994

Úživa. Koll. II. 192., NA. IV. 88., 94.,
V. od. II. 21.

Užívanosť, i, f. Kzl. 199.

Uživatel co slovce. Cf. Cor. jur. IV. 3.
2. 448.

Uživotniti, il, ěn, ění, beleben. Orl. II.
62.

Úžlabí, n. Mkl. Etym. 407. b

Úžlabinatý, schluchtenreich Lpř.

Úžlabinka, y, f., zdrobn. úžlabina. Kos.

Úžlabka. Na Ú-bce = louka u Únětic

Úžleb, u, m. = úžlabí. Na Ú-bech =
louky u Čižic a j. BPr.

Úžlebec, bce, m. = pole u Černíkova.
BPr.

Úžlební. Na Ú-ních = pole u Komárova
v Táb. BPr.

Užlknutý = užloutlý. Slov. Dbš. Úv.
117.

Užlučiti koho = uzlobiti. Na Hané.
Wrch.

Užlutiti. Hr. ruk.

Užnice, e, f., potok u Bělče. Ott. VI.
86. a.

Užovka, y, f. = cervelát (cerbulát) od
uzenáře Užeho v Praze, talián Us.

Úžovka Cf. Brm. III. 347.-383., Hlb.
II XXXV. Zalije-li někdo u-ku, nebude
míti nikdy štěstí U Bydž. Kšť.

Užrati koho. Koníček by tě užral
(ukousl) Laš. Brt. D 283. Vrči to po mě,
esli mě to neužere (o psu = neukousne)?
Ib. 163

Užtoveru = už to věru, na mou věru.
Ba chlup si, u! Slov. Phľd. X. 163.

Užudlený; en, a, o = ušpiněný, schmut-
zieg, schmierig. Val. Vck.

Užuchlaný; án, a, o = užvýkaný. U.
chléb Mor Nap. Vz Žuchlati

Užvati = zpotiti. Užváł tý koně. U Star.
Jič.

Užvýkati co komu. Užvýkal jí pavouka
(zprovodil ji se světa) V Kunv. Msk.

V místo w psáti ještě r. 1843. se nedo-
poručovalo. Vz Št. III. 322., 325. — V se-
střídá 1. s b. Laš : Koruba v. chorub'a (ko-
rouhev), bzdury (vzdory), oboc f. (ovoce),
habor (hovor), brany kuň (vraný kůň) Brt.
D 109, Cf. ib. 13., 63, Gb. Ml. I. 35. Bra-
bl'ec, obříslo, brstva. Dol. List. fil. 189l.
334. - 3. S f. V Podluží po k, t, s : kfět, tfůj.
státek. Brt. Cf. Brt. D. 13.. 63, Gb Ml I
35. Fósa, fósač, cófať. Dol. List. fil. 1891.
434. — 4. S h : Horšula atd. Laš. B t D.
109. Cf ib. 63. — 5. S j : krajoř (kravař)
myjať (mývati Frenšt.). Laš. Brt. D. 109.
Cf. ib. 13. Pijovár atd. Dol. List. fil. 1891
434. — 6. S k : krzať (vrzati). Laš. Brt. D
109. — 7. S ł: słoboda, slobodný. Brt D.
13. Na Dol Cf. List. fil. 1891. 434. D. 13.—
8. S m: crBmB vermis. Mkl aL. 335. — 9.
S n: zavdanek, přédanek. Zlinsky. Brt. D
13. Dol Cf. List. fil 1891 434 — 10. S p:
pokrop (pokrov). Laš. Brt. D. 109. Cf. ib.
63. — 11. S u: curknuť (cvrknuť) Laš.
Brt. D. 109., Gb. Ml. I. 35 Kreu také
u Domažl Jrsk. — 12 S g: gigłať, gigło-
tať. Dol. Ct. List. fil 1891 434. — V, ve, u
sttřídnice strč. předložky vB. Kdy se které
užívá. Vz List. fil. 1891. 58 — V se nyní
neměkčí: lovici, loven V době staré bylo
také měkké v. Vz Gb. Ml. I. 33 , 34., List.
fil. X. 107.—109. — V se přisouvá. Cf
Mkl. aL 335., 234., Brt. D. 65, Šf. III.
475., 485., List fil I 49., Gb. Ml. I. 36. -
V odsuto. Cf. Gb. Ml. I. 35., Brt. D. 110.,
Mkl. aL. 234., 296, 297. Na Dolnobečovsku

na Mor. se v odsouvá 1. ve skupeninách
avo, evo v iterativech odvozených od slo-
ves: pozdraovať; 2 ze skupeniny svl: slícť,
słak; 3. z bvl: oblícť; 4. z vstv: králosttí;
5. z vš: šak; 6. z všť: náščeva ; 7. z vz:
zdory, zhůru, zdech; 8. z. zvl: złášč; 9.
z konc. gt. pl. a posses. ad), -ův hadů;
10. v násloví: osa, oje. Vz List fil. 1891.
434. — V v Chodsku. Vz List. filol. 1891.
58. — V přípona. Přípony s v- : -v, -vo,
va, -av, -avo, -ava, -ivo, -iva, -ivý, -lavý,
- livý , -ov, -ovo, -ova; -ový. Vz Gb Ml. I.
6 — Str. 527. a. v 4. ř sb. přilej: vyza,

vydra, žvýkati -v a -ev v partc. Vz List.

fil. X. 111. — V předložka Cf. List. fil IX.
125 nn , Jurs. 20, 33., Brt. D. 187., Gb.
Ml I. 35 (za ně u), II. 146., D. Lhrg. 307.

-va. Cf. Gb. Ml I. 61. — Mkl aL 181.,
Prk Stud. o dat. 6. — 2 -va oprav v: -vá
se přisouvá k některým dvojslabičným před-
ložkám : kroměvá, skrzevá, stranivá, pro-
tivá. Dol. Ct. List. fil. 1891. 435. Také jinde
na Mor.

Vabice, e, f = nehtovec, odděrek, ille-
cebrum vermiculatum, Bockkraut, rostl. Mllr.
55.

Vabič. Mkl. Etym 373 a.

Vabička, y, f. = sýkora parukářka. Šír
Pt.

Vábiti. Mkl. Etym. 373. a. - koho čím
kam. Prosbami jej vábí na výzvědy. Kká.
K sl. j. 103. — koho kam jak dlouho.
Právě ta stejná ve vás krev vás bude do
smrti k sobě v. Osv. I. 178.



	994

	Úživa. Koll. II. 192., NA. IV. 88., 94., V. od. II. 21. Užívanosť, i, f. Kzl. 199. Uživatel co slovce. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 448. Uživotniti, il, ěn, ění, beleben. Orl. II. 62. Úžlabí, n. Mkl. Etym. 407. b Úžlabinatý, schluchtenreich Lpř. Úžlabinka, y, f., zdrobn. úžlabina. Kos. Úžlabka. Na Ú-bce = louka u Únětic Úžleb, u, m. = úžlabí. Na Ú-bech = louky u Čižic a j. BPr. Úžlebec, bce, m. = pole u Černíkova. BPr. Úžlební. Na Ú-ních = pole u Komárova v Táb. BPr. Užlknutý = užloutlý. Slov. Dbš. Úv. 117. Užlučiti koho = uzlobiti. Na Hané. Wrch.	Užlutiti. Hr. ruk. Užnice, e, f., potok u Bělče. Ott. VI. 86. a. Užovka, y, f. = cervelát (cerbulát) od uzenáře Užeho v Praze, talián Us. Úžovka Cf. Brm. III. 347.-383., Hlb. II XXXV. Zalije-li někdo u-ku, nebude míti nikdy štěstí U Bydž. Kšť. Užrati koho. Koníček by tě užral (ukousl) Laš. Brt. D 283. Vrči to po mě, esli mě to neužere (o psu = neukousne)? Ib. 163 Užtoveru = už to věru, na mou věru. Ba chlup si, u! Slov. Phľd. X. 163. Užudlený; en, a, o = ušpiněný, schmut- zieg, schmierig. Val. Vck. Užuchlaný; án, a, o = užvýkaný. U. chléb Mor Nap. Vz Žuchlati Užvati = zpotiti. Užváł tý koně. U Star. Jič. Užvýkati co komu. Užvýkal jí pavouka (zprovodil ji se světa) V Kunv. Msk.

	V.

	V místo w psáti ještě r. 1843. se nedo- poručovalo. Vz Št. III. 322., 325. — V se- střídá 1. s b. Laš : Koruba v. chorub'a (ko- rouhev), bzdury (vzdory), oboc f. (ovoce), habor (hovor), brany kuň (vraný kůň) Brt. D 109, Cf. ib. 13., 63, Gb. Ml. I. 35. Bra- bl'ec, obříslo, brstva. Dol. List. fil. 189l. 334. - 3. S f. V Podluží po k, t, s : kfět, tfůj. státek. Brt. Cf. Brt. D. 13.. 63, Gb Ml I 35. Fósa, fósač, cófať. Dol. List. fil. 1891. 434. — 4. S h : Horšula atd. Laš. B t D. 109. Cf ib. 63. — 5. S j : krajoř (kravař) myjať (mývati Frenšt.). Laš. Brt. D. 109. Cf. ib. 13. Pijovár atd. Dol. List. fil. 1891 434. — 6. S k : krzať (vrzati). Laš. Brt. D 109. — 7. S ł: słoboda, slobodný. Brt D. 13. Na Dol Cf. List. fil. 1891. 434. D. 13.— 8. S m: crBmB vermis. Mkl aL. 335. — 9. S n: zavdanek, přédanek. Zlinsky. Brt. D 13. Dol Cf. List. fil 1891 434 — 10. S p: pokrop (pokrov). Laš. Brt. D. 109. Cf. ib. 63. — 11. S u: curknuť (cvrknuť) Laš. Brt. D. 109., Gb. Ml. I. 35 Kreu také u Domažl Jrsk. — 12 S g: gigłať, gigło- tať. Dol. Ct. List. fil 1891 434. — V, ve, u sttřídnice strč. předložky vB. Kdy se které užívá. Vz List. fil. 1891. 58 — V se nyní neměkčí: lovici, loven V době staré bylo také měkké v. Vz Gb. Ml. I. 33 , 34., List. fil. X. 107.—109. — V se přisouvá. Cf Mkl. aL 335., 234., Brt. D. 65, Šf. III. 475., 485., List fil I 49., Gb. Ml. I. 36. - V odsuto. Cf. Gb. Ml. I. 35., Brt. D. 110., Mkl. aL. 234., 296, 297. Na Dolnobečovsku	na Mor. se v odsouvá 1. ve skupeninách avo, evo v iterativech odvozených od slo- ves: pozdraovať; 2 ze skupeniny svl: slícť, słak; 3. z bvl: oblícť; 4. z vstv: králosttí; 5. z vš: šak; 6. z všť: náščeva ; 7. z vz: zdory, zhůru, zdech; 8. z. zvl: złášč; 9. z konc. gt. pl. a posses. ad), -ův hadů; 10. v násloví: osa, oje. Vz List fil. 1891. 434. — V v Chodsku. Vz List. filol. 1891. 58. — V přípona. Přípony s v- : -v, -vo, va, -av, -avo, -ava, -ivo, -iva, -ivý, -lavý, - livý , -ov, -ovo, -ova; -ový. Vz Gb Ml. I. 6 — Str. 527. a. v 4. ř sb. přilej: vyza, vydra, žvýkati -v a -ev v partc. Vz List. fil. X. 111. — V předložka Cf. List. fil IX. 125 nn , Jurs. 20, 33., Brt. D. 187., Gb. Ml I. 35 (za ně u), II. 146., D. Lhrg. 307. -va. Cf. Gb. Ml I. 61. — Mkl aL 181., Prk Stud. o dat. 6. — 2 -va oprav v: -vá se přisouvá k některým dvojslabičným před- ložkám : kroměvá, skrzevá, stranivá, pro- tivá. Dol. Ct. List. fil. 1891. 435. Také jinde na Mor. Vabice, e, f = nehtovec, odděrek, ille- cebrum vermiculatum, Bockkraut, rostl. Mllr. 55. Vabič. Mkl. Etym 373 a. Vabička, y, f. = sýkora parukářka. Šír Pt. Vábiti. Mkl. Etym. 373. a. - koho čím kam. Prosbami jej vábí na výzvědy. Kká. K sl. j. 103. — koho kam jak dlouho. Právě ta stejná ve vás krev vás bude do smrti k sobě v. Osv. I. 178.