1001

Varicocele, y, f. = kýla městková. Slov.
zdrav. 393. V. = rozšíření žil kolem chamo-
vodu. Ott. V. 397.

Vařič cukru, Zuckersieder.

Varienka, y, f. = vařenka, spíšková sůl.
Slov. Hdž. Šlb. 86., N. Hlsk. II. 210.

Variola, y, f. = neštovice. Slov. zdrav.
393.

Variolois oprav v: varioloidis.

Variška, y, f. = vařečka. Sl. spv. II.
117.

Variti. Mkl. Etym. 376. a. V. úplně se
posud časuje v okolí Nasavrk. Já nevarím
a varit nebudu. Proč bych varil? Ať varí
on.

Vařiti. Cf. Mkl. Etym. 381. b. — co. Už
som trúd varil (bál jsem se). Slov. Orl. IX.
248. V. železo = rozpalovati, až se jeho
povrch počne pohybovati jako povrch va-
řící se vody. Vz Včř. Z. II. 12. — jak:
špatně, mastně, fett. Šp. — nač : na zrno,
auf Kern, na krystally, auf Krystalle. Šp.
Už varia vodu naňho (strojí se naň). Slov.
Orl. IX. 248. — se. Věc se vaří, ale po-
sud se neuvařila. Mus. 1880. 46.

Vařivý = snadno a brzy se vařící, leicht
kochbar. V. hrách. Us. Džl.

Varka, y, f. = kuchařka. Slov. ZObz.
XXIV. 213.

Várka. Vz Wtr. Obr. 794.

Várkoč = skála čedičová před Ústím na
levém břehu labském. Dch. — V., pallium.
Cf. Zbrt. Krj. I. 154.

Varle. Cf. Čs. lk. (rejstř.). Slov. zdrav.
393. Skrytá v-ta, cryptorchismus. Kdo má
varlata v těle. Vz Znutrák. V. v tříslech,
Seitenhoden. Dužnina v-te, Hodenparen-
chym, n., hlíza v-te (nároková), -abscess,
houbovatosť, -marksschwamm, nádory, -tu-
moren, -geschwülste, rakovina v-te, carci-
nom, řez varlete, Orchotomie, tuberkulosa,
Hodentuberculose, úbytě varlat, -atrophie,
zánět v-te, orchitis, didymitis (hnisavý, o.
purulenta, kapavkový, o. gonorrhoica, po-
časný, chronica, příjičný, o. syphilitica,
rozteklý, o. diffusa, tuberkulosní, o. tuber-
culosa, tvořivý, o. productiva, úrazový, o.
traumatica, zkornativý, o. atheromatosa).
Ktt. exc.

Varietní kýla, scrotocela, zánět dužniny
v., orchitis parenchymatosa.

Varletnice. Kýla vodnatá v. chamová,
hydrocele spermatica, kýla krevní v., hae-
matocele, nádor krevní v., haematoma tu-
nicae v., vlastní v., t. v. propria, vodna-
telnosť v., hydrocele, zánět v., vaginitis,
zánět v. nárokové, vaginitis testis. Ktt.
exc.

Varmara, varmola, y, m. = zdlouhavý
člověk. Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd.

Vařmaso, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.

Varmie, e, f., Ermeland, v Prusku. Pyp.
K. II. 91.

Varminský biskup. Vz Varmie. Pyp. K.
II. 91.

Varmistr, a, m., v cukrovarech.

Varmola, vz Varmara (dod.).

Varmula, y, m. = varmuža, hlupák.
Slez. Šd.

Varmuža, e, m. = nevrlec, nemluva. Val.
Slavč. 88. Vz předcház.

Varmuže. Cf. Slov. zdrav. 393., Mkl.
Etym 376. a. V. byly z rejže, ze švestek,
z hrušek, jablek, ořechů, bezového květu,
z slepičích prsí a i z kozího mléka. Sva-
řilo se to ono ve víně nebo v šmalci, pro-
táhlo se skrze roucho, peklo se na rožni
nebo pánvi. Severyn a Bavor. Vařil v-ku;
I dala v-ku a chléb. Ev. olom. 127., 116.

Varna = kuchyně. Slov. Zbr. Mudr. ž.
II. 25. — V., várna, Siederei, f., Siedhaus,
n. Rk.

Varné. Arch. VII. 410. Cf. Wtr. Obr.
41.

Varník, a, m. = kuchař. Slov. Cf. Varna
(dod.). Hlad je nejlepší v. Zbr. — V., u,
m. Sud piva ve dva v-ky. Arch. X. 101.

Varnosť, i, f, Siedehitze. Hř.

Varný, vz Varní.

Varoměr, u, m, Manometr. Šand. II.
15., 87.

Varostroj vakuový. Cf. Ott. V. 765. a.

Varovati co, koho. Tak ho varuje,
ako mladé máslo. Mt. S. I. 95. Já budu to
plemeno v. Us. Vhl. — se čeho. Bart. 87.,
Výb. II. 25. — se. Lépe je: Varuj se!
než: Neboj se ! Lpř., Rr. MBš. — se od
čeho. Varuj se od něho. Krnd. 19. (34.
a j.). — jak. Dobre varuj (hlídej). Na Mor.
Brt.

Varovčivý, sparsam. Úsilovní a v-ví
ľudia bohatnú. Slov. Hdž Šlb. 56.

Varovka, y, f. = varovkyně, pěstounka,
chůva. Slov. Ev. šk. III. 211., Zátur.

Varovný příklad. Mour.

Varový. Branní (Thorwächter) v-ho dříví
(= k vaření piva, Brennholz) sousedům
v branách bráti nemají, leč přespolní dal-li
by jim; z drobného shoditi se poleno má.
1636. Wtr. Obr. 218., 263 , Mus. 1887. 450.

Varrant, u, m. = skladní list, Warrant,
Auslieferungsschein. Pr. tr., Jr. tr.

Varšany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích.
P. Kal.

Varšov, a, m. Z V-va Havlík. Mus. 1886.
653.

Varšún, u, m., mastix, zastr. Pršp. 33.

Varšůvky, pl., f. = vrch v Prlově na
Vyzovsku. MzO. 1890. 179.

2. Varta = kopec u Pelhřimova. Ptů.
Na Vartě, sam. u Řenčova.

Vartmberk. Čeněk z V-ka. Výb. II. 308.

Vartnov, hrad u Brumovic obořen r. 1474.
Pk.

Varvas, a, m. = hluk, hřmot. Mor. Brt.
D. 284.

Varverený = varem vařený, siedend
heiss. Slov. Phľd. IV. 465.

1. Vary. Cf. Mkl. Etym. 375. b. Varme.
D. Lhrg. 238.

3. -vary: Malovary. Šf. Strž. I. 556.

4. Vary = vari, 2. Otvorte, otvorte,
vary nás neznáte? Koll. Zp. I. 235. (174.).

Varyš, e, m. = tovaryš. Val. Vck.

Varyť, vz Varať (dod.).

Vasalský, Vasallen-. V. přísaha, věrnosť.
Šmb.

Vasalství, n., Vasallenthum, m. Šmb.,
Šb. F.