Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |
|
|||
1001
|
|||
|
|||
Varicocele, y, f. = kýla městková. Slov.
zdrav. 393. V. = rozšíření žil kolem chamo- vodu. Ott. V. 397. Vařič cukru, Zuckersieder.
Varienka, y, f. = vařenka, spíšková sůl.
Slov. Hdž. Šlb. 86., N. Hlsk. II. 210. Variola, y, f. = neštovice. Slov. zdrav.
393. Variolois oprav v: varioloidis.
Variška, y, f. = vařečka. Sl. spv. II.
117. Variti. Mkl. Etym. 376. a. V. úplně se
posud časuje v okolí Nasavrk. Já nevarím a varit nebudu. Proč bych varil? Ať varí on. Vařiti. Cf. Mkl. Etym. 381. b. — co. Už
som trúd varil (bál jsem se). Slov. Orl. IX. 248. V. železo = rozpalovati, až se jeho povrch počne pohybovati jako povrch va- řící se vody. Vz Včř. Z. II. 12. — jak: špatně, mastně, fett. Šp. — nač : na zrno, auf Kern, na krystally, auf Krystalle. Šp. Už varia vodu naňho (strojí se naň). Slov. Orl. IX. 248. — se. Věc se vaří, ale po- sud se neuvařila. Mus. 1880. 46. Vařivý = snadno a brzy se vařící, leicht
kochbar. V. hrách. Us. Džl. Varka, y, f. = kuchařka. Slov. ZObz.
XXIV. 213. Várka. Vz Wtr. Obr. 794.
Várkoč = skála čedičová před Ústím na
levém břehu labském. Dch. — V., pallium. Cf. Zbrt. Krj. I. 154. Varle. Cf. Čs. lk. (rejstř.). Slov. zdrav.
393. Skrytá v-ta, cryptorchismus. Kdo má varlata v těle. Vz Znutrák. V. v tříslech, Seitenhoden. Dužnina v-te, Hodenparen- chym, n., hlíza v-te (nároková), -abscess, houbovatosť, -marksschwamm, nádory, -tu- moren, -geschwülste, rakovina v-te, carci- nom, řez varlete, Orchotomie, tuberkulosa, Hodentuberculose, úbytě varlat, -atrophie, zánět v-te, orchitis, didymitis (hnisavý, o. purulenta, kapavkový, o. gonorrhoica, po- časný, chronica, příjičný, o. syphilitica, rozteklý, o. diffusa, tuberkulosní, o. tuber- culosa, tvořivý, o. productiva, úrazový, o. traumatica, zkornativý, o. atheromatosa). Ktt. exc. Varietní kýla, scrotocela, zánět dužniny
v., orchitis parenchymatosa. Varletnice. Kýla vodnatá v. chamová,
hydrocele spermatica, kýla krevní v., hae- matocele, nádor krevní v., haematoma tu- nicae v., vlastní v., t. v. propria, vodna- telnosť v., hydrocele, zánět v., vaginitis, zánět v. nárokové, vaginitis testis. Ktt. exc. Varmara, varmola, y, m. = zdlouhavý
člověk. Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd. Vařmaso, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.
Varmie, e, f., Ermeland, v Prusku. Pyp.
K. II. 91. Varminský biskup. Vz Varmie. Pyp. K.
II. 91. Varmistr, a, m., v cukrovarech.
Varmola, vz Varmara (dod.).
Varmula, y, m. = varmuža, hlupák.
Slez. Šd. |
Varmuža, e, m. = nevrlec, nemluva. Val.
Slavč. 88. Vz předcház. Varmuže. Cf. Slov. zdrav. 393., Mkl.
Etym 376. a. V. byly z rejže, ze švestek, z hrušek, jablek, ořechů, bezového květu, z slepičích prsí a i z kozího mléka. Sva- řilo se to ono ve víně nebo v šmalci, pro- táhlo se skrze roucho, peklo se na rožni nebo pánvi. Severyn a Bavor. Vařil v-ku; I dala v-ku a chléb. Ev. olom. 127., 116. Varna = kuchyně. Slov. Zbr. Mudr. ž.
II. 25. — V., várna, Siederei, f., Siedhaus, n. Rk. Varné. Arch. VII. 410. Cf. Wtr. Obr.
41. Varník, a, m. = kuchař. Slov. Cf. Varna
(dod.). Hlad je nejlepší v. Zbr. — V., u, m. Sud piva ve dva v-ky. Arch. X. 101. Varnosť, i, f, Siedehitze. Hř.
Varný, vz Varní.
Varoměr, u, m, Manometr. Šand. II.
15., 87. Varostroj vakuový. Cf. Ott. V. 765. a.
Varovati co, koho. Tak ho varuje,
ako mladé máslo. Mt. S. I. 95. Já budu to plemeno v. Us. Vhl. — se čeho. Bart. 87., Výb. II. 25. — se. Lépe je: Varuj se! než: Neboj se ! Lpř., Rr. MBš. — se od čeho. Varuj se od něho. Krnd. 19. (34. a j.). — jak. Dobre varuj (hlídej). Na Mor. Brt. Varovčivý, sparsam. Úsilovní a v-ví
ľudia bohatnú. Slov. Hdž Šlb. 56. Varovka, y, f. = varovkyně, pěstounka,
chůva. Slov. Ev. šk. III. 211., Zátur. Varovný příklad. Mour.
Varový. Branní (Thorwächter) v-ho dříví
(= k vaření piva, Brennholz) sousedům v branách bráti nemají, leč přespolní dal-li by jim; z drobného shoditi se poleno má. 1636. Wtr. Obr. 218., 263 , Mus. 1887. 450. Varrant, u, m. = skladní list, Warrant,
Auslieferungsschein. Pr. tr., Jr. tr. Varšany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích.
P. Kal. Varšov, a, m. Z V-va Havlík. Mus. 1886.
653. Varšún, u, m., mastix, zastr. Pršp. 33.
Varšůvky, pl., f. = vrch v Prlově na
Vyzovsku. MzO. 1890. 179. 2. Varta = kopec u Pelhřimova. Ptů.
Na Vartě, sam. u Řenčova. Vartmberk. Čeněk z V-ka. Výb. II. 308.
Vartnov, hrad u Brumovic obořen r. 1474.
Pk. Varvas, a, m. = hluk, hřmot. Mor. Brt.
D. 284. Varverený = varem vařený, siedend
heiss. Slov. Phľd. IV. 465. 1. Vary. Cf. Mkl. Etym. 375. b. Varme.
D. Lhrg. 238. 3. -vary: Malovary. Šf. Strž. I. 556.
4. Vary = vari, 2. Otvorte, otvorte,
vary nás neznáte? Koll. Zp. I. 235. (174.). Varyš, e, m. = tovaryš. Val. Vck.
Varyť, vz Varať (dod.).
Vasalský, Vasallen-. V. přísaha, věrnosť.
Šmb. Vasalství, n., Vasallenthum, m. Šmb.,
Šb. F. |
||
|
|||
Předchozí (1000)  Strana:1001  Další (1002) |