Předchozí (1001)  Strana:1002  Další (1003) |
|
|||
1002
|
|||
|
|||
Vaselin, u, m. = uhlovodík těstovité
povahy z pozůstatků petrolejových, po- dobný mastnotě, ale nezasmrádne; výborný na rany a spáleniny. Vz Kram. Slov. Vaselinový. V. těsto hl na strupy na
hlavu. Vz Kram. Slov. a předcház. V. mý- dlo. Vasomotorný zjev. Ott. V. 477.
Vasová oprav v: Vazová.
Vastržej, aquae ductus, Abzugscanal,
m. Urbář. 1399. vyd. Emler. Váš. Cf. Náš. V. v obec. mluvě, vz List.
fil. 1883. 431. Potkáł sem vaších staříčka. Mor. Brt. D. V z Náš (dod.). Před vaša = před vaším domem. Mor Brt. D. Vz Náš (dod.). Vašardice, dle Budějovice, ves na Slov.
N Hlsk. XIV. 83. Vašátko = Václav. Vz toto (dod.).
Vašatý Jan, dr., advok. v Praze, zemský
a říšský poslanec. Vašek, vz Václav. Hudy, hudy, Vašku
chudý ! kde's ty poděl halenu ? Na past- visku sem ju ztratil, dyž sem pásl Malenu. Brt. D. 111. — V. Ant. Cf. Pyp. K. II. 548., Bačk. Písm. 634., Rk. hl. — V., šku, m. = měsidlo. Toč Vaškem Čce. Tkč. Vášeň. Kram. Slov., Mul. Etym. 376. a.
Podnět, průběh, vrchol vášně. V. rozjařu- jící či jaré: rozhorlení, rozhněvání, zlosť, vztek, milé překvapení, rozpustilosť, opo- jení, rozkoš, rozechvění, obdiv, úžas, od- vaha, vzdor, nadšení, unešení, vytržení atd. ; v. chabé: bázeň, fanatismus, hrůza, leknutí, lítosť, ostýchavosť, pokorení, roz- pačitosť, rozželení, sklíčenosť, smutek, stesk, strach, stud, ustrnutí, úzkosť, vystřízlivění, zármutek, zbabělosť, zděšení, zoufání. V. snadno-, těžkovznětlá. Dk. P. 127., 128, 299., Dk. Rozb. fil. 97. V. šeredné, dobré; Takéž lidé: s kýmž mievají obyčej, toho vášně přijímají. St. Kn. š. 47., 101., 78. (98.). Svědomí jest hlas duše, v. hlas těla. Exc. Vašík, a, m. = Václav.
Vašinec, vestras. 15. stol. V., unus quis-
que vestrum. Všelikému v-nci dáno jest zjevení; Všeliky v. Ev. olom. 199., 305. — Bl. 88 dí: Agrestis vox našinec; fugienda est haec crassa rusticitas. Vaškra, y, f. = vatra. Väčší oheň
menuje sä vatra lebo v.; odtiaľ to slovo vatrit lebo vaškriť. Slov. Hdž. Čít. 152. Vaškriť, vz předcház.
Vášnivý. Cf. Mkl. Etym. 376. a. V.
strana, Dch, řeč, Tf., zrak, Osv., hádka. Pdl. V-vému nepřikazuj. Výb. 11. 932. V. = molestus. V-va jest na mne tato vdova. B. mik. Luk. 18. 5. Vašnostpán, a, m. Vlč. Zl. v oh. I. 53.
Vašverak, a, m., z něm. Waschwerk =
mlady dělník na prádlech rudy. Us. u Pří- bramě. Vatářský, Watta-. V. dílna, Us. Pdl.
Vateň. Cf. Čs. lk, Slov. zdrav. 393.,
Bhm. V. má tři rozdíly, první slove vateň, druhy futeň, třetí děloha. 15. stol. D. Gesch. 288. Vateň se roztrhne až do brda, že bude oboje jedna díra Ib. |
Vatenní, Mutterscheide-. V. kuličky,
globuli. Váti. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Šf. III. 493.,
List. fil. 1884. 110. — abs. Když vietr viel. Mill. 84. Vietr věje. Št. Váno jest, ventila- tum est. Pror. Isa. 30. 24. Kdo obilí věje. BR II. 14. a. — kam. Jež vála volně k slunci. Kká. — co komu čím kam. V. si něčím chládek v líc. Kká. Vatra. Cf. Mkl. Etym. 376. b., Vaškra.
Príde k vatre, vystrie dlane proti ohňu a zahrieva sa. Dbš. Sl. pov. II. 48. — V. = ohniště. Val. Vck. — V. = fakule; hro- mada neřádu. Laš. Brt. D. 284. Vatrál. Cf. Posekanec (dod.). — V., a,
m. = tlustý chlap, ein dicker Kerl. Laš. Brt. D. 284.
Vatrc, e, m. = hodný kus. V. chleba,
vatrál, gaval. Val. Vck., Brt. D. 284. Vartena, y, f., Batterie. Slov. Phľd. II.
3. 102. Cf. Vatra. — Let. Mt. sl. VII. 2. 21. Vatreno = ohnivě. Slov. Orl. III. 94.
Vatrený = ohnivý. Slov. Sednúc na v-ho
sívku. Rzm. Štf. 15. Blčí vatra v-ná. Sldk. 606. — Dbš. Úv. 72. Vatřiti, vatrovati. Cf. Vaškra. Už to
vatruje (v peci = plamenem hoří). Laš. 2b4. Oheň vatřen byl v kuchyni. Koll. IV. 164. — co čím. Stjierajú paprutinu a va- tria ňou šlahajúce vatry. Lipa. — Phl'd. V. 51. Vatrs, u, m. = trs. Mor. Knrz. V., fru-
stra. Pršp. 24. Cf. Vatrsek. Vätšina, y, t. = většina. Slov. Ht. Sl.
ml. 174. Vätšmi = více. Slov. (To) prvému členu
srovnania v. prislúcha nežli druhému. Ht. Sl. ml. 195. Vavák, tersites, zastr. Hank. Sb. 50.,
61. — V., os. jm. Arch. VII. 725. — V. hr. Jan, samouk, †1816. Cf. Bačk. Písm. 1. 48, 149 , Rk. Sl. Vavel (pul. Wawel) = vrch nad Vislou
v Krakove se zámkem a katedrálou. Kk. Sl. 2. Vávra. Vávro, uteč ode mňa, lebo
vybijú teba a i mňa. Slov. Orl. IX. 248.— V , os. jm. Arch. VII. 396., 632., 648 , VIII. 607. — V. Em., 1839.— 1891., spis., inspek- tor gymn. v Erivaně na Kaukasu. Cf. Bačk. Př. 69., Pyp. K. 1. 304., II. 127, 435, Rk. Sl., Ukaz. 113. — V. Jos. Cf. Mus. 1886. 640., Bačk. Písm. 1. 17. — V. Vinc. Cf. Rk. Sl., Bačk. Pr. 61., 69., 90., Pyp. K. II. 436. — V. Al. Bačk. Př. 155. — V. Slavm. Jg. H. I. 771. Vavrek, Schreier. Slov. Ssk.
Vavřena, y, f, os. jm. 14. stol. Mus.
Vavřenka, y, f. V-ky = druh hrušek.
Mor. Brt. L. N. 1. 180. Vavřína, y, f. = Laurentia.
Vavřince, ete, n. V-ta = jablka, která
zrají kolem sv. Vavřince. N bydž. Kšť. 1. Vavřinec Cf. Archiv VIII. 607. V.
z Březové. Vz Pal. Rdh. II. 463. — Zbrt. 148., Km. 1886. 593. Vavřine! kočka dríme, pes pod lavú kýve hlavú. Mor. Brt. Vavřinecký. Proč mívali V-čtí před po-
licajtem naramný strach ? Vz Sbtk. Krat. h. 124. |
||
|
|||
Předchozí (1001)  Strana:1002  Další (1003) |