1011

Vejpich = místo, stavení za městem, na
ráně. U Klat. Rgl.

Vejprnice, potok u Horn. Sekeřan. Ott.
VI. 6.

Vejřevně = veřejně. U Poličky. Zkr. Vz
násl.

Vejřevný = veřejný. Je jako v. cesta =
nestálý. U Kr. Hrad. Kšť.

Vejřicha, y, m. = otevřhuba, člověk drzý.

V sev. Čech. Rgl.

Vejřichati = drze křičeti, hubovati.

V sev. Čch. Rgl.

Vejřitka, y, f. V-ky, proctotrupidae,
druh vos. Brm. IV. 336.

Vejsada, vz Výsada.

Vejselství, n. = poselství. 1552. Wtr.

Vejseva, vz Výseva.

Vejsevek, vz Výsevek.

Vejskavky = slejšky z mouky a bram-
borů na plotně opíkané; jedí se s odvárkou.
ČT. Tkč.

Vejskoň, ě, m. = výskoň, kdo výská. To
je v. (brečák, uplakanec). U Kr. Hrad. Kšť.

Vejslov, u, m. = nápěv písně. U Kdýně.

Rgl.

Vejsluha, vz Výsluha.

Vejstupek, vz Výstupek.

Vejsuší, n. = suché místo. U Rychn.

Vejšenk, u, m. = hostina na uvítanou
novému tovaryši pořádaná, nebo když
z práce odcházel. Vz Zbrt. Hry 27.

Vejška, vz Výška.

Vejškrabek, vz Výškrabek.

Vejšplechce, pl. f. = řeč, povídání. To
jsou v.! Us. Rgl., Brnt.

Vejt. Mkl. Etym. 377. b.

Vejtlask, u, v-sky, m. = žvast. U Kdýně.

Rgl.

Vejtočka, y, f. = otvor v hlavni u kola.
U Bydž. Kšť.

Vejtopek, vz Výtopek.

Vejvanovice. O v-ské gardě vz v Sbtk.
Krat. h. 126

Vejvoz, vz Vývoz.

Vejvrať, vz Vývrať.

Vejvrátek, vz Vývratek.

Vejžlabek, vz Výžlabek.

Věk. Cf. Mkl. Etym. 388. b. V. = život.
Míti dlouhý v. Dch. Ten ztrácí věk, kdo
chvíli prchnouti nechá. Hdk. — V., Men-
schenalter. Ž. kl. 20. 5. — V. = jistá čásť
lidského života. V. nemluvčí, Säuglings-,
dětinský, Kindes-, pacholecí, Jugend-, mlá-
denecký, panenský. Šv. 110. Hus rozeznává
šest věků lidských: nemluvnost, mladosť,
dorostlosť, mocnosť, starosť a šítnosť. Hus.
Výkl. I. 116. Nečekej z léku dlouhého věku.
Brt. Ml. 1. 288. — V., Weltalter. Od nepa-
mětných věků. Mus. Jaký v., takový člo-
věk. Lpř. — V. = stav ? Kterak z malého
jsi věku učiněn králem (Saul). Výb. II. 746.

— V. = věčnosť. Jezus Kristus jest z pod-
staty otcovy dříve všech věků urozen;
Věři v syna božieho z otce narozeného
přede všemi věky. Št. Kn. š. 15., 13. (17.).

— V.: na věky atd. Kdežto přebývá věky
věkoma amen. 14. stol. Mus. Bóh pravý na
věky věkoma živí. Výb. II. 9. Na vše věky
věkoma. Kar. 89. Věky věkóm. Št. Kn. š.
60. Tebe věky věkóm ctieti. Výb. II. 18.

Věky věkův. Vz List. fil. I.159. Po všecky
věky věkoma, zastr. m.: věky věků. D.
Lhrg. 283. — Věkem = sotva. Šf. III. 335.,
Ap. Š. 109. Str. 601. b. 16. ř. sb. oprav
sřéci v: sžéci. Ktož obyčeji z mladu ne-
odolá, na starosť jemu věkem odolá. St.
skl. III. 120. Cf. Šf. 335. a List. fil. IX. 304.

2. Věk = vděk. Příde mu to v. U Kdýně
a j. Rgl.

Věkopamátný. V. stavby. Dch., díla.
ZČ. III. 2.

Věkopomný. V. stavby. Světz. 1869. 83.

Věkoslavný den. Kká. K sl. j. 237.

Věkosnubný věnec, který jméno básníka
jím vyznamenaného snoubí s nesmrtelností.
Č. Rž. XXXIV.

Věkovec, vce, m. = kdo trvá na věky.
Šd.

Věkovidný, Jahrhunderte sehend. Vz
Zatlačiti (konec).

Věkovitý. Jrsk., Ptů., Čch., Tš., Psp.,
Osv. I. 277.

Věkozvuký, ewigtönend. V. chvála.
Štulc I. 53.

Věkožízný, vz Žízný.

Vekšojd, u, m., z Wegscheide. Přivedli
koně z v-du. Arch. IX. 240.

Věkuvěčně, ewig. V. žíti. Vc. Lab. 8.

Věkuvěčný = věkověčný. Mkr.

Věkuvzdorný = věkovzdorný. Zr. Amis.

Vel, e, f. = rouška. Aby duchovné panny
byly črnú velí na hlavách velovány. Pass.
mus. 370.

Vel-, Vele-. Velehrad, Velehlavy, Vele-
liby, Veltruby, Veltrusy atd. Pal. Rdh. I.
140.

1. Vela. Laš. a val. Brt. D. 164. V. vody
prejde, kým já zas prijdem k vám. Koll.
Zp. I. 373. (158., 182., II. 132.). Kde veľa
reči, tam málo z veci; Čo veľa, to škodí.
Mt. S. I. 121., 122.

3. Vela, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880.
467.

Veľadiť = veľatiť. Slov. Phľd. III. 1.
18.

Velba, y, f., majestas, zastr. Pršp. 86.

Velbabka, y, f., vrch v Čech. Čch. P.
cest. 77.

Velbín, Belvín, a, m. = myslivna u Mnich.
Hradiště, Bellevue. Řvn. 543.

Velbiti. Ž. kl. 33. 4., 71. 17, 21. 24.,
v Ž. w. vůbec.

Velbloud, elephas I. Mach. 1. 18. (po-
zději velblúd je camelus). Jir. Mor. 82. Cf.
Mkl. Etym. 380. b., Kram. Slov., Jagić.
Arch. XI. 141., Brm. I. 3. 58 -59., Rk. Sl.
Chtě rohy v. i uší pozbyl. Bž. exc. — V. =
hlupák, pejorativní význam leží v druhé
části slova (bloud) a nemá to nic společ-
ného se zvířetem takto zvaným. List. fil.
1890. 473. - V., os. jm. Arch. VII. 725.-
V., u, m. = vodní kolo s naběráky vodními
k zavlažování luk. Us. U Bydž. Kšť.

Velbloudojezdectvo, a, n., Kameelrei-
terei, f. Lpř.

Velbloudokrčeč, čce, m., Giraffe, f. Rk.

Velbloudový. V. seno, veš. Mllr. 57.,
12.

Velbnosť, i, f. = velebnosť, zastr. Pršp.
52.