1015

Vnelkovláčkovitý = velkoklkatý, gross-
flockig. Šp.

Velkovozka, y = velkovozataj, e, m.,
Grossfuhrmann, m. Sl. les.

Velkovyslanec, nce, m., Ambassadeur,
m. Rk.

Velkozávitkovitosť, i, f., Macrogyrie,
f. Ktt.

Velkozávod, u, m, Grosshandlung, f.

Rgl.

Velkozrakosť, i, f., Megalopsie.

Velmě. Ž. kl. 6. 4. a. j., Št. Kn. š. 1.,
5., 10.

Velměsto, a, n., Grossstadt, f. Hdž. Čít.
239.

Velmi. Mkl. Etym. 378. a. V. u kompa-
rativu. Vz. List. fil. 1886. 420. S příslovci:
Příliš v., Št. Kn. š. 17., v. rád, Us., v. brzo,
Ž. wit., v. pilně, silně, málo, Výb. II. 9. 15.
— Se slovesy: V. se diviti, Pass., něčeho
litovati. Bart. 232.

Velmo = velmi. Slov. Dbš. Úv. 94. a j.

Velmocně, sehr mächtig. V. vládl. Mus.

Velmozek, zku, m , Grosshirn, n.

Velmož. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

Velmožný šp. vřaděno za: Velkomožnosť.

Veln, u, m., vz Velin (dod.).

Velník, u, m. = druh jablek. Mor. Rgl.

Velnouti k stvoření svú milostí. Št. Kn.
š. 128.

Velo. Cf. Mkl. Etym. 378. a. — Brt. D.
164., Koll. Zp. I. 99.

Velobřadník, a, m., Grossceremonien-
meister, m. Rk.

Velocigraf, u, m. = přístroj k otisko-
vání spisů. Cf. Hektograf.

Velocipák, a, m. = velocipedista. Mor.

Rgl.

Velociped. Cf. Kram. Slov. Rk. Sl. Slez.
kolco. Jezdí na kolcu. Šd. V-dy: 1. dvoj-
kolka s dvěma nestejnými koly; 2. sufeta,
malá dvojkolka se dvěma stejnými nízkými
koly; 3. trojkolka o třech kolech stejné
výšky; 4. tandem = trojkolka pro dvě
osoby. Nár. listy 1890. č. 107. odpoled. list.
Výroba v-dů. Vz Ott. VI. 161.

Velochorvaty = Bělochorvaty. Šf. Strž.
II. 407.

Velour, u, m. = látka oděvní.

Velourový. V. tapeta. Zpr. arch. X. 71.

Velpivovár, u, m., Grossbräuhaus. KP.
V. 234.

Velpřemet, Riesentodtensprung, m. Rgl.

Velpřemyk, Riesenüberschwung, m. Rgl.

Velřeka, y, f., Strom, m. Zátur., Hdž

Velříše, e, f., Grossreich n. Osv. 1.211.

Velryb. Hus., Zrcd. 10. a., CMD. 79.
O v-bě vz Vega II. 347., Mllr. 21., Rk. Sl.,
Mách. 9. — V. = souhvězdí. Stč. Zem. 24.

Veltae, kmen slovan. Šf. Strž. I. 236.,
242.

Veltrusy jsou známy nesčíslnými ha-
vrany. Vz Sbtk. Krat. h. 126.

Velucný = velikánský. Mor. Brt. D. 153.

Velum = závoj, jímž se kalich na po-
čátku a ke konci sv. mše zahaluje. Spch.
11.

Velvary. Do Velvar se jezdí pro tvrdá
vejce; Tam utekl sv. Jan s mostu. Vz Sbtk.
Krat. h. 127.

Velvláda, y, f., Grossmacht. Osv. V. 757.

Vémě. Vz Šf. III. 525. Tvary: vémě, ve-
mene atd. jsou nesprávné; vznikly mylným
domněním, že ve výmě jest ý zúžením z é
jako v břímě a j. a poněvadž k nom. břímě
je gt. břemene, utvořilo se také výmě —
vemene a k tomu i nom. vémě. Gb. Ml. I.
105. Vz Vemeno. Příprava vemene krav-
ského jakožto jídla. Vz KP. VI. 482.

Vemeno, vz předch. Smažené v. Vz KP.
VI. 528.

Vemíčko, a, n., zdrobn. vémě. U Kdýně.
Rgl. Vz Vémě (dod.).

Vemklý, eingeschlossen. V nebe v. Koll.
Sl. dc. IV. 14.

Vemknouti, einschliessen.

Vemluviti, vz Vmluviti.

Ven. Cf. Mkl. Etym. 396. b. Dle Prk.
Stud. o dat. 10. a List. fil. II. 227. jest ven
akk. sg., lok. vně; jiných pádů se neužívá.
Zbytečně: Jenž námi strčil z nebes ven.
Výb. II. 34. Vstaňte mrtví z hrobu ven.
Sš. P. 777. Kázal ji v. vystrčiti. Št. Když
vyšel v. z domu. Pass. 1395. Jdi ty z kola
ven; Voda ze břehů ven vystoupila; Až
mě vykopáš z hrobu v.; Z ráje v. vyhnáni
byli. Er. P. 29., 181., 470. a., 500. Nevy-
přahaj kobylenky z pluhu ven. Sš. P. 512.
— V. nevlastně atd. To už každý kněz
umie téměř v. (z paměti). 15. stol. Mnč. R.
92. Práva městská v. uměl. Let. 420. —
Dejte mi na zlatky ven šp. m.: dodejte.
Obz. 1888. 191.

Venceli-us, a, m. Mik. Fr. V., hud.
sklad. v 17. věku. Vz Srb 62.

Věncíř, e, m , vz Vincíř (dod.).

Věncodárce, e, m., Kranzspender. Pdl.

Věnconoš, e, m., Kranzträger (při pohřbu).
Pdl.

Věncula = věncule (kráva). Val. Brt.

Venčanie, n. = věnčení. Slov. Czm. 107.

Venčenica, e, f. Vesna doniesla dievkam
v-cu (kvítí k věncům). Phľd. IV. 461.

Venčiar. Venčiari jsou mládenci, které
vyšle ženich, aby byli přítomni, když
družky nevěstu věnčí. Sokl. II. 399.

Věnčiti. Skráně věncovati. Č. Kn. š. 239.

Vendati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

Vendelín. V-ne! kočka dříme za plo-
tama s koťatama. Mor. Brt. Dt. 111.

Vendelína, y, f., os. jm. Mus. 1880. 88.

Venditio za stara = placení vůbec, ne
jenom prodej; hl. placení stálých důchodů.
Pal. Rdh. II. 210.

Vendule, e, Vendulka, y, f., žen. jm.
Sd. v Osv. I. 6.

Věnec Věnček, gt. věnečku. Krnd. 80.
b., 79. a. Cf. Zbrt. 292., Kram. Slov., Mkl.
Etym. 389. a. V. vítězoslavný, Sieges-,
slávy, Ruhmes-, olivový, zlatý, Lpř., mon-
stranční, rakevní. Hnoj. 276. Však ty dlouho
zelený vínek nositi nebudeš (brzy se vdáš);
Však mně ještě nepletou věnec (nebudu se
ještě vdávati). Šml. Kdo chce pro peníze
babu, výprask mu dát, ni věnec. Slez. Šd.
Nechodila dlouho pod věncem, svést dala
se tím cizím mládencem. Nrd. Čo som za-
miloval, co chodím k dievčině, celý svet
hovorí, že jej krása hynie, že nový, růžový
věnček jej na klíně. Pepk. II. 55. Byl v.