Předchozí (1004)  Strana:1005  Další (1006) |
|
|||
1005
|
|||
|
|||
Vážlice (!), e, f. = pumpa. Utvořil Pohl.
Vážněti, ernst werden. Tvář jeho v-la.
Večeřa. Pov. I. 40. Vážnice, vz Třpíra.
Vážnomyslnosť, i, f., ernste Gesinnung.
Vypravoval s v-stí. Koll. IV. 160. Vážnosměšný. Odvětila v-ným hlasem .
Ntr. VI. 338. Vážný. Cf. Mkl. Etym. 374. a. V., ernst.
V. zkoumání. Osv. Báseň v-ho obsahu. Us. Pdl. Přišly v. časy. Us. V. hlas, krok. Hrts. Neb se některé věci málo vážné za víc vážné pokládají. 1512. Mus. Ani při krato- chvilných věcech vážně se mievaj, ani při vážných věcech kratochvíle užívej. Výb. II. 1169. — V. studnice, Schöpfbrunnen, m. Žvt. otc. 54. a. Vážoň, ě, f., míst. jm. na Slov.
Važová, é, f. = vrch v Písecku.
Vbájiti, il, en, ení, hineindichten. V.
přírodě ducha. Dk. Aesth. 348. Vbásniti, hineindichten. Třeba to ve
příběhy v. Vch. Ar. 27. Vbedniti dno, einspünden. KP. V. 382.
Vbičovati někoho někam, bineinpeit-
schen. Us. Vbíti kde kdy kam koho. Před sví-
táním na valech jej vbili v kolo. Vrch. Vbitý. V. hřeby. Čch. Hlava na kůl
vbitá. Vrch. Vbočení kolena, genu valgum.
Vbod, u, m., Stichöffoung, Hineinstechen.
Vbodnouti na skráň korunu trnovou.
Mkr. Assessor vbod' v letu zrak dýkou v Telimenu. Kká. Td. 161. Vbřez (úbřez), e, f., foeta, zastr. Rozk.
Pršp. wbrzecz, rj. vbrzyecz. obřezená. Vburáceti, hineinstürmen. Vlak v-cel
do nádraží. Us. Vcítiti se do něčeho, sich hineinfühlen.
Pal Rdh. I. 386. Včačkať, vz Včankati (dod).
Včalovna, y, f. = rybník v Písecku.
Včankati, vz Čankati (vpraviti). Slov.
My milú češtinu pod náš pokrov slovenský tak včankáme a včačkáme. Hdž. Vět. 117. Včasně. Nalezla je v. Pravn. 426.
Včásti, partim, zastr. Hank. Sb. 428.
Včela, medostrojka. Cf. List. fil. 1878. 211., Brm. IV. 230.—265. V. Cf. vučeti.
Šf. III. 615. Píchnutí včely. Vz Slov. zdrav. 401. Jak povstaly včely? Vz Sbtk. Výkl. 53. O řím. chovu včel. Vz Vlšk. 106. Vče- ličky chudobných kravičky. Rr. MBš. — Hádanka. Letí, letí ponad hory, samo sebe hutorí, nožičky má jako ráča a kriedelca jako ptáča. Mt. S. I. 138. Ptáček lítá a ne- hodí se k jezení. Vz Kvítek. Šidlo, bodidlo, po světě chodilo a domů nosilo. Brt. Dt. 152., Km. 1886. 752. — Včely, které se rojí před Janem, jsou lepší nežli po Janu. La- komým lidem se včely nedaří, brzy jim pomrou. Jedí-li novomanželé z jednoho ta- líře, nevedou se jim včely; Přehodí-li se roj včel růžencem nebo drobečky chlebo- vými, neuletí. Aby se včely časně rojily, nakapají místy před sv. Filippem a Jaku- bem na česlo ovčího mléka. Včely, které se vyrojily ua sv. Petra a Pavla, mohou ssáti z červeného jetele med. Kšť. Kdo |
trhá lipový květ a v. ho uštípne, má pře-
stat trhati, koření (květ) by v nemocech neprospěl, ale spíše uškodil. Když se k vče- lám přihlíží, má se dáti pod úl vejce, aby budoucím rokem hodně medu měly. U N. Bydž. Kšť. Pověry o v. vz Mtc. XVI. 90., NZ. I. 334. V. ve významu a podání svato- janském. Vz Mus. 1891. 486. — V. česká, časopis. Vz Bačk. Písm. I. 381., 389., Tf. Mtc. 86. — V., souhvězdí. Vz Stč. Zem. 25. — V. Včelička = vstavač, rostl. Mor. Brt. Mllr 14. Včelák, a, m. = včelojed. Šír. Pt.
Včelařka, včelička, včelůvka = hruška.
Mor. Brt. Včelařství podběrné. J. Pitra. 1880
(spis.). V. v Čechách vz Ott. VI. 145. nn Včelice, e, f., eristalis, hmyz dvoukřídlý
Vz Brm. IV. 492. Včeličí, Bienen-. V. pilnosť. Dch.
Včelín, potok v pohoří karpat. Škd. —
V., os. jm. Mus. 1886. 142., 653. Včelnatosť, i, f. = hojnosť včel, Bienen-
menge, f. LObz. XIX. 219. Včelnice. Byl z jejich v. (strany). Bart.
Včelochyt, u, m. = přístroj k chytání
rojů, Binnenfangapparat, m. Dch. Včelojed, a, m., vz Včelák (dod.).
Včelokrmný. V. byliny. Vchř.
Včelomorka, y, f., broula, moucha. Ott.
IV. 596., Brm. IV. 510. Včelovník, a, m, sitaris, hmyz. Brm.
IV. 145. Včera, vBčera heri z večerB, lit. vaka-
ras. Mkl. aL. 24. Cf. Mkl. Etym. 376. b. Včeras přišel (říkají tomu, kdo něco ne- zná) ? Km. Cf. Včerejší (dod.). V. týden pohřeb měla (zde má v. attributivní plat- nosť). Vz Brt. D. 162. Včérajško = včerejšek. Po v-šku, před
v-šky. Od v-ška ráno sem doma nebýł. Mor. Brt. D. 284. Včerejší. Mám oči v. (nevyspalé). Brt.
Co's v. (že to nevíš) ? Vz Včera (dod.). Km. Včerpaný, eingeschöpft. V. voda, vzduch.
Us. Pdl. Včieti, incipere. Hank. Sb. 429. Včě sě
ve mně radovati. Hr. rk. 187. Dle opravy Opatrného. Vz List. fil. X. 133. Včil, včul, včile = nyní, teď, zřídka hned.
Jag. Arch. XII. 187. V., včile, včilej, vči- lejky, včilek (laš), včilék, včiléky (v Pod- luží), včiléj, včilkaj (slov., val.), Brt. D. 177, včilečky. Slyš mé slovo včilě. Pravn. 1189. Měľs zdávna i máš nyní včilě. Ib. 1823., 2398. O včile vz Čilý, Jag. Arch. XII 187., Krok (nový) IV. 48. Včilajšek, šku, m. = včilejšek. Koll. Zp.
I. 372. Včilečky, vz Včil (dod.). Včera v. (= v ty
doby). U Kroměř. Rgl. Včilejky, vz Včil (dod.).
Včilék, vz Včil (dod.).
Včiléky, vz Včil (dod.).
Včilí. Čechové nyní, Moravci v. říkají,
po strážnicku včilé. Bl. Gr. 239. Vz Včil (i dod. 2.). Včilké = teď, právě. Dol. Brtch.
Včilkék = teď, právě. Dol. Brtch.
510
|
||
|
|||
Předchozí (1004)  Strana:1005  Další (1006) |