1009

Bychom po kterém vědmě co v. chtěli bu-
dúcieho. Št. Kn. š. 10. — v čem. Buoh vie
v svém tajném súdu, proč na koho co pře-
pustí. Št. Kn. š. 30. — co čemu. Nevěděl
sobě na tu chvíli nijaké rady ani pomoci.
Mus. 1880. 225. Tomu nevědě (nevím), co
bych v tom chválil. Št. N. 84. Hríby jedz
(jez), ale jim méno a spôsob vedz (věz).
Slov. Phľd. X. 332.

Vědílek, lka, m., Kennerling, m. Rk.

Věditi = prvotně svěditi, arefacere.

Vedlé. D. Lhrg. 304. Vedle, strč. vedlé;
toto dle souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II.
136.

Vedlebylý = ledabylý. Šmb. S. I. 476.,
Psp.

Vedlečárně, parallel. Šípy v. položené.
Pal. Rdh. II. 179.

Vedleděložný. V. vazivo, parametrium.

Vedledomec. V-mci = perioikové, oby-
vatelé dvou protilehlých bodů na témž
rovnoběžníku. Stě. Zem. 308.

Vedlejsoucnosť, i, f. Hš. Št. 48.

Vedlepupeční kýla, hernia juxtaumbili-
calis.

Vedletříselní kýla, hernia juxtaingui-
nalis.

Vedlevá = vedle. Dol. Brtch.

Vedlí = vedlé. U Doláků. Brt. D. 53.
Opatrujíce v. nejvyšší možnosti. Sdl. Hr.
VII. 14.

Věďma, y, f. = kouzelnice. Čch. Dg. 714.
Věďmy kdy nemají moci. Zbrt. 257. Skú-
mame, čo v. videla. Dbš. Úv. 41. Cf. Mách.
57., 62., 63., 115., 172., 181., Vědomkyně
(dod.).

Vědmo. Protož nestojme po tom, bychom
po kterém vědmě co věděti chtěli budú-
cieho. Št. Kn. š. 10 Měli o tom v. (vědo-
mosť). Val. Slavč. 106. — Št. Er. oprav v:
Št. Kn. š.

Vědněti, tabescere, zastr. Hank. Sb. 239.

Vědní = k vědě se táhnoucí. V. předmět,
obor. Msr. 12., 13.

Vědnouti. Jemu po tobě srdce v těž-
kých túhách vědne. Pravn. 1721.

Vědolibný Genius. C. Kn. š. 190.

Vědomec. Mkl. Etym. 391. a., Czm. 117.,
Mách. 172. Střelec v., der Freischütz. Brt.
M. 1. 176.

Vědomectvo. Stav v-va a filosofie ve-
směs. Pal. Rdh. I. 286.

Vědomí, das Bewusstsein. V. národní.
Mus. V. své povinnosti, Pflichtgefühl, n.
J. tr. Představa jest u v., ustoupila z v.,
vstoupila do v.; práh, obsah, úžina v; V.
o vlastním těle. Dk. P. 30., 31., 112. V. do-
brého chování a upamatování na mnohé
dobré skutky jest velmi příjemné. Hkš.

Vědomkyně. Vz Ziechať, Mkl. Etym.
391. a., Věďma.

Vědomník, a, m. = věštec. Slov. Phľd.
III. 3. 296.

Vedorný = vederní. Slov. V. povetria.
Syt. Táb. 25.

Vědosloví. Mrs. 1880. 431., Dk. Dj. f.
118.

Vědoslovný, wissenschaftlich. Dk. Aesth.
30., 506.

Vědoucnosť. Nynějšího pokolení v. Pal.
Rdh. III. 159.

Vědoucný. Člověk náleží mezi v-cné.
Vch. Ar. III. 48.

Vědoznalec, lce, m., Mann der Wissen-
schaft. Dch.

Vedřina, y, f. = odpolední prázdniny
ve školách pražských a j. 1. červnem po-
čin., dostoupí-li teplota do 10 hod. dop.
18° R. a prázdniny od 3.-4. hod., dostou-
pí-li o 2. hod. odp. 20° R. Dopoledne dřiny,
odpoledne v-ny.

Vedrník, rj.; pršp. vadrní, Mnč. píše:
jadrní.

Vedrno = jasno. Slov. Sb. sl. ps. I. 172.,
Dbš. ÚV. 160. Vz násl.

Vedrný. Den v. čiže jasný. Slov. Sb. sl.
ps. I. 177. — Mkl. Etym. 377. a.

Vedro. Cf Mkl. Etym. 377. a., Ž. kl. 73.
17., Bhm., Bib. mik. Luk. 12. 54.

Vědro, uter. Ž. kl. 77. 13., Mkl. Etym.
388. a. Věderce vody. Pass. mus. 431.

Vědúch, a, m. = vědec. Slov. A pred
oltármi stojí vedúch ten s rozžatou faklou.
Btt. Sp. 70.

Vědychtivý. V. mysl. Ndr.

Vědyschopnosť, i, f., Vch. Ar. II. 94.

Vědz = věc, víc. Vím v. ak ty. Val. Brt.
D. 65.

Vedzeť = věděti. Slov. Rr. Sb.

Veflákati do sebe = vecpati. Us. Tč.

Vefujati, hineinwehen. Věter sněhu na
hůru v-jal. Laš. Tč.

Vefukování, n., das Einblasen. Vz Slov.
zdrav. 394.

Vega, y, f., hvězda. Stč. Zem. 30.

Vegetarian. Osv. I. 552. nn., Kram.
Slov., Slov. zdrav. 394., Nár. listy 1890.
č. 31., feuillt. (v ranním listě).

Vegetarianský, vegetarianisch. V. zá-
sady. Osv. I. 556.

Vegetativní, vegetativ. V. úkony. Dk.
P. 4. — Vchř.

Vehemot m. Behemoth. Vz S. N.

Věhlas. Cf. Mkl. Etym. 391. a. V. bystré
hlavy a pádné rámě v pomoc nesl. Čch.
Mch. 61. Pode čsnú v-sú. Pravn. 2655.
Všechny chvíle podlé duchovnie v-sy an-
gelové tvoji buďte se mnú v každej strazi.
Rkp. Mus. 1884. 272.

Věhlasenství, n., diseretio. Alb. Ráj. k.49.

Věhlasiti, erudire. Ž. wit. 2. 10.

Věhlasnosť. Sv. ruk. 6. V., prudentia.
D. Gesch. 119.

Věhlasný. Cf. Mkl. Etym. 391. a. V.,
eruditus, Ž. kl. 89. 12., prudens. ib. 118.
98., D. Gesch. 119. V-sna jsi mne učinil.
Ž. wit. 118. 98. (89. 12). V. město. Arn.
284. Dej mi rozum v-ný. Mus. 1884. 272.
Jenž ze jmene byl v-ný. Alx. Budeš jako
sám Bóh v-sen. 14. stol. Mus. 1884. 249.
Nad jiné v. Sv. ruk. 6.

Věhlasstvo = věhlastvo.

Věhlastvo. Ž. kl. 48. 4. Srdce mého v.;
Starosty aby v-stvu naučil. Ž. wit. 48. 4.,
104. 22.

Vehloubiti, vz Vhloubiti.

Vehnati co kudy kam. Vodu do města
rourami v. Us. Pdl. — Vehnalo se tam
množství lidu, lépe: nascházelo se. Brt.