louky užívati senem a otavou. Arch. VIII. 540. — co zač. Mohli by za stravu a za práci, jezdiec o tom, užiti něco, ale ne přieliš. Št. K. š. 156. — koho nač. Na to ho neužije (nehodí se, nemá náklonnosti k tomu); Na to by mne neužil. Mor. Brt. D. 283. U Kdýně. Rgl. — komu. Šli do krčmy, kde si užili (zavdali). Slov. N. Hlsk. XVIII. 153 Užitkový. U. dříví, Nutzholz, n., Sl. les.
nauka = utilitarianismus. Dk. Užitný, verwendbar. U. hodnota, kapitál.
Kzl. 22., 112. U. tráva. Hol. 366. Úživ. Čistý aesthetický cit a ú. Koll. III.
211. (129., St.).
|
||
|
|||
Předchozí (992)  Strana:993  Další (994) |