998

374. a. — s kým. Kar. 52., Šf. Strž. I.
463., Hád. 34. a., Mand. 24. b., Dal. C. 78.,
Alx. — oč: o krajinu. Št. Kn. š. 49. 9. —
zač : za vícezstvie. Sequ. 363.

Valchář. Patron valchářů sv. Menignus,
sv. Anastasins. Zbrt. 241.

Valchovati. Cf. Mkl. Etym. 378. a. —
co. Každý valchuj a mel to, což já za žer-
nov sypati budu. Bart. 226. — koho v čem:
v jeho nedostatcích a křehkostech. Pož.
103. — čím : hubú = mleti, moc mluviti
Mor. Brt. D. 284.

Valigura = člověk tlustý. U St. Jič.

Valín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164.

Valina = lavina. Sl. les. Léta v-nou
zmizela. Us.

Vališ Ferd. †19/9 l887. Cf. Slavín seš.
34 příl.

Valiti. Cf. Mkl. Etym 378 a. — abs.
Nevalte (neplácejte) ! Mor. Brt. D. 284. —
co. Řeka v-la své vlny, Vrch., svůj proud
Osv. V. zuby (shazovati), Vhl., jedlu (po-
rážeti). Slez. Šd. — co, se kam (jak
proč). Voják hned valil do města (spě-
chal). Brt. Studem valila se mi krov do
tváře. Hrts Proud se ve proud valí. Kká.
Proudem k radnici se v-li, v zmatku. Vrch.
Zástupové valéchu se na něho. Bib. mik.
Luk 5. 1. — co, se odkud (jak, kam
kudy) Kámen s rachotem se skály se
valí. Us. Pdl. Zástup z bran se valil. Moha.
Do ní (strže) s výše se valným proudem
valí vodopád v tisíci sloupech; Jež bez
brází se valí ze skalin; Těžké krůpěje
valí se mu s čela po tváři Vrch. — co,
se jak. Cf. V. se. Ten valil německv
(plynně mluvil ! Brt. D. 284. Déšť se valil
toky; Moře valilo se proudem, v stálém
proudění. Vrch. — kudy. Davy lidu valí
se ulicí; Kouř valí se komínem, Us. Pdl.,
po stupních. Vrch. Přes ně valí se proud . .
Vrch. — se proti komu. Tu se medvěd
valí proti nám. Us. Šd. — kam čím. Tak
sem sa vám rozhněvala, že bych hned byla
do teho pantokem valila (tloukla). Mor.
Vhl — se kde: na kobercích po zemi.
Osv. I 85.

Válivý pohyb. Frč. 7.

Válka. Cf. Mkl. Etym. 374. b V. krvavá,
krutá, dlouho trvající. Šmb. Z boje ne
mnoho dobrého pochází, neb co dobrého,
hyne skrze válku, co zlého, rodí se z ní.
Hkš. Hra.

Valkoun. Arch. VIII. 469., Výb. I. 1183.,
II. 370.

Válkovati = kopčiti. Laš. Wrch Cf.
Válek (dod.).

Valkovna, y, f. = valchovna. Rk.

Valkún, a, m., vz Valkoun.

Valkúnka, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 92.

Valmem se valí. Brt. D.

Valmistr, a, m., Wallmeister, m. Rk.

Valmovitý. V. střecha. Mus. 1848. 599

Valně. Přemoženi sú ot Čechóv Němci
v. Let. 67.

Valnohlučný, náfmX^^to?. Lpř.

Valnoprašný, «ayxoWoc. Lpř.

Valný = valem jdoucí. Cf. Mkl Etym.
378 a. Valný proud řeky. Vrch. V. vlna.
Lpř — V., mächtig. V. spomocnice. Lpř.

Valoun, valounek, nku, m. 1880.
371., Kram. Slov.. Chdt. 28., 62. Ledovcový
v., Gletschergeschiebe, n. Mour.

Valouniště, Geschiebsablagerungsplatz.
Valourek, rku, m = nákladní vůz. Pdl.
Valous, valús, a, m., ardela, zastr. Rozk.,
Pršn. 12.
Valovka. Cf. Brm. IV. 2. 332.
Valšov, a, m., Kriegsdorf, ve Slez.VSlz.
III. 160.

Valšovna, y, f. = drhlo, prádlo rud,
Läuterwäsche, f. U Příbr. Hř.

Valtín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164
Valús, vz Valous (dod.).
Valúše, pl., f. = valcha, stúpy na vá-
lenie súkna. Slov. Rr. Sb.

Valušná, é, f. = trať nad Vyzovicemi
MzO. 1890. 97., 178.

Valuta či měna = soubor peněz, které
stát ve svých hranicích za všeobecné a vý-
hradní platidlo zákonem zavedl. V. jedno-
duchá či monometallistická, je-li jediný kov
základem měny (zlato nebo stříbro, zlatá
nebo stříbrná měna); bimetallistická, kde
jsou oba kovy základem měny; kulhavá
zlatá či znečištěná parallelní či souběžná
papírová. Nár. listy 1892. č. 124.
Valva, y, f. = bedněná pavlač v lome-
nici chalupy. U Domažl. Jrsk.

Valvas, u, m. = látka hedvábná. Kram.

Slov.

Valvoda, y, m., os. jm. Rgl.

Valvoš, e, m, druh révy. V Podluží.
Brt. L. N. II. 14.

Valy. vz Hrúd.

Valylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 325.

Vambeřická fiala = večernice nevonná.
Sadská. Kšť.

Vamberk sluje krajkářský. Krajkářky
mají tam žluté paty. Proč tam říkají: Ca-
kulajda — o loket ? Tam musil sv. Jan za-
platiti za nocleh. Hodiny postrkovali tam
housenáčkem a v kostelní kryptě chovali
fexta. O všem vz v Sbtk. Krat. h. 123.

Vampatý = tlustý. Cf. Vampola (konec).
U Brna. Rgl.

Vampír. Cf. Mách. 162., 172., 182.-187.

Vampírovitý = upíru podobný. Stč.
Zem. 836.

Vampole = těžké sáně na větší náklad.
Mor. Knrz.

Van větru, lidských dějin. Vrch., Dk.,
Čch. Stran utvoření tohoto slova vz Kyn
(dod.). Vývin. — V., a. m = Vajan Paul.
Tóth. Slov. bájesl. I. 50. — V. = Václav.
Vz toto (dod.).

Vana pneumatická. Kk., NA. V. 441 ,
Rm. I. 52.

Váňa = Václav. Vz toto v dod — V. J..
vz Pyp. K. II. 529.

Vanadium, a, n. Vz Schd. I. 263.

Vanadyl, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

Vaňátko, a, m. = Václav. Vz toto v dod.

Vančák, a, m. = Ivančičan na Mor.

Vanček = Václav. Vz toto v dod.

Vanda kněžna.Vz Vc. Lab. 166., 262.—
V., Viena, Vanička kvetúca panna čistoty,
cudu a cnosti čili žena s vencom večného
panenstva, manželka Vietova. Paul. Tóth.
Slov. bájesl. I. 50.