997

Vakárna, y, f. Čochvíľa pohybovala sa
nám ústa ako v-ne. Slov. Syt. Táb. 249.

Vakeša. Cf. Mkl. Etym. 374. b. Jsi za-
šmouraný jako v. Mor. Brt. Cf. násl.

Vakešák, a, m. = beran s černou hubou.
Mor. Brt. Cf. Vakeša (dod.).

Vakešistý = takešitý. V. ovce = va-
keša. Mor. Brt. D. 154. V. dívka = bru-
netka. Brt.

Vakomyš, i, f, antechinus. Cf. Brm. I.
2. 570., 591.

Vakonoš, motýl. Cf. Brm. IV. 416.-417.,
526., Kk. Mot. 136.

Vakořitník, a, m, spercheus, brouk.
Kk. Br. 68.

Vakoš, e, m., nototrema. Brm. III. 2. 31.

Vakovati = valcovitou mazati (maltou).
Slov. Ev. šk. II. 30.

Vakovec, vce, m , thylacinus. Brm. I.
2. 563.

Vakovitý, beutel-, sackförmig.

Vakovka. Cf. Odb. path. III. 10., Ves.

IV. 89. — V. = malta, Mörtel, m. Slov.
Ev šk. II. 30.

Vakuum. Vz Varostroj.

Vakuummetr, u, m. = manometr, který
udává napnutí nižší než jednu atmosfaeru.
Šmr. 103.

Val, válek plátna = štučka. Slez. Šd.

Vál. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

Valáčový. V. deščka = na válení prádla.
Val. Brt. D. 283.

Válačka = mandlovačka, Mangentuch,
n. Dch.

Valach = pastýř. V. = chasník svobodný,
který pase ovce a pomáhá bačovi dojiti.
Brt. Jak se v. tonoucí zachránil (vzývaje
svaté, potom Ježíše a konečně chytiv se
vrby). Vz Sbtk. Krat. h. 212. — V. kůň.
Slepý v. vlezl do chomoutu (slepá trefila do
vrat. Slepá slepice našla zrno). Us. Kšť. —

V. = sedadlo na konci provazu, na kterém
se horníci do dolu spouštějí. NA. IV. 155

— V. = veliké hrábě na pole, bejky, hří-
bata. U Rokyc. Fč. U Strunkovic. Nov. —
V. = roura z kamen do komína. U Kdýně
Rgl.

Válance, pl., m. = šulky, šúlané halušky
Slov. Ssk.

Váľanie ľanu = rosení lnu. Slov. Zátur.

Válanisko, a, n. = pelech, kde se někdo
válel. Val. Vck.

Valášek, třasořitka, motacilla alba. Slov.
Rr. Sb.

Valašiti = valachem (ovčákem) býti. Slov.
Orl. XI. 300.

Valaška = kráva z Valašska. Mor. Brt.

— V = hruška. Mor. Brt.

Valašská, é, f. = tanec. Vz Brt. N. p
III. str. XLIII.

Valašský. V. mše. Brt. L N. I. 211.

Valaštička, y, f., zdrobn. valaška. Čkžk.
X. 31

Valaština, y, f. = valašská řeč. Šf. Strž.
II. 142.

Valata, y, m., vz Valentin (dod.).

Váľavý ples (válečný). Slov. Syt. Táb.
42.

Válcovati z cínu stanniol. Kk. Fys. 40.

Válcovina, y, f., Walzfabrikat, n. Hř.

Válcovitý. V. brejle. Ott. IV. 628. Cf.
Nádor (dod.).

Válcovnictví, n., Walzwerkbetrieb, m.
Hř.

Válcový. V. zrcadlo, ZČ. III. 77., klenba,
Pek. 187., stolice ve mlýně. Vz KP. V.
633.

Valčenka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Valčíkový, Walzer-. V. tempo, krok.
Hrts.

Válčitý, walzenartig, válcovitý. Šmr. 16.

Valda, y, f., jm. feny. Škd.

Valdenští. Cf. Mus. 1868. 291., Kram.
Slov., Rk. Sl.

Valdina, y, f., jm. feny. Škd.

Valdůvka = jablko malé, tvrdé, nakyslé.
Val., Vck., Brt.

Váleč, rostl. Rosc. 56.

Valečka Ed. Cf. Bačk. Př. 13., Rk. Sl.

Válečnictví. O čes. v. vz Mtc. XVI. 65.
nn., Ott. VI. 438.

Válečník. Mnozí v-ci válkami chtie do-
byti zboží. Výb. II 842.

Válečný. V. příběhy. Cf. Sdl. Hr. III.
157.—162, V. 22. V. odění. Vz Zbrt. Krj.
I. 107. V. umění Čechů v 15. stol. Vz Pal.
Rdh. II. 70.—76., Mus. 1828 II. 3.—11
Štěstí v-né jest nedostatečné. Us. Tč.

Valečovský Václav z Kněžmosta. D.
Gesch. 253.

Válek = kopec, v němž rostou brambory.
Laš. Wrch. — V., vz Val. Hra na války.
Vz Brt. Dt. 192., Km 1887. 312. — V. =
válec hlíny se slamou uhnětený. Voda za-
liala ulicu, kde náš ľud v domoch z vál-
kov staväných prebýva. Slov. N. Hlsk XXI.
81.

Váleňák, u, m. = válený vdolek. U Ko-
šic. Brnt.

Valence, e, f., z lat. = mocenství che-
mické. SP. II. 240., Mj 53., Rm. 47.

Válenice = lavina. Koll. St. 148. — V. =
placka na nudle. Která hospodyně nedělá
v-ci kulatou, ta neumí prý tančiti do kola.
Smějí se jí, že tancuje od rohu do rohu.
Us. Kšť.

Valenta = kdo se válí, zaháleč. Us.
Rjšk. — V. = rybník v Písecku,

Valentin: Vala, Valata, Valouch. Mus.
1889. 164. Kdo by chodil v oděvu, na
který se na sv. V-na přede, šije n. plete,
dostal by padoucí nemoc. V Podluží. Brt.
Sv. V. vládne padoucí nemocí. Zbrt. Strč.
obyč. 243.-245.

Valeron, u, m , v lučbě. Rm I. 363.

Valerový. V. aldehydy. Rm. I. 347.

Valerylen, u, m., v lučbě. Rm. I. 322.

1. Váleti. V. v dialektech vz List. filol.
1892. 290. — se. Přezraje-li hrách, bude
se tuze v. (vypadávati). Us. Plsk. — co
čím. Váleje prsty nahodilým zrnem ovsa
počal. Prs. — co z koho: smíchy z koho =
posmívati se. Zinsky. Brt. — se, co kudy.
přes pařezy, bei den Haaren herbeiziehen.
Tč. Slzy se mu po tváři válejí. Osv. —
co, se v čem. V-jí hody v krmiech. Krnd.
22., 45. V. se v hříších. Pož. 289.

2. Váleti. O tvarech vz List. fil. 1884.
445. Od vale, dem. válka, ze střněm. wal
m. wale, f, Wahlstatt. Ib. Cf. Mkl. Etym.