1002

Vaselin, u, m. = uhlovodík těstovité
povahy z pozůstatků petrolejových, po-
dobný mastnotě, ale nezasmrádne; výborný
na rany a spáleniny. Vz Kram. Slov.

Vaselinový. V. těsto hl na strupy na
hlavu. Vz Kram. Slov. a předcház. V. mý-
dlo.

Vasomotorný zjev. Ott. V. 477.

Vasová oprav v: Vazová.

Vastržej, aquae ductus, Abzugscanal,
m. Urbář. 1399. vyd. Emler.

Váš. Cf. Náš. V. v obec. mluvě, vz List.
fil. 1883. 431. Potkáł sem vaších staříčka.
Mor. Brt. D. V z Náš (dod.). Před vaša =
před vaším domem. Mor Brt. D. Vz Náš
(dod.).

Vašardice, dle Budějovice, ves na Slov.
N Hlsk. XIV. 83.

Vašátko = Václav. Vz toto (dod.).

Vašatý Jan, dr., advok. v Praze, zemský
a říšský poslanec.

Vašek, vz Václav. Hudy, hudy, Vašku
chudý ! kde's ty poděl halenu ? Na past-
visku sem ju ztratil, dyž sem pásl Malenu.
Brt. D. 111. — V. Ant. Cf. Pyp. K. II.
548., Bačk. Písm. 634., Rk. hl. — V., šku,
m. = měsidlo. Toč Vaškem Čce. Tkč.

Vášeň. Kram. Slov., Mul. Etym. 376. a.
Podnět, průběh, vrchol vášně. V. rozjařu-
jící či jaré: rozhorlení, rozhněvání, zlosť,
vztek, milé překvapení, rozpustilosť, opo-
jení, rozkoš, rozechvění, obdiv, úžas, od-
vaha, vzdor, nadšení, unešení, vytržení
atd. ; v. chabé: bázeň, fanatismus, hrůza,
leknutí, lítosť, ostýchavosť, pokorení, roz-
pačitosť, rozželení, sklíčenosť, smutek, stesk,
strach, stud, ustrnutí, úzkosť, vystřízlivění,
zármutek, zbabělosť, zděšení, zoufání. V.
snadno-, těžkovznětlá. Dk. P. 127., 128,
299., Dk. Rozb. fil. 97. V. šeredné, dobré;
Takéž lidé: s kýmž mievají obyčej, toho
vášně přijímají. St. Kn. š. 47., 101., 78.
(98.). Svědomí jest hlas duše, v. hlas těla.
Exc.

Vašík, a, m. = Václav.

Vašinec, vestras. 15. stol. V., unus quis-
que vestrum. Všelikému v-nci dáno jest
zjevení; Všeliky v. Ev. olom. 199., 305. —
Bl. 88 dí: Agrestis vox našinec; fugienda
est haec crassa rusticitas.

Vaškra, y, f. = vatra. Väčší oheň
menuje sä vatra lebo v.; odtiaľ to slovo
vatrit lebo vaškriť. Slov. Hdž. Čít. 152.

Vaškriť, vz předcház.

Vášnivý. Cf. Mkl. Etym. 376. a. V.
strana, Dch, řeč, Tf., zrak, Osv., hádka.
Pdl. V-vému nepřikazuj. Výb. 11. 932. V. =
molestus. V-va jest na mne tato vdova.
B. mik. Luk. 18. 5.

Vašnostpán, a, m. Vlč. Zl. v oh. I. 53.

Vašverak, a, m., z něm. Waschwerk =
mlady dělník na prádlech rudy. Us. u Pří-
bramě.

Vatářský, Watta-. V. dílna, Us. Pdl.

Vateň. Cf. Čs. lk, Slov. zdrav. 393.,
Bhm. V. má tři rozdíly, první slove vateň,
druhy futeň, třetí děloha. 15. stol. D. Gesch.
288. Vateň se roztrhne až do brda, že bude
oboje jedna díra Ib.

Vatenní, Mutterscheide-. V. kuličky,
globuli.

Váti. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Šf. III. 493.,
List. fil. 1884. 110. — abs. Když vietr viel.
Mill. 84. Vietr věje. Št. Váno jest, ventila-
tum est. Pror. Isa. 30. 24. Kdo obilí věje.
BR II. 14. a. — kam. Jež vála volně
k slunci. Kká. — co komu čím kam.
V. si něčím chládek v líc. Kká.

Vatra. Cf. Mkl. Etym. 376. b., Vaškra.
Príde k vatre, vystrie dlane proti ohňu a
zahrieva sa. Dbš. Sl. pov. II. 48. — V. =
ohniště. Val. Vck. — V. = fakule; hro-
mada neřádu. Laš. Brt. D. 284.

Vatrál. Cf. Posekanec (dod.). — V., a,
m. = tlustý chlap, ein dicker Kerl. Laš.

Brt. D. 284.

Vatrc, e, m. = hodný kus. V. chleba,
vatrál, gaval. Val. Vck., Brt. D. 284.

Vartena, y, f., Batterie. Slov. Phľd. II.
3. 102. Cf. Vatra. — Let. Mt. sl. VII. 2.
21.

Vatreno = ohnivě. Slov. Orl. III. 94.

Vatrený = ohnivý. Slov. Sednúc na v-ho
sívku. Rzm. Štf. 15. Blčí vatra v-ná. Sldk.
606. — Dbš. Úv. 72.

Vatřiti, vatrovati. Cf. Vaškra. Už to
vatruje (v peci = plamenem hoří). Laš.
2b4. Oheň vatřen byl v kuchyni. Koll. IV.
164. — co čím. Stjierajú paprutinu a va-
tria ňou šlahajúce vatry. Lipa. — Phl'd. V.
51.

Vatrs, u, m. = trs. Mor. Knrz. V., fru-
stra. Pršp. 24. Cf. Vatrsek.

Vätšina, y, t. = většina. Slov. Ht. Sl.
ml. 174.

Vätšmi = více. Slov. (To) prvému členu
srovnania v. prislúcha nežli druhému. Ht.
Sl. ml. 195.

Vavák, tersites, zastr. Hank. Sb. 50.,
61. — V., os. jm. Arch. VII. 725. — V.
hr. Jan, samouk, †1816. Cf. Bačk. Písm.
1. 48, 149 , Rk. Sl.

Vavel (pul. Wawel) = vrch nad Vislou
v Krakove se zámkem a katedrálou. Kk. Sl.

2. Vávra. Vávro, uteč ode mňa, lebo
vybijú teba a i mňa. Slov. Orl. IX. 248.—
V , os. jm. Arch. VII. 396., 632., 648 , VIII.
607. — V. Em., 1839.— 1891., spis., inspek-
tor gymn. v Erivaně na Kaukasu. Cf. Bačk.
Př. 69., Pyp. K. 1. 304., II. 127, 435, Rk.
Sl., Ukaz. 113. — V. Jos. Cf. Mus. 1886.
640., Bačk. Písm. 1. 17. — V. Vinc. Cf.
Rk. Sl., Bačk. Pr. 61., 69., 90., Pyp. K. II.
436. — V. Al. Bačk. Př. 155. — V. Slavm.
Jg. H. I. 771.

Vavrek, Schreier. Slov. Ssk.

Vavřena, y, f, os. jm. 14. stol. Mus.

Vavřenka, y, f. V-ky = druh hrušek.
Mor. Brt. L. N. 1. 180.

Vavřína, y, f. = Laurentia.

Vavřince, ete, n. V-ta = jablka, která
zrají kolem sv. Vavřince. N bydž. Kšť.

1. Vavřinec Cf. Archiv VIII. 607. V.
z Březové. Vz Pal. Rdh. II. 463. — Zbrt.
148., Km. 1886. 593. Vavřine! kočka dríme,
pes pod lavú kýve hlavú. Mor. Brt.

Vavřinecký. Proč mívali V-čtí před po-
licajtem naramný strach ? Vz Sbtk. Krat. h.
124.