1007

Vdovec. Cf. Cor, jur. IV. 3. 2. 448.
Syrový v. = muž, kterému žena utekla.
Kšť. Vz Vdova (dod.). Lepší je mládenec
o biednej záplate, jako starý v. o striebre,
o zlate. Sl. ps. Orl. II. 69.

Vdověti, als Wittwe leben. Dlouho po
něm v-la. Kczel. 136.

Vdovice. Každý je to blázen, čo v-cu
berie: vrabce zrnko zobajú, vietor plevu
berie. Sb. sl. ps. II. 1. 119.

Vdovinec, nce, m., Wittwenhaus. Hdž.
Ds. 48.

Vdrápati se. V-li se s takovou chtivo-
stí po té zřícenině na zdi. Skl. Sl. 329.

Vdrúliti = vstrčiti. Slov. Orl. II. 215.

Vdrúziť = vtrieliť. Slov. Zátur.

Vdupnouti, hineinstampfen. V. do ně-
čeho, mit dumpfem Geräusch in etwas hin-
einspringen. Lpř.

Vdus, u, m., ipa, zastr. Rozk.

Vdutý, Schalen-. V. obruč, Šp., dráha
kladiva. Vz Včř. Z. II. 14.

Vdy. Za 25 mil je v. jeden čistý přie-
bytek. Mill. 68. Cf. Mkl. Etym. 398. b.

Vé, co sme skutili! Výb. II. 34.

Vebarovat, verévat = zúmyslně si vy-
mýšleti. Neor.

Věc. Cf. Mkl. Etym. 386. b. V. místo
jiných subst. Čtvero posledních věcí člo-
věka (smrť, soud, peklo a nebe). Mž. 17.
Tolik věcí chtěl trpěti. Št. Kn. š. 20. Věc
srdce jeho. Šml. Ukažte své věci (výkazy,
vysvědčení, domovský list atd.). Us. —
V. = něco. Není to malá věc. Sá. Ti, ješto
pósobie čáry, ti vědí, kak se s šeřednú
věcí obierají. Št. Kn. š. 8. — V. = před-
mět. Zůstati při věci samé, bei der Stange
bleiben. Dch. Předseda volá řečníka k věci.
Us. Srbený. 47. To nedělá nic k věci,
german., das macht nichts zur Sache. Vo
dička. — V. = událosť. Chce se jim ve-
děti budúcie věci; Hrozná věc zlým vstáti
z mrtvých. Št. Kn. š. 28. — V. = skutek,
čin. Kak jest dobrá věc čísti písmo sv.;
Toho má jemu pomocen býti, jakž moha
a uměje, tělesnú věcí i duchovní. Št. Kn.
š. 3., 40. — V. = okolnosť. Věci na oko
lhostejné. Mus. — V. = příčina. Se obře-
zati připustil, pro rozličnú věc. Pass. —
V. = způsob. Nikerú věcú nechtěla ostať
doma. Brt. D. 284. Všie věcí pustě to
s mysli. Št. Kn. š. 75. (25.). — Št. N. 145.
25. — V. = síla, množství. Tu jest lidu
veliká věc; Tu jest veliká věc kupcuov.
Výb. II. 565., 566.

Věcaj = věcej. A v. se neukázali. Slez.
Šd.

1. Vece, Volksversammlung, f. Mkl.
Etym. 388. a

Věcek = Václav. Vz toto (dod.).

Věcen, a, m. = Václav. Vz toto (dod.).

Veceti. Cf. List. fil. 1884. 75., 1892. 290.,
Gb. Ml. I 169., Mkl. Etym. 388. a., Krok
(nový) IV. 49. Ty to slyše vece : Já sem.
Pravn. 946. K němu vece. Pass , Výb. II.
20., 22.

Věcka = Věnceslava. Cf. Václav (dod.).

Věckrát = vícekrát. Na již. Mor. Pk.
Ps. 97.

Věcnatosť. Šf. Strž. I. 28., III. 285.,
Dk. Poet. 62.

Věcnatý. Št. I. 575., 4.. V.V. 7.

Věcní, vecný. V. výklad. V. príbuznosť,
KB. IV., pravda, Jd. 4., jmění, mzda, statky,
exekuce, úvěr, Kzl., ocenění, Tš, vady,
Dk., vzdělání. Mus. Vyvazení v-cných bře-
men, Ablösung der Reallasten. Pr. tr. Bůh
jest bytosť nejvěcnější. Dk. Dj. f. 51.

Věcno, a, n. (reale) = bytosť, jež všem
podmínkám naprostého kladu vyhovuje.
Herbart. Mus. 1888. 204.

Věcnota, y, f. = vecnosť. Dk. Dj. fil.
51., 409.

Věcslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

Věcstvo, a, n. = souhrn věcí. Msr.

1. Věč. Byli věč věčně s ní rozloučeni.
Pravn. 383. Věč nemohl za to Bohu dosti
učiniti; Toho nám v. bude třeba. Št. Kn.
š. 20., 48. (21., 26., 49., 51., 184.).

Věčan, a, m., os. jm. Mus. 1880. 249.

a j.

Večat, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

Věčechnější = nepatrně větší. U Tře-
bonína. Olv. — Neud.

Večena, y, f. = otýpka viková. Vz Ma-
činka. Na Hané. Bkř.

Večer. Ct. List. fil. IV. 309. K večerou.
Ib., Gb. Ml. II. 207. Pod v. Dch. V. na
večer tam byl (každý večer). Val. Vck
Když bieše k v-ru. Troj. Z večera kvas,
z rána rada. Km. — V. = večerní zábava.
V. přátelský, slavnostní. Us. Pdl. — V.
adv. Vz Pun (dod.). Nenapadne tichá rosa,
kým nezajde v. kosa. Slov. Mt. S. I. 92.

Večeřálek, dle Brt. večerálek.

Večeras poslali ke mně posla. Arch.
VIII. 35. V. dali mi věděti. Ib. IX. 182.

Večeře. Cf. Sdl. Hr. IV. 22. V. chudá.
Sdl. Hr. V. 111.-112. Muzikantská v. =
v. muzikantův a mládenců po hostině sva-
tební Vz Brt. P. II. 489. Lépe bez večeře
spávat nežli s dluhy vstávat. Sb. uč. Kdo
v-ře nehledá, toho v. nenajde. Bž. exc.

Večerek, Soirée. Slov. Phľd. IX. 217.

Večeřeti. ML. 97. a., Pass. 389. V dia-
lektech, vz List fil. 1892. 290.

Večeřička. Moja milá prepelička, čože
bude v.? Priložíme líčko k. líčku, odbavíme
v-čku. Sl. spv. V. 179.

Večerienka, y, f = večernice (hvězda).
Tóth. B. 11.

Večeřinky, soirée. Koll. III. 273., HVaj.
BD. I. 83., Č. Kn. š. 79.

Večerní písně, vz Brt. N. p. 507. nn.;
létači, Abendflatterer. Brm. I. 315.

Večernia, vz Žiara.

Večernice. Cf. Mách. 56.

Večerníček, das Abendblatt (noviny).
Us. Pdl.

Večernička. Cf. Mách. 58.

Večerník, das Abendblatt (noviny). Us.
Pdl.

Večeros. Mkl. Etym. 297., Výb. I. 290.
V. jiesti budete maso. 1417. Mnč. R. 87.
Protož chodie v. Št. Ř. 18. a.

Večerou. K večerou. Cf. Gb. Ml. I. 182.,
Výb. II. 966. Vz Večer (dod.).

Večgati = vecpati. V-la ho do měcha.
V Podluží. Brt.

510*