1005

Vážlice (!), e, f. = pumpa. Utvořil Pohl.

Vážněti, ernst werden. Tvář jeho v-la.
Večeřa. Pov. I. 40.

Vážnice, vz Třpíra.

Vážnomyslnosť, i, f., ernste Gesinnung.
Vypravoval s v-stí. Koll. IV. 160.

Vážnosměšný. Odvětila v-ným hlasem .
Ntr. VI. 338.

Vážný. Cf. Mkl. Etym. 374. a. V., ernst.
V. zkoumání. Osv. Báseň v-ho obsahu. Us.
Pdl. Přišly v. časy. Us. V. hlas, krok. Hrts.
Neb se některé věci málo vážné za víc
vážné pokládají. 1512. Mus. Ani při krato-
chvilných věcech vážně se mievaj, ani při
vážných věcech kratochvíle užívej. Výb. II.
1169. — V. studnice, Schöpfbrunnen, m.
Žvt. otc. 54. a.

Vážoň, ě, f., míst. jm. na Slov.

Važová, é, f. = vrch v Písecku.

Vbájiti, il, en, ení, hineindichten. V.
přírodě ducha. Dk. Aesth. 348.

Vbásniti, hineindichten. Třeba to ve
příběhy v. Vch. Ar. 27.

Vbedniti dno, einspünden. KP. V. 382.

Vbičovati někoho někam, bineinpeit-
schen. Us.

Vbíti kde kdy kam koho. Před sví-
táním na valech jej vbili v kolo. Vrch.

Vbitý. V. hřeby. Čch. Hlava na kůl
vbitá. Vrch.

Vbočení kolena, genu valgum.

Vbod, u, m., Stichöffoung, Hineinstechen.

Vbodnouti na skráň korunu trnovou.
Mkr. Assessor vbod' v letu zrak dýkou
v Telimenu. Kká. Td. 161.

Vbřez (úbřez), e, f., foeta, zastr. Rozk.
Pršp. wbrzecz, rj. vbrzyecz. obřezená.

Vburáceti, hineinstürmen. Vlak v-cel
do nádraží. Us.

Vcítiti se do něčeho, sich hineinfühlen.
Pal Rdh. I. 386.

Včačkať, vz Včankati (dod).

Včalovna, y, f. = rybník v Písecku.

Včankati, vz Čankati (vpraviti). Slov.
My milú češtinu pod náš pokrov slovenský
tak včankáme a včačkáme. Hdž. Vět. 117.

Včasně. Nalezla je v. Pravn. 426.

Včásti, partim, zastr. Hank. Sb. 428.
Včela, medostrojka. Cf. List. fil. 1878.

211., Brm. IV. 230.—265. V. Cf. vučeti.
Šf. III. 615. Píchnutí včely. Vz Slov. zdrav.
401. Jak povstaly včely? Vz Sbtk. Výkl.
53. O řím. chovu včel. Vz Vlšk. 106. Vče-
ličky chudobných kravičky. Rr. MBš. —
Hádanka. Letí, letí ponad hory, samo sebe
hutorí, nožičky má jako ráča a kriedelca
jako ptáča. Mt. S. I. 138. Ptáček lítá a ne-
hodí se k jezení. Vz Kvítek. Šidlo, bodidlo,
po světě chodilo a domů nosilo. Brt. Dt.
152., Km. 1886. 752. — Včely, které se rojí
před Janem, jsou lepší nežli po Janu. La-
komým lidem se včely nedaří, brzy jim
pomrou. Jedí-li novomanželé z jednoho ta-
líře, nevedou se jim včely; Přehodí-li se
roj včel růžencem nebo drobečky chlebo-
vými, neuletí. Aby se včely časně rojily,
nakapají místy před sv. Filippem a Jaku-
bem na česlo ovčího mléka. Včely, které
se vyrojily ua sv. Petra a Pavla, mohou
ssáti z červeného jetele med. Kšť. Kdo

trhá lipový květ a v. ho uštípne, má pře-
stat trhati, koření (květ) by v nemocech
neprospěl, ale spíše uškodil. Když se k vče-
lám přihlíží, má se dáti pod úl vejce, aby
budoucím rokem hodně medu měly. U N.
Bydž. Kšť. Pověry o v. vz Mtc. XVI. 90.,
NZ. I. 334. V. ve významu a podání svato-
janském. Vz Mus. 1891. 486. — V. česká,
časopis. Vz Bačk. Písm. I. 381., 389., Tf.
Mtc. 86. — V., souhvězdí. Vz Stč. Zem.
25. — V. Včelička = vstavač, rostl. Mor.
Brt. Mllr 14.

Včelák, a, m. = včelojed. Šír. Pt.

Včelařka, včelička, včelůvka = hruška.
Mor. Brt.

Včelařství podběrné. J. Pitra. 1880
(spis.). V. v Čechách vz Ott. VI. 145. nn

Včelice, e, f., eristalis, hmyz dvoukřídlý
Vz Brm. IV. 492.

Včeličí, Bienen-. V. pilnosť. Dch.

Včelín, potok v pohoří karpat. Škd. —
V., os. jm. Mus. 1886. 142., 653.

Včelnatosť, i, f. = hojnosť včel, Bienen-
menge, f. LObz. XIX. 219.

Včelnice. Byl z jejich v. (strany). Bart.

Včelochyt, u, m. = přístroj k chytání
rojů, Binnenfangapparat, m. Dch.

Včelojed, a, m., vz Včelák (dod.).

Včelokrmný. V. byliny. Vchř.

Včelomorka, y, f., broula, moucha. Ott.
IV. 596., Brm. IV. 510.

Včelovník, a, m, sitaris, hmyz. Brm.
IV. 145.

Včera, vBčera heri z večerB, lit. vaka-
ras. Mkl. aL. 24. Cf. Mkl. Etym. 376. b.
Včeras přišel (říkají tomu, kdo něco ne-
zná) ? Km. Cf. Včerejší (dod.). V. týden
pohřeb měla (zde má v. attributivní plat-
nosť). Vz Brt. D. 162.

Včérajško = včerejšek. Po v-šku, před
v-šky. Od v-ška ráno sem doma nebýł. Mor.
Brt. D. 284.

Včerejší. Mám oči v. (nevyspalé). Brt.
Co's v. (že to nevíš) ? Vz Včera (dod.). Km.

Včerpaný, eingeschöpft. V. voda, vzduch.
Us. Pdl.

Včieti, incipere. Hank. Sb. 429. Včě sě
ve mně radovati. Hr. rk. 187. Dle opravy
Opatrného. Vz List. fil. X. 133.

Včil, včul, včile = nyní, teď, zřídka hned.
Jag. Arch. XII. 187. V., včile, včilej, vči-
lejky, včilek (laš), včilék, včiléky (v Pod-
luží), včiléj, včilkaj (slov., val.), Brt. D.
177, včilečky. Slyš mé slovo včilě. Pravn.
1189. Měľs zdávna i máš nyní včilě. Ib.
1823., 2398. O včile vz Čilý, Jag. Arch.
XII 187., Krok (nový) IV. 48.

Včilajšek, šku, m. = včilejšek. Koll. Zp.
I. 372.

Včilečky, vz Včil (dod.). Včera v. (= v ty
doby). U Kroměř. Rgl.

Včilejky, vz Včil (dod.).

Včilék, vz Včil (dod.).

Včiléky, vz Včil (dod.).

Včilí. Čechové nyní, Moravci v. říkají,
po strážnicku včilé. Bl. Gr. 239. Vz Včil
(i dod. 2.).

Včilké = teď, právě. Dol. Brtch.

Včilkék = teď, právě. Dol. Brtch.

510