Předchozí (997)  Strana:998  Další (999) |
|
|||
998
|
|||
|
|||
374. a. — s kým. Kar. 52., Šf. Strž. I.
463., Hád. 34. a., Mand. 24. b., Dal. C. 78., Alx. — oč: o krajinu. Št. Kn. š. 49. 9. — zač : za vícezstvie. Sequ. 363. Valchář. Patron valchářů sv. Menignus,
sv. Anastasins. Zbrt. 241. Valchovati. Cf. Mkl. Etym. 378. a. —
co. Každý valchuj a mel to, což já za žer- nov sypati budu. Bart. 226. — koho v čem: v jeho nedostatcích a křehkostech. Pož. 103. — čím : hubú = mleti, moc mluviti Mor. Brt. D. 284. Valigura = člověk tlustý. U St. Jič.
Valín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164.
Valina = lavina. Sl. les. Léta v-nou
zmizela. Us. Vališ Ferd. †19/9 l887. Cf. Slavín seš.
34 příl. Valiti. Cf. Mkl. Etym 378 a. — abs.
Nevalte (neplácejte) ! Mor. Brt. D. 284. — co. Řeka v-la své vlny, Vrch., svůj proud Osv. V. zuby (shazovati), Vhl., jedlu (po- rážeti). Slez. Šd. — co, se kam (jak proč). Voják hned valil do města (spě- chal). Brt. Studem valila se mi krov do tváře. Hrts Proud se ve proud valí. Kká. Proudem k radnici se v-li, v zmatku. Vrch. Zástupové valéchu se na něho. Bib. mik. Luk 5. 1. — co, se odkud (jak, kam kudy) Kámen s rachotem se skály se valí. Us. Pdl. Zástup z bran se valil. Moha. Do ní (strže) s výše se valným proudem valí vodopád v tisíci sloupech; Jež bez brází se valí ze skalin; Těžké krůpěje valí se mu s čela po tváři Vrch. — co, se jak. Cf. V. se. Ten valil německv (plynně mluvil ! Brt. D. 284. Déšť se valil toky; Moře valilo se proudem, v stálém proudění. Vrch. — kudy. Davy lidu valí se ulicí; Kouř valí se komínem, Us. Pdl., po stupních. Vrch. Přes ně valí se proud . . Vrch. — se proti komu. Tu se medvěd valí proti nám. Us. Šd. — kam čím. Tak sem sa vám rozhněvala, že bych hned byla do teho pantokem valila (tloukla). Mor. Vhl — se kde: na kobercích po zemi. Osv. I 85. Válivý pohyb. Frč. 7.
Válka. Cf. Mkl. Etym. 374. b V. krvavá,
krutá, dlouho trvající. Šmb. Z boje ne mnoho dobrého pochází, neb co dobrého, hyne skrze válku, co zlého, rodí se z ní. Hkš. Hra. Valkoun. Arch. VIII. 469., Výb. I. 1183.,
II. 370. Válkovati = kopčiti. Laš. Wrch Cf.
Válek (dod.). Valkovna, y, f. = valchovna. Rk.
Valkún, a, m., vz Valkoun.
Valkúnka, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 92.
Valmem se valí. Brt. D.
Valmistr, a, m., Wallmeister, m. Rk.
Valmovitý. V. střecha. Mus. 1848. 599
Valně. Přemoženi sú ot Čechóv Němci
v. Let. 67. Valnohlučný, náfmX^^to?. Lpř.
Valnoprašný, «ayxoWoc. Lpř.
Valný = valem jdoucí. Cf. Mkl Etym.
378 a. Valný proud řeky. Vrch. V. vlna. Lpř — V., mächtig. V. spomocnice. Lpř. |
Valoun, valounek, nku, m. 1880.
371., Kram. Slov.. Chdt. 28., 62. Ledovcový v., Gletschergeschiebe, n. Mour. Valouniště, Geschiebsablagerungsplatz.
Valourek, rku, m = nákladní vůz. Pdl. Valous, valús, a, m., ardela, zastr. Rozk., Pršn. 12. Valovka. Cf. Brm. IV. 2. 332. Valšov, a, m., Kriegsdorf, ve Slez.VSlz. III. 160. Valšovna, y, f. = drhlo, prádlo rud,
Läuterwäsche, f. U Příbr. Hř. Valtín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164
Valús, vz Valous (dod.). Valúše, pl., f. = valcha, stúpy na vá- lenie súkna. Slov. Rr. Sb. Valušná, é, f. = trať nad Vyzovicemi
MzO. 1890. 97., 178. Valuta či měna = soubor peněz, které
stát ve svých hranicích za všeobecné a vý- hradní platidlo zákonem zavedl. V. jedno- duchá či monometallistická, je-li jediný kov základem měny (zlato nebo stříbro, zlatá nebo stříbrná měna); bimetallistická, kde jsou oba kovy základem měny; kulhavá zlatá či znečištěná parallelní či souběžná papírová. Nár. listy 1892. č. 124. Valva, y, f. = bedněná pavlač v lome- nici chalupy. U Domažl. Jrsk. Valvas, u, m. = látka hedvábná. Kram.
Slov.
Valvoda, y, m., os. jm. Rgl.
Valvoš, e, m, druh révy. V Podluží.
Brt. L. N. II. 14. Valy. vz Hrúd.
Valylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 325.
Vambeřická fiala = večernice nevonná.
Sadská. Kšť. Vamberk sluje krajkářský. Krajkářky
mají tam žluté paty. Proč tam říkají: Ca- kulajda — o loket ? Tam musil sv. Jan za- platiti za nocleh. Hodiny postrkovali tam housenáčkem a v kostelní kryptě chovali fexta. O všem vz v Sbtk. Krat. h. 123. Vampatý = tlustý. Cf. Vampola (konec).
U Brna. Rgl. Vampír. Cf. Mách. 162., 172., 182.-187.
Vampírovitý = upíru podobný. Stč.
Zem. 836. Vampole = těžké sáně na větší náklad.
Mor. Knrz. Van větru, lidských dějin. Vrch., Dk.,
Čch. Stran utvoření tohoto slova vz Kyn (dod.). Vývin. — V., a. m = Vajan Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 50. — V. = Václav. Vz toto (dod.). Vana pneumatická. Kk., NA. V. 441 ,
Rm. I. 52. Váňa = Václav. Vz toto v dod — V. J..
vz Pyp. K. II. 529. Vanadium, a, n. Vz Schd. I. 263.
Vanadyl, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.
Vaňátko, a, m. = Václav. Vz toto v dod.
Vančák, a, m. = Ivančičan na Mor.
Vanček = Václav. Vz toto v dod.
Vanda kněžna.Vz Vc. Lab. 166., 262.—
V., Viena, Vanička kvetúca panna čistoty, cudu a cnosti čili žena s vencom večného panenstva, manželka Vietova. Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 50. |
||
|
|||
Předchozí (997)  Strana:998  Další (999) |