1000

Vápenník, vz Vápeník.

Vápenný, kalkig. V. cukr, Šp., ledek,
Mj. 43., škraloup. Posp. O původu v-ných
vrstev vz v Krč. G. 59.

Vaperový. V. cejchy. Slez. Šd.

Vápka, y, f. = vápenná přísada, Kalk-
zuschlag. Hř.

Vápník. Cf. MS. 324., Schd. I. 332.,
Rosc. 37., Ott. V. 48. — V. = jáma, kde
se vápno hasí a též uschovává. Us. Kšť.

Vápno. Cf. Mkl. Etym. 375. a., Schd. I.
332. nn., Chdt. 14., 21. Výroba vápna. Vz
Ott. VI 162. V. v mydlářství. Vz KP. VI.
19. Otrava vápnem. Vz Pelc. 439.

1. Var = vření. Cf. Mkl. Etym. 381. b.
V. zaražený, Siedeverzug, opozdění varu.
Hrm. 71., Šmr. 39. — V. přenes. V. ji po-
lil (zapýřila se); V. ruměnce. Zr. — V. =
várka. Navaril som var piva. Mt. S. I. 149.
Zvařili tři vary do téhodne. Let. 425. Kúpil
on jí var piva, všecko ona vypila. Sš. P.
710. — V. = horko. V. ranní. Čch. Sl. 117.
Veliký v. Výb. I. 402., 403.

3. Var = věru. Teraz ale jako deliť? Nuž
var len podľa hláv. Slov. N. Hlsk. III. 146.

Vár. Vz Var (= něco vařeného).

Vára, vz Vářa. Slov.

Vářa = vařené jídlo; vaření. To je vářa
v ty žňa! Mor. Brt. D. 141.

Varačka, y, f. V-ky = švestky (kulo-
vačky), ovocné stromy. Val. Vck., Brt. L.
N. I. 179.

Vařacha, y, m. = kdo se do všeho míchá.
Mor. Brt.

Varaja, e, f = vařecha. Na jihových
Mor. Brt. L. N. II. 142.

Varal, a, m , ophiocephalus, ryba. Brm.
III. 3. 170.

Varan. Cf. Brm. III. 158.—165.

Varaška, y, f. = lesní trať v Bratřejově.
MzO. 1890. 179.

Vařaška, y, f. = vařečka. Mor. Pk. Ps.
95.

Vařašník, u, m. = náčiní, do kterého
se zastrkují vařechy (vařečky), Kochlöffel-
hälter. Mor. Brt.

Varati (val., slov. varyť) časuje se všemi
tvary: varam, varaš —varaju, varaj — va-
rajtě, varal. Mor. Brt. D. Varajtě ten stolek
(odstavte)! Slez. Šd.

Varba, y, f., Warnung. Slov. Hdž.

Varda. Za Pass. polož: mus. 465. Ktož
má huol i vardu v ruce, pomocí boží odo-
lať mnohé muce. Krnd. 216.

Váře. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. některá
s koustíčkem masa. Kom. Cf. Vaření (dod.).

Vařecí krčma = pivovárečná. Arch. VII.
600.

Vařeč, e, f., ponda, zastr. Rozk.

Vařečka = sýkora, mlynářík. Šír. Pt.

Vařecha, vařacha, vařaja (mor.), vařenka.
Neprodala vařečky (= netančila); Jde pro-
dat v-ky = tancovati. Us. Kšť. — Hádanka :
Hliněná zahrádka, dřevěný pastýřek honí
v-ní prasátka (hrnec, vařecha, kaše). Brt.
Dt. 157.

Vařechovať. Všaj musí v. VSlz. I. 222.
Vz Vařecha.

Vařejčka = vařečka. Na Žďársku. NZ.
I. 69.

Varek, rka, m., psí jm. Škd.

Vařená, é, f. = kořalka. Cf. Vařenka
(dod.). Val. Brt. L. N. I. 235.

Vaření pokrmů. Cf. Kram. Slov. Maso
s v-ním, Gemüse. Výb. I 265. Cf. Váře
(dod.). Slýchal jsem dávné příslovie, žeť
žákóm draho v. Žk.

Vařenka = vařečka. U Něm. Brodu.
Olv. — V. = vařená kořalka, slov. hriatô,
hriaté. Sláma. Put. po Slez. 206. V. = va-
řená smíšenina vody, líhu, skořice a cukru.
Laš. Wrch. Vz Vařená (dod.).

Varenuše, pl., f. = zavařené ovoce. U Bu-
čovic na Mor. Vck.

Vařešník, u, m. = vařašník. Šd.

Vářeti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
290.

Varga, y, m. = koželuh. Zabil masiár
jalovičku, hodil kožku pod lavičku; eště
masiár na něj ležal, už hu v. v zubech dr-
žal. Koll. Zp. I. 351.

Vargať, vargosiť = naříkati, bědovati.
Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd. — sa. Dievky
v-ly sa, t. j. nasnášaly si abo aj napýtaly
múky a másla i pristrojily halušiek na sva-
činu. Slov. Mt. S. I. 188.

Vargatý = tučný, silný. Cf. Vargoš,
Valigura. U Star. Jič. Vhl.

Vargosiť, vz Vargať (dod.).

Vargoš, e, m. = valigura. U Star. Jič.
Vhl.

Vargovec, vce, m. Jej obyvatelia, me-
novite V-vci. Na Slov. Chlpk. Sp. 192.

Vargy, pl., f. Nenaťahuj ty v. (praví se
dítěti, když pláče). Laš. Brt. D. 284.

Varhance. Húsličky i v. Výb. I. 340.

Varhánek. Vz KP. V. 613. — V., Falte.
Kazajka ozdobená vzadu v-kem hojným.
Čch. Živ. Cf. Varhánky.

Varhanický. V. škola v Praze. Vz Ott.
VI. 205.

Varhaničkovský dům v Kutné Hoře.
Mus. 1880. 501.

Varhaník Praktický návod v-kům. Vz
Sbor. učit. 1860. 158. nn. V. bez měcho-
šlapů nic nepořídí. Kos. v Km. 1891.

Varhánky. Kožich s dlouhými v-ky (zá-
hyby, Falten). Němc. D. č. Rnd. 164. -
V. = kolmé trubky, jimiž se studený vzduch
přivádí v podlisčí. KP. V. 268.

Varhanný zvuk. Výb. I. 349.

Varhanstvo, a, n., organatoria, zastr.
Pršp. 59.

Varhany. Cf. Jurgany, Kram. Slov., Mkl.
Etym. 376. Pitání na v. Vz Brt. D. 102.
Hra na v Vz Brt. L. N. I. 49. Zálom ve
v-nách, Kropf, m. V. a jejich dějiny. Vz
Srb. 179.

Varhula, y, m. = vařbuchta, hlupák,
nemehlo.

Varcheť, ě, m. = balík. Laš. Brt. D.
284. Dali mi toho celý v. Slez. Šd.

2. Vari = snad, asi. Slov.

Variace = deklinace magnetické jehly
Stč. Zem. 666.

Variant = koëfficient rovnice změněné.
V. stupně n-tého, kvadratický, kubický,
bikvadratický. Čs. math. X. 208., 209.

Varicella = neštovice planá. Slov. zdrav.
393.



	1000

	Vápenník, vz Vápeník. Vápenný, kalkig. V. cukr, Šp., ledek, Mj. 43., škraloup. Posp. O původu v-ných vrstev vz v Krč. G. 59. Vaperový. V. cejchy. Slez. Šd. Vápka, y, f. = vápenná přísada, Kalk- zuschlag. Hř. Vápník. Cf. MS. 324., Schd. I. 332., Rosc. 37., Ott. V. 48. — V. = jáma, kde se vápno hasí a též uschovává. Us. Kšť. Vápno. Cf. Mkl. Etym. 375. a., Schd. I. 332. nn., Chdt. 14., 21. Výroba vápna. Vz Ott. VI 162. V. v mydlářství. Vz KP. VI. 19. Otrava vápnem. Vz Pelc. 439. 1. Var = vření. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. zaražený, Siedeverzug, opozdění varu. Hrm. 71., Šmr. 39. — V. přenes. V. ji po- lil (zapýřila se); V. ruměnce. Zr. — V. = várka. Navaril som var piva. Mt. S. I. 149. Zvařili tři vary do téhodne. Let. 425. Kúpil on jí var piva, všecko ona vypila. Sš. P. 710. — V. = horko. V. ranní. Čch. Sl. 117. Veliký v. Výb. I. 402., 403. 3. Var = věru. Teraz ale jako deliť? Nuž var len podľa hláv. Slov. N. Hlsk. III. 146. Vár. Vz Var (= něco vařeného). Vára, vz Vářa. Slov. Vářa = vařené jídlo; vaření. To je vářa v ty žňa! Mor. Brt. D. 141. Varačka, y, f. V-ky = švestky (kulo- vačky), ovocné stromy. Val. Vck., Brt. L. N. I. 179. Vařacha, y, m. = kdo se do všeho míchá. Mor. Brt. Varaja, e, f = vařecha. Na jihových Mor. Brt. L. N. II. 142. Varal, a, m , ophiocephalus, ryba. Brm. III. 3. 170. Varan. Cf. Brm. III. 158.—165. Varaška, y, f. = lesní trať v Bratřejově. MzO. 1890. 179. Vařaška, y, f. = vařečka. Mor. Pk. Ps. 95. Vařašník, u, m. = náčiní, do kterého se zastrkují vařechy (vařečky), Kochlöffel- hälter. Mor. Brt. Varati (val., slov. varyť) časuje se všemi tvary: varam, varaš —varaju, varaj — va- rajtě, varal. Mor. Brt. D. Varajtě ten stolek (odstavte)! Slez. Šd. Varba, y, f., Warnung. Slov. Hdž. Varda. Za Pass. polož: mus. 465. Ktož má huol i vardu v ruce, pomocí boží odo- lať mnohé muce. Krnd. 216. Váře. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. některá s koustíčkem masa. Kom. Cf. Vaření (dod.). Vařecí krčma = pivovárečná. Arch. VII. 600. Vařeč, e, f., ponda, zastr. Rozk. Vařečka = sýkora, mlynářík. Šír. Pt. Vařecha, vařacha, vařaja (mor.), vařenka. Neprodala vařečky (= netančila); Jde pro- dat v-ky = tancovati. Us. Kšť. — Hádanka : Hliněná zahrádka, dřevěný pastýřek honí v-ní prasátka (hrnec, vařecha, kaše). Brt. Dt. 157. Vařechovať. Všaj musí v. VSlz. I. 222. Vz Vařecha. Vařejčka = vařečka. Na Žďársku. NZ. I. 69.	Varek, rka, m., psí jm. Škd. Vařená, é, f. = kořalka. Cf. Vařenka (dod.). Val. Brt. L. N. I. 235. Vaření pokrmů. Cf. Kram. Slov. Maso s v-ním, Gemüse. Výb. I 265. Cf. Váře (dod.). Slýchal jsem dávné příslovie, žeť žákóm draho v. Žk. Vařenka = vařečka. U Něm. Brodu. Olv. — V. = vařená kořalka, slov. hriatô, hriaté. Sláma. Put. po Slez. 206. V. = va- řená smíšenina vody, líhu, skořice a cukru. Laš. Wrch. Vz Vařená (dod.). Varenuše, pl., f. = zavařené ovoce. U Bu- čovic na Mor. Vck. Vařešník, u, m. = vařašník. Šd. Vářeti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 290. Varga, y, m. = koželuh. Zabil masiár jalovičku, hodil kožku pod lavičku; eště masiár na něj ležal, už hu v. v zubech dr- žal. Koll. Zp. I. 351. Vargať, vargosiť = naříkati, bědovati. Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd. — sa. Dievky v-ly sa, t. j. nasnášaly si abo aj napýtaly múky a másla i pristrojily halušiek na sva- činu. Slov. Mt. S. I. 188. Vargatý = tučný, silný. Cf. Vargoš, Valigura. U Star. Jič. Vhl. Vargosiť, vz Vargať (dod.). Vargoš, e, m. = valigura. U Star. Jič. Vhl. Vargovec, vce, m. Jej obyvatelia, me- novite V-vci. Na Slov. Chlpk. Sp. 192. Vargy, pl., f. Nenaťahuj ty v. (praví se dítěti, když pláče). Laš. Brt. D. 284. Varhance. Húsličky i v. Výb. I. 340. Varhánek. Vz KP. V. 613. — V., Falte. Kazajka ozdobená vzadu v-kem hojným. Čch. Živ. Cf. Varhánky. Varhanický. V. škola v Praze. Vz Ott. VI. 205. Varhaničkovský dům v Kutné Hoře. Mus. 1880. 501. Varhaník Praktický návod v-kům. Vz Sbor. učit. 1860. 158. nn. V. bez měcho- šlapů nic nepořídí. Kos. v Km. 1891. Varhánky. Kožich s dlouhými v-ky (zá- hyby, Falten). Němc. D. č. Rnd. 164. - V. = kolmé trubky, jimiž se studený vzduch přivádí v podlisčí. KP. V. 268. Varhanný zvuk. Výb. I. 349. Varhanstvo, a, n., organatoria, zastr. Pršp. 59. Varhany. Cf. Jurgany, Kram. Slov., Mkl. Etym. 376. Pitání na v. Vz Brt. D. 102. Hra na v Vz Brt. L. N. I. 49. Zálom ve v-nách, Kropf, m. V. a jejich dějiny. Vz Srb. 179. Varhula, y, m. = vařbuchta, hlupák, nemehlo. Varcheť, ě, m. = balík. Laš. Brt. D. 284. Dali mi toho celý v. Slez. Šd. 2. Vari = snad, asi. Slov. Variace = deklinace magnetické jehly Stč. Zem. 666. Variant = koëfficient rovnice změněné. V. stupně n-tého, kvadratický, kubický, bikvadratický. Čs. math. X. 208., 209. Varicella = neštovice planá. Slov. zdrav. 393.