1010

Věcha. Mkl. Etym. 288. b. — Koll. Sl.

dc. II. 99.
Vechar, u, m. = vichr. U Úboče. Rgl.

Věchet. Mkl. Etym. 388. b. V. hľadá
špínu. Slov. Rr. MBš. Nemáte-li věchte,
utřete mi řiť jazykem. 1570. Wtr.

Vechlípení, vz Vchlípení. Kžk. 144.

Věchna = Věnceslava. Cf. Václav (dod.).
Mus. 1889. 162.

Věchněj = více, lépe. Mor. Slavč. 39.,
Brt. D. 155.

Věchný = veliký, těžký. Věchnější =
větší. Mor. Brt. D. 155., Vck. V. chléb,
zajíc. Na Vyzovsku. Wrch. — V. = poho-
dlný, prostranný. Je mu (nemocnému) trochu
věchněj (lehněj). Mor. Brt. D. 284.

Věcht, u, m. = věchet. U Kdýně. Rgl.

Veit Antonín. Vz Tf. Mtc. 36. — V. Václ.
Jindř., hud. sklad. 1806.—1864. Vz Srb 119.

Věja = vítr. Tuhá veja té bariny a ka-
luže vysušila. Slov. Hdž. Šlb. 15. Až búrku
rozženie v. Orl. VIII. 68.

Věják, Weher. Lpř. Sl.

Vejár, u, m. = vějíř. Slov. Phľd. VIII.
73.

Vejarovito = vějířovitě. V. chvost roz-
šířiť. Slov. HVaj. BD. I. 32.

Vejce. Ct. Kram. Slov., Slov. zdrav. 394.,
KP. V. 679., Wtr. Obr. 794., Schd. I. 411.,
Km. II. 409., Km. 1890. 88., Kžk. Por. 317.,
338., 390., Mách. 10., 17., 94.-95., 169. V.
ssavčí, ptačí, Ves. I. 71., 81., prvotní. Ib. 81.
V. velikonoční (kraslice). Vz Zbrt. 292. Bar-
vení vajec. Vz Tk. VIII. 504. Zrání vajíčka,
Eireifung. Vyfoukané v., vz Korbelek (dod.)
To jsou ty v. (tak se věc má)! Us. Dětem
svěřit v. a tobě peníze ! Šml. Hned to bude,
jen co kočička v. snese. Us. Ani holubí v.
nezmaří (je dobrá hospodyně). Us. Kšť.
Lepší v. uchráněné nežli vůl snědený. Bž.
Mužští nemají jísti husích vajec, nikdy by
nevysoudili. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 194.
Hádanky: 1. Pěkný domek vylíčený, ani
oken ani dveří v něm není. — 2. Bečička
bez obručí a má dvoje víno. — 3. Vím já
jeden domeček bez okeneček, chce-li ho-
spodář z něho ven, musí stěnu prolomit. —
4. Jede Turek, veze soudek, a v tom soudku
dvojí trunek. — 5. Spadla bečička z hůrky
do komůrky, rozbila se a žádný bednář jí
nepobije. Km. 1886. 752., Brt. Dt. 152. —
V. je soudeček bez obrouček, je v něm
dvojí víno a přece se nesmíchá. Sbtk. Výkl.
17. Hadí vajíčka (jež snese slepice, která
prý se pojímala s hadem) házejí místy přes
střechu, aby neštěstí předešli. U Chotilic.
Kšť. Jak s vejci nakládati. Vz NZ. I. 231. —
V. v bot. Cf. Rosc. 85., 90. — V. = vejco-
vitý hlavonožec, gomphoceras, zkamenělina.
Frč. G. 67.

Vejcoch, u, m. = sopouch. Mor. Knrz.
Vejcoplodý. V. houby. Hg. 189.
Vejcovati, oval machen. Rk.
Vejcovina, y, f., Eisubstanz, f. Rk.
Vejcovka. Cf. Brm. IV. 2. 286.
Vejcovod. Cf. Slov. zdrav. 394. Nedo-
statek v-du, Tubenmangel.

Vejcovodobřišní, tuboabdominalis. V.
těhotenství, graviditas t.

Vejcovododěložní, tubouterinus. V. tě-
hotenství, graviditas t-na.

Vejcovodovaječníkový, tuboovarialis.
V. boubel, kýla, Tuboovarialcyste.

Vejcovodový. V. těhotenství, Tuben-
schwangerschaft. Nz. lk.

Vejcový, Ei-. V. bílek. Slov. sbor. 1885.
337.

Vejčitoelliptický, ovalelliptisch. Nk. J.

Vejčitosť, i, f. = tvar vejčitý, Eiform,
f. Sl. les.

Vějčka, y, f. = věječka (lopata). U Ro-
kyc. Fč.

Vejda (Veyda), y, f., Vesta, zastr. Hank.
Sb. 265.

Vejdovský Fr. Cf. Mus. 1886. 640.

Vejdumek. Má oči jako v. (veliké). Us.
Kšť.

Vejfuk, u, m. = vejdumek. U Kdýně.
Rgl.

Vějička. Na v-čku někoho posaditi (oši-
diti, napáliti). Us. Rgl.

Vějíř promenadní, Promenade-, divadelní,
Theatre-, plesový, Ball-. Cf. Wttr. Obr. 558

Vějířík. Cf. Brm. IV. 2. 171.

3. Vějířník, a, m., Fächerträger, me-
toecus, brouk. Cf. Brm. IV. 136.

Vějířový, Fächer-.

Vějiště, ě, n., der Reisbaum (beim Vogel-
stellen). Sl. les.

Vejíti. Vz Vníti. Jir. Mor. 43. a. Aby
nevchodil. Asn. 8. — kam (s kým, kudy).
Já mu jich dám, co se do něho vejde. Us.
Právě v tu chvíli vcházel zasněženou ce-
stou do vesnice. Bes. ml. Vejdi do života
a neškoď (říkají pijáci kořalce). Us. Tkč.
Jak k nim všel. Pass. I všel jest Faraon
s vozy u moře. Jir. Anth. S lože, na něž
si všel, nesejdeš; Když Vltava vejde v Labe;
Když do kláštera vejde panna. Št. Kn. š.
10., 44., 75. — kudy. Otvorem vchází plyn
do boty. Mj. 122. Tak snadno kudys vchodí
ta nemilosť. Št. Kn. š. 94. — jak. Každý
vchází bez úvodu, kam chce. Již hosté
řadou vešli. Kká. Tateři třmi prameny
vnidú. Dal. 138. Zástavy trhem se zprávou
i dluhem bez všie zprávy ve dsky vchá-
zejí. Vš. Jir. 216. — več. V. v přísloví;
Název ten vešel v užívání. J. Lpř. V.
v oblibu, v dluhy, v obecnou známosť,
Mus., v závazek, Pr., v bludy, v kacieřstvie.
Št. Kn. š. 141. — s kým več: ve spo-
jenství, Šmb., ve svazek přátelský, Osv.,
ve spolek. Mus. 1880. 451.

Vejkažka, y, f. = výpověď. V. z bytu.
Mor. Rgl.

Vejkratna (!), y, f., Lusthaus, n. Pohl.

Vejkuška, y, f. = podkrovní světnička
vikýřová. U Kdýně. Rgl.

Vejměnice, e, f. = výměnkářka. U Domžl.
Jrsk.

Vejmluv, u, m., vejmluva, y, f. = vý-
měnek. Rodiče jdou do v-vy. U Domžl. Rgl.,
Jrsk.

Vejmola, y, f., potok u Ouval. Ott. VI.
53.

Vejmrda, y, f. = křen s octem k masu.
Us. Kutn.

Vejmrný = lichotivý. U Úboče. Rgl.

Vejmutovka, Wegmuthskiefer.