Předchozí (996)  Strana:997  Další (998) |
|
|||
997
|
|||
|
|||
Vakárna, y, f. Čochvíľa pohybovala sa
nám ústa ako v-ne. Slov. Syt. Táb. 249. Vakeša. Cf. Mkl. Etym. 374. b. Jsi za-
šmouraný jako v. Mor. Brt. Cf. násl. Vakešák, a, m. = beran s černou hubou.
Mor. Brt. Cf. Vakeša (dod.). Vakešistý = takešitý. V. ovce = va-
keša. Mor. Brt. D. 154. V. dívka = bru- netka. Brt. Vakomyš, i, f, antechinus. Cf. Brm. I.
2. 570., 591. Vakonoš, motýl. Cf. Brm. IV. 416.-417.,
526., Kk. Mot. 136. Vakořitník, a, m, spercheus, brouk.
Kk. Br. 68. Vakoš, e, m., nototrema. Brm. III. 2. 31.
Vakovati = valcovitou mazati (maltou).
Slov. Ev. šk. II. 30. Vakovec, vce, m , thylacinus. Brm. I.
2. 563. Vakovitý, beutel-, sackförmig.
Vakovka. Cf. Odb. path. III. 10., Ves.
IV. 89. — V. = malta, Mörtel, m. Slov.
Ev šk. II. 30. Vakuum. Vz Varostroj.
Vakuummetr, u, m. = manometr, který
udává napnutí nižší než jednu atmosfaeru. Šmr. 103. Val, válek plátna = štučka. Slez. Šd.
Vál. Cf. Mkl. Etym. 378. a.
Valáčový. V. deščka = na válení prádla.
Val. Brt. D. 283. Válačka = mandlovačka, Mangentuch,
n. Dch. Valach = pastýř. V. = chasník svobodný,
který pase ovce a pomáhá bačovi dojiti. Brt. Jak se v. tonoucí zachránil (vzývaje svaté, potom Ježíše a konečně chytiv se vrby). Vz Sbtk. Krat. h. 212. — V. kůň. Slepý v. vlezl do chomoutu (slepá trefila do vrat. Slepá slepice našla zrno). Us. Kšť. — V. = sedadlo na konci provazu, na kterém
se horníci do dolu spouštějí. NA. IV. 155 — V. = veliké hrábě na pole, bejky, hří-
bata. U Rokyc. Fč. U Strunkovic. Nov. — V. = roura z kamen do komína. U Kdýně Rgl. Válance, pl., m. = šulky, šúlané halušky
Slov. Ssk. Váľanie ľanu = rosení lnu. Slov. Zátur.
Válanisko, a, n. = pelech, kde se někdo
válel. Val. Vck. Valášek, třasořitka, motacilla alba. Slov.
Rr. Sb. Valašiti = valachem (ovčákem) býti. Slov.
Orl. XI. 300. Valaška = kráva z Valašska. Mor. Brt.
— V = hruška. Mor. Brt.
Valašská, é, f. = tanec. Vz Brt. N. p
III. str. XLIII. Valašský. V. mše. Brt. L N. I. 211.
Valaštička, y, f., zdrobn. valaška. Čkžk.
X. 31 Valaština, y, f. = valašská řeč. Šf. Strž.
II. 142. Valata, y, m., vz Valentin (dod.).
Váľavý ples (válečný). Slov. Syt. Táb.
42. Válcovati z cínu stanniol. Kk. Fys. 40.
Válcovina, y, f., Walzfabrikat, n. Hř.
|
Válcovitý. V. brejle. Ott. IV. 628. Cf.
Nádor (dod.). Válcovnictví, n., Walzwerkbetrieb, m.
Hř. Válcový. V. zrcadlo, ZČ. III. 77., klenba,
Pek. 187., stolice ve mlýně. Vz KP. V. 633. Valčenka, y, f. = hruška. Mor. Brt.
Valčíkový, Walzer-. V. tempo, krok.
Hrts. Válčitý, walzenartig, válcovitý. Šmr. 16.
Valda, y, f., jm. feny. Škd.
Valdenští. Cf. Mus. 1868. 291., Kram.
Slov., Rk. Sl. Valdina, y, f., jm. feny. Škd.
Valdůvka = jablko malé, tvrdé, nakyslé.
Val., Vck., Brt. Váleč, rostl. Rosc. 56.
Valečka Ed. Cf. Bačk. Př. 13., Rk. Sl.
Válečnictví. O čes. v. vz Mtc. XVI. 65.
nn., Ott. VI. 438. Válečník. Mnozí v-ci válkami chtie do-
byti zboží. Výb. II 842. Válečný. V. příběhy. Cf. Sdl. Hr. III.
157.—162, V. 22. V. odění. Vz Zbrt. Krj. I. 107. V. umění Čechů v 15. stol. Vz Pal. Rdh. II. 70.—76., Mus. 1828 II. 3.—11 Štěstí v-né jest nedostatečné. Us. Tč. Valečovský Václav z Kněžmosta. D.
Gesch. 253. Válek = kopec, v němž rostou brambory.
Laš. Wrch. — V., vz Val. Hra na války. Vz Brt. Dt. 192., Km 1887. 312. — V. = válec hlíny se slamou uhnětený. Voda za- liala ulicu, kde náš ľud v domoch z vál- kov staväných prebýva. Slov. N. Hlsk XXI. 81. Váleňák, u, m. = válený vdolek. U Ko-
šic. Brnt. Valence, e, f., z lat. = mocenství che-
mické. SP. II. 240., Mj 53., Rm. 47. Válenice = lavina. Koll. St. 148. — V. =
placka na nudle. Která hospodyně nedělá v-ci kulatou, ta neumí prý tančiti do kola. Smějí se jí, že tancuje od rohu do rohu. Us. Kšť. Valenta = kdo se válí, zaháleč. Us.
Rjšk. — V. = rybník v Písecku, Valentin: Vala, Valata, Valouch. Mus.
1889. 164. Kdo by chodil v oděvu, na který se na sv. V-na přede, šije n. plete, dostal by padoucí nemoc. V Podluží. Brt. Sv. V. vládne padoucí nemocí. Zbrt. Strč. obyč. 243.-245. Valeron, u, m , v lučbě. Rm I. 363.
Valerový. V. aldehydy. Rm. I. 347.
Valerylen, u, m., v lučbě. Rm. I. 322.
1. Váleti. V. v dialektech vz List. filol.
1892. 290. — se. Přezraje-li hrách, bude se tuze v. (vypadávati). Us. Plsk. — co čím. Váleje prsty nahodilým zrnem ovsa počal. Prs. — co z koho: smíchy z koho = posmívati se. Zinsky. Brt. — se, co kudy. přes pařezy, bei den Haaren herbeiziehen. Tč. Slzy se mu po tváři válejí. Osv. — co, se v čem. V-jí hody v krmiech. Krnd. 22., 45. V. se v hříších. Pož. 289. 2. Váleti. O tvarech vz List. fil. 1884.
445. Od vale, dem. válka, ze střněm. wal m. wale, f, Wahlstatt. Ib. Cf. Mkl. Etym. |
||
|
|||
Předchozí (996)  Strana:997  Další (998) |