995

Vábivě, lockend. Šd., Čch. Bs. 76.

Vabivo = vábivě. V. na mňa volala. Sldk.
251. — V., a, n , das Lockmittel. Ve vabi-
vech venkova. Hrts.

Vábník, u, m Do v-ku vběhnouti. Hdk.
Zav.

Vábnokroký, lüsternschreitend. Dch.

Vacarda, y, m., os. jm. Mus. 1880. 372.
— Jos. V., kaplan v Hořelici, zaslal mnoho
výpisků do tohoto slovníku. Vz obálky
sešitů.

Vacata z: Václav. Vz toto (dod.).

Väcé = více Gemer. na Slov. Sb. sl. ps.
II. 1. 57. — Hank. Sb. 202.

Vacechna = Věnceslava. Cf. Václav (dod.).

Vacek, vz Václav (dod.), Kram. Slov.
V. z Žatče. Výb. II. 288 — V. Fr. J.,
děkan. Cf. Zl Jg. 294., Rk. Sl., Ukaz.113 ,
Pyp. K. II. 407.; Tf. Mtc. 36., 40., Bačk
Písm. I. 784. nn., 933. — V. Fr. Al. Cf
Bačk. Př. 145., Tf. Mtc. 36., Ukaz. 113,
Rk. Sl.

Vacena, y, m. = Václav. Vz toto (dod.)

Vaceta, y, m. = Václav. Vz toto (dod.).

Vacetín, a, m , Dvacetín, ves. D. ol. VII.
82.

Vací, Flug-. V. písek (homol). Nz.

Václav: Vacata, Vacena, Vaceta, Vacula,
Vachek, Vachen, Vachuta, Van, Váňa, Va-
ňata, Vaňátko, Vanček. Vančura, Vanira,
Vaniš, Vaňka, Vaňura, Věcek, Věcen. Mus.
1889. 160. Cf. Km. 1886. 593. Proti na-
dávce německy nám dávané Lauswenzel
(z: Venceslaus) říká se odvetou Lausnikel
(z: Nikolaus). Dch. Sv. V. praví: Pastevci,
paste všady, mimo košťálky a zelí. Mor.
Brt. O sv. V-vě ba i staré babě na hlavě
(smí se pásti všude). Vz Brt. Dt. 245.
O umučení sv. V-va. Vz Pal. Rdh. I. 131.
až 145., Mus. 1837. IV. 406.—417. O jeho
životě vz ve Výb. I. 314 nn. Byl zavraž-
děn nejspíše 28. září 936. Vz Pal. Rdh II
142. nn.

Václavek M. Cf. Bačk. Př. 126.

Václavice z : Vladislavice. Mus. 1889
163.

Václavický potok v pohoří karpat. Škd.

Václavíček, čku, m. = druh mužíku,
rostl. (kvete červeně). U Kr. Hrad. Kšť —
V., čka, probošt. Cf. také Rk. Sl.

Václavinka, y, f = václavka hruška.
Mor. Brt.

Václavka houba, vz Hniloba (dod.). —
V. = potok v Semilsku. Mzr. 147.

Václavův stůl, zvýšenina u Přerubenic
na Smeč.

Vaclík Jan. Vz Pyp. K. I. 188., Ukaz.
113., Rk Sl.

Vacoun, u, m., Rolle, f., Gewinde, n ;
Haarbeutel, m. Č.

Vacula, y, m., vz Václav (dod.).

Vaculovské jablko. Mor. Brt. Osv. 1884.
50.

Vaček, vz Kocúrek. — V. = váče. U Kr.
Hrad. Kšť.

Vačice. Cf. Ves. I. 34, Brm. I. 2. 571.
až 578.

Vačka trojhranná, Bogendreieck, n. Šmr.
90, 121. Houska vodou napitá jak v. Dch.

= vačkem se stávati. Slívy
letos mnoho vačkují. U Kr. Hrad. Kšť.

Váčkový, Sack-. Šd. V. ručník = ka-
pesník. Phľd. 1881. 250

Väčmi, vačmoj, vačmej = více. Slov.
Němc. 58., Dbš. Sl. pov. 8. 70.

Vačnatec, tce, m. Vz Vačnatý, Brm. I.
2. 557., 562 , 586., NA. V. od. II. 37.

Vačnatý. V. ssavci. Vz Brm. I. 2. 598.

Väčsmej, väčšmi = väčmi (dod.). Slov.
Č. Čt. I. 134. 136, Phľd. III. 3. 227., VI.
2., Rr. Sb., Němc. I. 52.

Väčšeť = většeti. Slov. Loos.

Väčšidlo, a, n. = většidlo. Slov. Loos.

Väčšina = většina. Slov. Loos.

Väčšiti = většiti. Slov. Loos.

Vada. Mkl. Etym. 373. b.

Vadějka, y, f., pole na Vyzovsku. MzO.
1890. 178.

Váděti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
290.

Vadičov, a, m., ves na Slov. Phľd. V.
36.

Vadim, ě (i), f.

Vadirad, a, m., os. jm. D. ol. VI. 381.

Vaditi. Mkl. Etym. 373. b.

Vadium, na Slov.: oželný peniaz. Rr.
Sb.

Vadivý člověk. Šf. Strž. II. 66. V. peří:
velmi řídké. Takové neradno dáti do peřin.
Která nevěsta takovou peřinu dostane, ta
prý se stále s mužem vadí. U Bydž. Kšť.

Váďka. Mkl. Etym. 377. a.

Vádlo, a, n., Wedel, m. Posp. V. flandrum.
Pršp. 89.

Vadnosť, i, f., Mangelhaftigkeit, Gebrech-
lichkeit, Unzulänglichkeit. V. svědka. Pr.
1884. 60

Vadnouti. Mkl. Etym. 380. b. Cf. Vjad-
nouti, Ev. olom. 322., 207., 289. — komu.
Ňádra jí vadnou. Hrts. — kdy. Srdce
v těžkých túhách vědne. Rúd. 26. a.

Vadovatý = váhavý, zdlouhavý. U Míst-
ka. Škd.

Vádzať = uváděti (šestinedělku). Cf.
Vádzka. Slov. C. Le. 1. 12.

Vafnrok, u, m., z něm. Waffenrock. Hr.
ruk. 291. V. (Wäfen-, Wäpenrok) = oděv
s rukávy n. bez nich, delší než pancíř, po
straně rozstřižený, nosený přes brnění. Zbrt.
Krj. I. 150.

Vagace z lat., vz Prázdniny. V. čeledi
ženské (několik dní po novém roce). Vz
NZ. I. 414.

Vagal polož před: Vaganda.

Vágala, y, m. = tlustý a neohrabaný.
Mor. Brt.

Vaganti v Čech. List. fil. IV. 243.

Vagnoový strom. Cf. Hlb. I. 39., 183.,
II. 30.

Vagon. Výroba v-nů v Čechách. Vz Ott.
VI. 161.

Vagrové = nejzápadnější odvětví Bo-
driců. Šf. Str. II. 609.

Váh — vrah. Pořek. Rr.

Váha. Mkl. Etym. 374. a., Tk. VIII. 409.,
410. V, Wage. Schd. I. 26. V. lučebnické,
Stč., Mohrovy, ZČ. I. 82., třídicí, ZČ. I.
92., stolní, desítkové, stotinové. Kod. —
Přenes. K něčí prosbě váhu strojiti (počíti



	995

	Vábivě, lockend. Šd., Čch. Bs. 76. Vabivo = vábivě. V. na mňa volala. Sldk. 251. — V., a, n , das Lockmittel. Ve vabi- vech venkova. Hrts. Vábník, u, m Do v-ku vběhnouti. Hdk. Zav. Vábnokroký, lüsternschreitend. Dch. Vacarda, y, m., os. jm. Mus. 1880. 372. — Jos. V., kaplan v Hořelici, zaslal mnoho výpisků do tohoto slovníku. Vz obálky sešitů. Vacata z: Václav. Vz toto (dod.). Väcé = více Gemer. na Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 57. — Hank. Sb. 202. Vacechna = Věnceslava. Cf. Václav (dod.). Vacek, vz Václav (dod.), Kram. Slov. V. z Žatče. Výb. II. 288 — V. Fr. J., děkan. Cf. Zl Jg. 294., Rk. Sl., Ukaz.113 , Pyp. K. II. 407.; Tf. Mtc. 36., 40., Bačk Písm. I. 784. nn., 933. — V. Fr. Al. Cf Bačk. Př. 145., Tf. Mtc. 36., Ukaz. 113, Rk. Sl. Vacena, y, m. = Václav. Vz toto (dod.) Vaceta, y, m. = Václav. Vz toto (dod.). Vacetín, a, m , Dvacetín, ves. D. ol. VII. 82. Vací, Flug-. V. písek (homol). Nz. Václav: Vacata, Vacena, Vaceta, Vacula, Vachek, Vachen, Vachuta, Van, Váňa, Va- ňata, Vaňátko, Vanček. Vančura, Vanira, Vaniš, Vaňka, Vaňura, Věcek, Věcen. Mus. 1889. 160. Cf. Km. 1886. 593. Proti na- dávce německy nám dávané Lauswenzel (z: Venceslaus) říká se odvetou Lausnikel (z: Nikolaus). Dch. Sv. V. praví: Pastevci, paste všady, mimo košťálky a zelí. Mor. Brt. O sv. V-vě ba i staré babě na hlavě (smí se pásti všude). Vz Brt. Dt. 245. O umučení sv. V-va. Vz Pal. Rdh. I. 131. až 145., Mus. 1837. IV. 406.—417. O jeho životě vz ve Výb. I. 314 nn. Byl zavraž- děn nejspíše 28. září 936. Vz Pal. Rdh II 142. nn. Václavek M. Cf. Bačk. Př. 126. Václavice z : Vladislavice. Mus. 1889 163. Václavický potok v pohoří karpat. Škd. Václavíček, čku, m. = druh mužíku, rostl. (kvete červeně). U Kr. Hrad. Kšť — V., čka, probošt. Cf. také Rk. Sl. Václavinka, y, f = václavka hruška. Mor. Brt. Václavka houba, vz Hniloba (dod.). — V. = potok v Semilsku. Mzr. 147. Václavův stůl, zvýšenina u Přerubenic na Smeč. Vaclík Jan. Vz Pyp. K. I. 188., Ukaz. 113., Rk Sl. Vacoun, u, m., Rolle, f., Gewinde, n ; Haarbeutel, m. Č. Vacula, y, m., vz Václav (dod.). Vaculovské jablko. Mor. Brt. Osv. 1884. 50. Vaček, vz Kocúrek. — V. = váče. U Kr. Hrad. Kšť. Vačice. Cf. Ves. I. 34, Brm. I. 2. 571. až 578. Vačka trojhranná, Bogendreieck, n. Šmr. 90, 121. Houska vodou napitá jak v. Dch.	= vačkem se stávati. Slívy letos mnoho vačkují. U Kr. Hrad. Kšť. Váčkový, Sack-. Šd. V. ručník = ka- pesník. Phľd. 1881. 250 Väčmi, vačmoj, vačmej = více. Slov. Němc. 58., Dbš. Sl. pov. 8. 70. Vačnatec, tce, m. Vz Vačnatý, Brm. I. 2. 557., 562 , 586., NA. V. od. II. 37. Vačnatý. V. ssavci. Vz Brm. I. 2. 598. Väčsmej, väčšmi = väčmi (dod.). Slov. Č. Čt. I. 134. 136, Phľd. III. 3. 227., VI. 2., Rr. Sb., Němc. I. 52. Väčšeť = většeti. Slov. Loos. Väčšidlo, a, n. = většidlo. Slov. Loos. Väčšina = většina. Slov. Loos. Väčšiti = většiti. Slov. Loos. Vada. Mkl. Etym. 373. b. Vadějka, y, f., pole na Vyzovsku. MzO. 1890. 178. Váděti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 290. Vadičov, a, m., ves na Slov. Phľd. V. 36. Vadim, ě (i), f. Vadirad, a, m., os. jm. D. ol. VI. 381. Vaditi. Mkl. Etym. 373. b. Vadium, na Slov.: oželný peniaz. Rr. Sb. Vadivý člověk. Šf. Strž. II. 66. V. peří: velmi řídké. Takové neradno dáti do peřin. Která nevěsta takovou peřinu dostane, ta prý se stále s mužem vadí. U Bydž. Kšť. Váďka. Mkl. Etym. 377. a. Vádlo, a, n., Wedel, m. Posp. V. flandrum. Pršp. 89. Vadnosť, i, f., Mangelhaftigkeit, Gebrech- lichkeit, Unzulänglichkeit. V. svědka. Pr. 1884. 60 Vadnouti. Mkl. Etym. 380. b. Cf. Vjad- nouti, Ev. olom. 322., 207., 289. — komu. Ňádra jí vadnou. Hrts. — kdy. Srdce v těžkých túhách vědne. Rúd. 26. a. Vadovatý = váhavý, zdlouhavý. U Míst- ka. Škd. Vádzať = uváděti (šestinedělku). Cf. Vádzka. Slov. C. Le. 1. 12. Vafnrok, u, m., z něm. Waffenrock. Hr. ruk. 291. V. (Wäfen-, Wäpenrok) = oděv s rukávy n. bez nich, delší než pancíř, po straně rozstřižený, nosený přes brnění. Zbrt. Krj. I. 150. Vagace z lat., vz Prázdniny. V. čeledi ženské (několik dní po novém roce). Vz NZ. I. 414. Vagal polož před: Vaganda. Vágala, y, m. = tlustý a neohrabaný. Mor. Brt. Vaganti v Čech. List. fil. IV. 243. Vagnoový strom. Cf. Hlb. I. 39., 183., II. 30. Vagon. Výroba v-nů v Čechách. Vz Ott. VI. 161. Vagrové = nejzápadnější odvětví Bo- driců. Šf. Str. II. 609. Váh — vrah. Pořek. Rr. Váha. Mkl. Etym. 374. a., Tk. VIII. 409., 410. V, Wage. Schd. I. 26. V. lučebnické, Stč., Mohrovy, ZČ. I. 82., třídicí, ZČ. I. 92., stolní, desítkové, stotinové. Kod. — Přenes. K něčí prosbě váhu strojiti (počíti