1004

proč pláče, tiežeš, jímž jí viec bolesti vie-
žeš. Hr. rk. 117. v. 596. Dle Opatrného
chybně m.: jímž ji viec bolestí viežeš.

Vázavý, bindend. V. mocnosť příkazu.
Dk. Aesth. 119.

Vazba = co vázáno jest. V. atomů dvo-
jitá, trojitá, normalná, řetězová, Rm. I. 74.,
75., jednoduchá, kruhová 54., 55 V. knihy
tuhá, pevná, elegantní, trvanlivá, plátěná,
kožená, hedvábná, lipská, anglická (celá
v plátně). Us. Pdl.

Vazbový. V. obálka (která chrání vazbu
knihy). Mus. 1880. 378.

Vazčina, y, f., nasse Stelle, nasses Feld.
Wrch.

Vazem = naznak. GR.

Vazeň, zně, f., lanx, zbraň, zastr. Pršp.
79.

Vazení. Výb. II. 1183. Není času k v.,
abych uhýbal (šel). Kom. Lab. 25.

Vazenice, e, f. = vaděnice Wrch.

Vazisko, a, n. Víchor duté po chrastine
láme v-ka. Hol. 186.

Vaziště, ě, n. = kolářské dříví, Wagen-
holz. Šp.

Vazivo. Cf. Slov. zdrav. 393., Čs. lk.
V. bílé, weisses B., čivové, Nerven-, kol-
klubíčkové, periglomerulöses B., kollaloč
kové, periacinös, kolovrátnicové, peripor-
tales B., krční, Hals-, ledvinné, Nieren-,
mezerové, interstitielles B., mezičivové,
Gliagewebe, mezilalokové, interacinös, mezi-
rourkové, mezitrubičkové ledvin, intertubu-
lär, mezisvalové, intermusculär, mezižlázové,
interglandulär, obděložné, kolem dělohy,
perimetrium, očnicové, Orbital-, podspojiv-
kové, subconjunctivales B., vláknité, fibril-
läres, fasriges B.; bujení vaziva, Bindege-
webshyperplasie, novotvoření v-va, -neu-
bildung, vývoj v a, -entwickelung, zánět
v-va kolžilního, periphlebitis, zánět vaziva
kolem tepen, periarteriitis, zánět v-va ko-
lem žlaz, periadenitis, zatvrdlosť v-va, -in-
duration, ztloustnutí, -verdickung, ztvrd-
nutí, -Verhärtung, zvrhlosť, -entartung. Ktt.
exc. — V jemném syntaktickém v-vu jest
veliký rozdíl mezi češtinou starou a novou
Gb.

Vazivový, Bindegewebs-. V-vá blána,
-hülle, -membrane, buňka, -zelle, jizva, -narbe,
lištna, -leiste, nádor, -geschwulst, obal, -hülle,
pruh, -zug, škvár, -schwarte, trhlina, -spalte,
ústrojí, -apparat, vlákno, -faser, vrstva, -lage,
vyčnělek, -fortsatz. Ktt. exc.

Vazkavý, ein wenig feucht, nass. Wrch.
Vz Vazčina (dod.).

Vázňa, ě, f, = vázanka. Mivala na boku
taku vazňu. Laš. a slez. Šd., Brt. D. 284.

Vazné, ého, a. = vázané, dávané kmo-
trům n. na svatbu. Na Žďársku. NZ. I. 70.,
200.

-vazně, -bündig Levo-, pravovazně, links-,
rechtsbündig, v stavit. Pcl.

Vazní, Genick-. V. místo. Sl. les.

Vaznice. Na zpěrácích spočívají v., pod-
porující vazby prázdné a spojující plné (při
stavbě klenby mostní). NA. IV. 233. —
Pcl. 41., 64. — V. = houžev. Mor. Rgl

Váznouti kde. Slovo na jazyku jí vázne.
Čch. Loď v písku vázne. Kká. Vz Běžeti.

Vazomluva (!) = báseň. Utvořil Rosa.
Vz Báseň.

Vazopis, u, m., Desmographie.

Vazosloví, n , Syndesmologie.

Vazová, é, f. = řeka Morava u Kojetína,
jejíž břehy porostlé jsou vazy. Wrch.

Vazovina, y, f. = vazivo. Šv. 12., 27.,
54, Osv. I. 228.

Vazovitý, ligamentosus. V. nádor, des-
moid.

Vazový. V. svaly, těliska, Osv. I. 419.,
228., provaz, Brt., halouzka. Vz Mách. 174.
Pověry o v. dřevu a lýku. Vz Mcc. XVI.
93.

Važák, u, m. = řetěz. Jrsk.

Vážení. Vz MS. 17.

1. Vážený. Vědomosti z knih v-né. Pdl.
Z empirie vážený zákon. Rm. 9. — jak.
Ortel po právě v-ný. Wtr. exc.

2. Vážený. Byli tam v-ni, jako myší
hovno v kroupách (= nic). Us. Kšť.

Važi, važi! Volání na husy. Vz Husa,
Važinky (dod.). U Třebíče. Brt.

Vážina, y, f, pens, mince, zastr. Pršp.
74.

Važinky, pl., lichotné jm. husí. Mor.
Brt. Vz předcház.

Važitel. Nepředsudný vážitel. Šf. Strž.
I. 491. (119.).

Vážiti. Cf. Mkl. Etym 374. a. — abs
Už váženo, milá ženo (už se stalo). Kmk.
Kuk. II. 315.— co. V-žil každé slovo. Schz.
Dnes žerty vlídněji vážil. Šml. To těžce
v-li páni zemští. Let. 293. Tu věc a pří-
hodu váživše (uváživše). 1532. Mus. Tak
málo na Bóh tbá, že i jeho obraz lehce
váží Št. Kn. š. 6.— jak: sblížené, rychle.
Mj. 79. Někoho dle zásluhy si v. Sá. Aby
mu to milostivě váženo bylo. Wtr. exc.
Opatrně vážíš (uvažuješ), nežli prodáváš
(mluvíš). Šml. Vysoko něco v. Lpř. Draze
něco v. Št. Kn. š. 61., 68., 79., 183. By to
(zlato) v-li místo bláta (jako bláto, za nic).
Arn. 2567. — čeho. I toho v. sluší (erwä-
gen). Šf. Strž. 1.194 , 329. — si čeho. Pod-
staty více si v. nežli forem zevnějších.
Mus. — se čeho. Všech zlých příhod sě
váživše přijeli k královi. Výb. II 551. Či-li
by vážil se tolik ohyzdy i zápovědi božie?;
V. se božího hněvu. Št Kn. š. 18 , 38. —
co nač. Křesťan na boží pravdomluvnost
všecko váží (dá). Kom. L. 117. — co čím:
slib myslí vážiti. Ezp. 1363. — co proč
(s kým). Život pro něco v. Pass. mus.
390. Neb sbožie i život s svým pánem pro
jeho pravdu v. mají. Št. Kn. š. 167. — si
čeho proč. Pro její nelíčenosť si jí vážil
Sá. Nevážiec sobě proň i jedné práce ani
smrti. Št. Kn. š. 37. — co odkud. Dech
z hluboka v. Hlk. Povídku z vesnického
žití v. Mus. Jinak toho nemáme v. sobě
než od Boha. Št. Kn. š. 20. — co kam.
Kdyžť káži, i život vážíš mezi lotry aneb
přes moře. Št. Kn. š. 18. — s inft. Aby
práce nevážil mne skrze svět provésti.
Kom. Lab. 9.

Vážka hmyz. Cf. Brm. IV. 549.

Vážkový, Wage-. V. miska. Vz Váhový.
Pdl.