1013

Velesrdnatý, sehr herzhaft, muthig. Lpř.

Velestálý, sehr fest, standhaft Lpř.

Velestinný, schattenreich. Lpř.

Velestkvostný, prachtvoll. Us. Pdl.

Velestrojný, Tra^-roiWo?, sehr zierlich
o. kunstvoll gearbeitet. Lpř.

Velestúr, a, m., vrch u Kremnice na
Slov. Orl. VII. 209., Sb. sl. ps. I. 197.,
Ntr. VI. 324., BZv. 27.

Velešovice. Tam jsou proslulí muzikanti.
Jak jednou jeden z nich zahnal hafana
basou nezkrotiv ho koláči. Vz Sbtk. Krat.
h. 212.

Veleti. Cf. Mkl. Etym. 377. b.. List. fil.
1884. 465. — abs. Hospodin velí. Ž. wit.
28. 10. — aby. Práva velé, aby . . . Št. Kn.
š. 157.

Veletlačný. Nz.

Veletoč, Riesenwelle Rgl.

Veletok v jeho spěchu zastaviti ne-
můžeš, ale z něho čerpati lehko. Sb. učit.

Veletoký, stark fliessend, heftig strö-
mend. Lpř.

Veletucet, ctu, m., Grossdutzend. Rgl.

Veleúčinný, sehr wirksam. Mour.

Veleumělý, kunstreich.

Veleužitečný, sehr nützlich. Lpř.

Velevévoda, y, f., Grossherzog, m. Rk.

Velevhodný, sehr geeignet. Us. Pdl.

Velevkusný, sehr geschmackvoll. Us. Pdl.

Velevrub Cf. D ad. 39., Brm. IV. 2.
349., 353.

Velevtip, u, m., sehr grosser Witz. Ntr.
VI. 300.

Velevydatný, sehr ausgiebig. Us. Pdl.
Velevyslanec, nce, m., Grossbothschafter.
Mus. 1880. 168.

Velevýznačný, sehr bezeichnend, be-
deutungsvoll. Stč., Frč.

Velevzdyšný, stark tönend, seufzend.
Lpř.

Velezajímavý, sehr interessant. V. úkaz
Mus., Stč., Pdl.

Velezáslužný, sehr verdienstvoll. Mus.
1880. 164.

Velezdobný, sehr zierlich. Lpř.

Velezhoubný, sehr verheerend, ver-
derblich. Lpř.

Velezjevný, ganz offenbar, klar. Dk.

Velezkušený, erfahrungsreich. Rk.

Velezly, sehr böse. Bendl I. 134.

Velezmužilý, sehr mannhaft. Msn.

Veleznačný, sehr merkbar, kennbar; be-
deutend, erheblich, beträchtlich. V. pokrok.
Stč.

Veleznamenitý, sehr merkwürdig, be-
deutend. V. úspěch. Šmb. S. I. 503.

Velezrádný. Pal. Rdh. III. 286.

Veležádoucí, sehr erwünscht. Lpř.

Veležádoucný, sehr erwünscht. KB. V.

Veležertva, y, f., grosses Opfer. Msn. Hes.

Veležupan, a, m., Grossgespann, m. Šf.
Strž. II. 286. a j.

Veležupanství, n , Grossgespannschaft,
f. Šf. Strž. II. 266., 271. a j.

Velháň, ě, m. Čože vietiš tými okáľami
ako v.? Slov. Zátur. DŠk. V. 375.

Velhartice. Jak tam vedou z panského
dvora syrovátku po trubách do města. Vz
Sbtk. Krat. h. 126.

Veľhlavý = veľkohlavý. V. Karpaty.
Orl. II. 2.

Velí, velie. Cf. Mkl. Etym. 378. a. Velí
pecen. Dal C. 5., mráz, Otc. 416. b., sbor
lidu. ML. 111. a. Nikdě nečtem by tak
vělie bývalo v světě veselie. Alx

Velím, instr. Vz List. fil. 1886. 421. V.
viece. Alx. H. 12. 19. Naňž kdyby pomněl
člověk, v. by byl křesťanštějších obyčejóv;
V. raději; Milosť v. větší; V. bych živ byl
jinačejie; V. lépe, v. hóře. Št. Kn š. 13.,
32., 42., 43., 100.

1. Velice. Těší nás v. Us. Dch. Velicět
se podiví. Výb. II. 20. Cf. List. fil. VI. 226.

2. Velice = potok u Vinařic. Kv. 1885.
643.

Velicsky = velice. Výb. I. 297.

Veličák, a, m., der Grosse, Hochgestellte.
Šd.

Veličaný = veličanský. Slez. Šd.

Veličava, y, f. = velikosť. Slov. Sldk.
63., 261.

Veličavě, grossartig. Slov. Smýšľaš
skromne, konaľs v.; Čo s chatrným počalo
sa žartom, to sa končí veľmi v. Zbr. Lžd.
148, 120.

Veličení. Vz; Jg. Slnosť. 82.

Veličestvenný, grossartig, majestätisch.
Slov. V. myšlénka. Phľd. IV.529. Vz násl.

Veličestvo. a, n. = veličenstvo. Slov.
Czm. 107.

Veličinný, Grössen-. V. určení, souvis-
losť. Dk.

Veličinový, Grössen-. V. rozdíl. Dk.
Rozb. f. 143.

Veličiti koho. Sami se v-te. Krnd. 172.
V. jmění Výb. II. 661. — Ž. wit.

Veličizný. Mkl. Etym. 378. a.

Velichovský. V. smrť = veliká a suchá
ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

Velík, u, m., vz Lupení.

Velikánovič, e, m. = potomek velikánův.
Č.

Velikášství, n., Grossmächtigkeit. Us.

Velikočlenec, nce, m., elmis, brouk. Kk.
Br. 169.

Velikodušně, grossmüthig. Koll. St. 221.

Velikoknížecí, grossfürstlich. V. moc.
Lipa.

1. Velikonoc. Po velice noci. Výb. I.
436. O velcenoci. Krnd. 90. Bylo to na
velkú noc. Vhl. Instr. pl. také: před veliko-
nocemi. Stran sklánění vz Gb. Ml. I. 94. —
Cf. Er. P. 61., Zbrt. 292. Na v. má každý
snísti vejce, aby od pravé víry neodpadl.
U N. Bydž. Kšť.

Velikonoční doba, vz Brt. Dt. 299.,
píseň. Vz Brt. N. p. 580. nn. V. beránek.
Vz Zbrt. 70, 75., 171., 277. O strč. dra-
matech v-čních vz Mus. 1891. 3. nn., 191.,
Ott. VI. 284. O v. obyčejích. Cf. Světz.
1873. 222.

Velikopáteční. Šrůtek. Lit. 172.

Velikoprostranný, sehr geräumig. Šf.
Strž. I. 221.

Velikorohý, grosshörnig. V. býk. Pl. II.
263.

Velikorozený = velikorodý. Leg., Mnč,
R. 21.