Předchozí (1009)  Strana:1010  Další (1011) |
|
|||
1010
|
|||
|
|||
Věcha. Mkl. Etym. 288. b. — Koll. Sl.
dc. II. 99.
Vechar, u, m. = vichr. U Úboče. Rgl. Věchet. Mkl. Etym. 388. b. V. hľadá
špínu. Slov. Rr. MBš. Nemáte-li věchte, utřete mi řiť jazykem. 1570. Wtr. Vechlípení, vz Vchlípení. Kžk. 144.
Věchna = Věnceslava. Cf. Václav (dod.).
Mus. 1889. 162. Věchněj = více, lépe. Mor. Slavč. 39.,
Brt. D. 155. Věchný = veliký, těžký. Věchnější =
větší. Mor. Brt. D. 155., Vck. V. chléb, zajíc. Na Vyzovsku. Wrch. — V. = poho- dlný, prostranný. Je mu (nemocnému) trochu věchněj (lehněj). Mor. Brt. D. 284. Věcht, u, m. = věchet. U Kdýně. Rgl.
Veit Antonín. Vz Tf. Mtc. 36. — V. Václ.
Jindř., hud. sklad. 1806.—1864. Vz Srb 119. Věja = vítr. Tuhá veja té bariny a ka-
luže vysušila. Slov. Hdž. Šlb. 15. Až búrku rozženie v. Orl. VIII. 68. Věják, Weher. Lpř. Sl.
Vejár, u, m. = vějíř. Slov. Phľd. VIII.
73. Vejarovito = vějířovitě. V. chvost roz-
šířiť. Slov. HVaj. BD. I. 32. Vejce. Ct. Kram. Slov., Slov. zdrav. 394.,
KP. V. 679., Wtr. Obr. 794., Schd. I. 411., Km. II. 409., Km. 1890. 88., Kžk. Por. 317., 338., 390., Mách. 10., 17., 94.-95., 169. V. ssavčí, ptačí, Ves. I. 71., 81., prvotní. Ib. 81. V. velikonoční (kraslice). Vz Zbrt. 292. Bar- vení vajec. Vz Tk. VIII. 504. Zrání vajíčka, Eireifung. Vyfoukané v., vz Korbelek (dod.) To jsou ty v. (tak se věc má)! Us. Dětem svěřit v. a tobě peníze ! Šml. Hned to bude, jen co kočička v. snese. Us. Ani holubí v. nezmaří (je dobrá hospodyně). Us. Kšť. Lepší v. uchráněné nežli vůl snědený. Bž. Mužští nemají jísti husích vajec, nikdy by nevysoudili. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 194. Hádanky: 1. Pěkný domek vylíčený, ani oken ani dveří v něm není. — 2. Bečička bez obručí a má dvoje víno. — 3. Vím já jeden domeček bez okeneček, chce-li ho- spodář z něho ven, musí stěnu prolomit. — 4. Jede Turek, veze soudek, a v tom soudku dvojí trunek. — 5. Spadla bečička z hůrky do komůrky, rozbila se a žádný bednář jí nepobije. Km. 1886. 752., Brt. Dt. 152. — V. je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno a přece se nesmíchá. Sbtk. Výkl. 17. Hadí vajíčka (jež snese slepice, která prý se pojímala s hadem) házejí místy přes střechu, aby neštěstí předešli. U Chotilic. Kšť. Jak s vejci nakládati. Vz NZ. I. 231. — V. v bot. Cf. Rosc. 85., 90. — V. = vejco- vitý hlavonožec, gomphoceras, zkamenělina. Frč. G. 67. Vejcoch, u, m. = sopouch. Mor. Knrz.
Vejcoplodý. V. houby. Hg. 189. Vejcovati, oval machen. Rk. Vejcovina, y, f., Eisubstanz, f. Rk. Vejcovka. Cf. Brm. IV. 2. 286. Vejcovod. Cf. Slov. zdrav. 394. Nedo- statek v-du, Tubenmangel. Vejcovodobřišní, tuboabdominalis. V.
těhotenství, graviditas t. |
Vejcovododěložní, tubouterinus. V. tě-
hotenství, graviditas t-na. Vejcovodovaječníkový, tuboovarialis.
V. boubel, kýla, Tuboovarialcyste. Vejcovodový. V. těhotenství, Tuben-
schwangerschaft. Nz. lk. Vejcový, Ei-. V. bílek. Slov. sbor. 1885.
337. Vejčitoelliptický, ovalelliptisch. Nk. J.
Vejčitosť, i, f. = tvar vejčitý, Eiform,
f. Sl. les. Vějčka, y, f. = věječka (lopata). U Ro-
kyc. Fč. Vejda (Veyda), y, f., Vesta, zastr. Hank.
Sb. 265. Vejdovský Fr. Cf. Mus. 1886. 640.
Vejdumek. Má oči jako v. (veliké). Us.
Kšť. Vejfuk, u, m. = vejdumek. U Kdýně.
Rgl. Vějička. Na v-čku někoho posaditi (oši-
diti, napáliti). Us. Rgl. Vějíř promenadní, Promenade-, divadelní,
Theatre-, plesový, Ball-. Cf. Wttr. Obr. 558 Vějířík. Cf. Brm. IV. 2. 171.
3. Vějířník, a, m., Fächerträger, me-
toecus, brouk. Cf. Brm. IV. 136. Vějířový, Fächer-.
Vějiště, ě, n., der Reisbaum (beim Vogel-
stellen). Sl. les. Vejíti. Vz Vníti. Jir. Mor. 43. a. Aby
nevchodil. Asn. 8. — kam (s kým, kudy). Já mu jich dám, co se do něho vejde. Us. Právě v tu chvíli vcházel zasněženou ce- stou do vesnice. Bes. ml. Vejdi do života a neškoď (říkají pijáci kořalce). Us. Tkč. Jak k nim všel. Pass. I všel jest Faraon s vozy u moře. Jir. Anth. S lože, na něž si všel, nesejdeš; Když Vltava vejde v Labe; Když do kláštera vejde panna. Št. Kn. š. 10., 44., 75. — kudy. Otvorem vchází plyn do boty. Mj. 122. Tak snadno kudys vchodí ta nemilosť. Št. Kn. š. 94. — jak. Každý vchází bez úvodu, kam chce. Již hosté řadou vešli. Kká. Tateři třmi prameny vnidú. Dal. 138. Zástavy trhem se zprávou i dluhem bez všie zprávy ve dsky vchá- zejí. Vš. Jir. 216. — več. V. v přísloví; Název ten vešel v užívání. J. Lpř. V. v oblibu, v dluhy, v obecnou známosť, Mus., v závazek, Pr., v bludy, v kacieřstvie. Št. Kn. š. 141. — s kým več: ve spo- jenství, Šmb., ve svazek přátelský, Osv., ve spolek. Mus. 1880. 451. Vejkažka, y, f. = výpověď. V. z bytu.
Mor. Rgl. Vejkratna (!), y, f., Lusthaus, n. Pohl.
Vejkuška, y, f. = podkrovní světnička
vikýřová. U Kdýně. Rgl. Vejměnice, e, f. = výměnkářka. U Domžl.
Jrsk. Vejmluv, u, m., vejmluva, y, f. = vý-
měnek. Rodiče jdou do v-vy. U Domžl. Rgl., Jrsk. Vejmola, y, f., potok u Ouval. Ott. VI.
53. Vejmrda, y, f. = křen s octem k masu.
Us. Kutn. Vejmrný = lichotivý. U Úboče. Rgl.
Vejmutovka, Wegmuthskiefer.
|
||
|
|||
Předchozí (1009)  Strana:1010  Další (1011) |