1016

zeleny a včilej je černy, ach jakej on do-
šel škaredej proměny; Můj vínečku fijalový,
vila sem ťa šubajkovi, vila sem ťa helekaja,
rozplétám tě naříkaja. Sš. P. 296., 440.
Budem já ti k vínku síhat (na nevinnosť).
Brt. N. p. II. 38. Není-li nevěsta poctivou
pannou, praví se, že má věneček z pro-
vísla, ze suchého jalovca. Slez. Šd , VSlz.

I. 185. V. slaměný patří nevěstě nepoctivé.
Us. Kšť. Zahodil v. do trní (když se mladší
před staršími ožení n. vdá). U Kr. Hrad.
Kšť. Věneček Helenčin (ze lnu. Hrstka lnu
nechá se na poli, splete se v rulík a stočí
se u věneček a přikryje kamenem). Mor.
Brt. — Hádanka: Kroucený, svázaný,
o svadbě skáče. Km. 1886. 752. — V. Vy-
hrávati vínky = hráti nevěstě večer před
svatbou. Mor. Brt. — V. lesů. Mcha. Temný
borů v ; Modrý v. hor. Čch. Bs. 68 a Mch.
50. — V. znělkový. Dk. Poet. 446. — V.
kola, Radkranz. Kola železničných vozů
mají v. kuželovité. NA. IV. 196. — V. =
klenba nad otvory kamen v sednici. NZ. I.
347. — V., ammonites, zkamenělina. Frč.
G. 120. — V. ve hře v kuželky (zůstane-li
státi jen král).

Věneček materníkový, děložní. Cf. Slov.
zdrav. 395., Wld. 116.

Věnečkovitý, kränzchenartig. SP. II.
112.

Venedové, Vinidové = Vendové. Uží-
váno i o Polácích. Šf. Strž. I. 87., I!. 404.

Venek. Cf. Mkl. Etym. 396. b. Šéł ve-
nek = ven. Val. Brt. D. 284. Na venku
Sš.

Venetové na Adrii byli příbuzni Vindům
čili Slovanům. Vz Šf. Strž. I. 255., 292.

Venger, gra, m. = Uher. Phľd. III. 2
147.

Vengerský = uherský. Slov. Phľd. III.
3. 147.

Vengerščina, y, f. = uherština; Uhersko.
Slov. Phľd. III. 2. 149.

Vengier, a, m. = Venger. Hdž. Vět. 184.

Vění větrů. Luk. z Pr. — 1512. Mus.

Venidi-um, a, n., rostl., venidium. Dlj.
54.

Veník, a, m. = Václav. Kutn.

Věník, Büschel. Cf. Mkl. Etym. 389. a. V.
cibule, česneku (svazeček). Šp. V. = vrchol
chmele. — V. Zelený v. na bílé korouhvi la-
zebníků. Výb. II. 338.

Veníř, e, m. = kámen obrubný. Sdl. Hr.
188.

Věniti = věnem opatřiti. Arch. X. 429.

Venkaj = ven (kam). Jde v. (ale: je
venku). Mor. Brt. 177.

Venkovanský, Landbewohner-. Lpř. Sl.

II. 420.

Venkovský. Cf. Mkl. Etym. 396. b.
Venkřivokolenný = venkřivonohý.
Venník, u, m , peripsema, zastr. Bhm.
Věnný. V. města. Cf. Kram. Slov., Wtr.
Obr. 794.

Věno. Cf. Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3.
1. 445.-447., IV. 3. 2. 448., Mkl. Etym.
389. a. Kdy ztratila v. dci, vdova? Cf. Výb.
1. 1003. Jak se věna do desk vkládala?
Vz Výb. 11. 825. Přinesla mu věnem statek.

Mus. 1880. 227. Dostaneš-li velikého věna,
bude ti, muži, poroučet žena. Němc. B.

Věnouti (vanouti). Cf. List. fil. 1892.129.

Věnovaný. Život církvi v-ný. Mus. 1880.
473.

Věnovati co komu: pilnou péči. Mus.
1880. 467. V-val jí to střiebro (věnem dal).
Arch. II. 493

Ventil. Cf. Schd. I. 84. V. parní, Dampf-,
pojišťovací, Sicherheits-, s dvojitým sedlem,
Doppelsitz-, stavěcí, Einlass-, Absperr-, tla-
kový, Druckventil Šmr. 51.—54., 82., 91.
V-ly skupinové. Hrm. 36.

Ventilator ruční, strojový, do dolů,
k výhním. Wld.

Ventilatorový. V. výheň polní. Us. Pdl.
Cf. Kram. Slov.

Ventilovati, ventiliren. V. nějaký návrh.
Us. Pdl.

Ventilový, Ventil-. V. komora, -kammer,
rozvod, -steuerung, tyč, -stange, Šmr. 54.,
89., 90, vývěva. ZČ. I. 467.

Venuše = Zizlila (!). Utvořil Ros. —
V. planeta. Cf. Schd. I. 247., 249., Stč.
Zem. 204. Kdo se narodí na Venuši, bude
prý nenechavý. U Chlumce n. C Kšť.

Venušin pás, cestum Veneris. Brm. IV.
2. 461.

Věnútí, n. = vanutí, vání, zastr. Když
přijde větrné pověnutí. AlxP. 65.

Věnůti starší tvar slovesa vanúti. Vz
Gb. v List. fil. 1884 374.

Venznouti. Cf. Mkl. Etym. 214. b.

Veperec, rce, m., řeka v Hontě na Slov.
Pokr. Pot. II. 235.

Vepice = potok v Písecku.

Vepíti, vz Vepnouti.

Veplašiti, vz Vplašiti.

Veplésti, vz Vplésti.

Veplouti, vz Vplouti.

Vepnouti co (čím) kam. Těmito výč-
nivkami se vepnou do vodiče; Mezi pro-
vaz a sáňky dynamometr v. ZČ. III. 22.,
I. 263.

Vepř, strn. epar, lat. aper. Cf. Mkl. aL.
12., 303. a Etym. 381. a., Mách. 190., Brm.
I. 3. 583.—590., Hlb. II. str. XXXV. Často-
krát psíček malý velikého vepře svalí. Lpř.
Chov vepřů v Čech. Vz KP. VI. 137.

Vepřádati, vz Vpřísti.

Vepřík, a, m., sporcia, ryba. Pršp. 16.

Vepříti se kam, sich hineinstämmen. —
se več. NB. Tč. 192. Příboj do hráze se
vepřel. Čch. Bs. 118.

Vepřovačky, pl., f., Schweinfest, n. Rk.

Vepřovák, a, m , Schweinfleischverkäufer.
Rk.

Vepřovice = polévka z uzeného masa.
U Kdýně. Rgl. — V. = kožené kalhoty.
U Kdyně Rgl. — V. = cihla, také trupel,
truple (f.), bachoř, bouchoř, u Jilemnice.
Hk. Cf. Bačkora, Válek (dod.), Batina.

Vepřový = z vepřů se skládající. V.
brav. Lambl. V. dobytek, jeho plemena, ne-
moci. Vz KP. VI. 445., 466., 453. — V.
nota = špatný hlas. Zpíval by, ale v. notu.
U Kr. Hrad. Kšť.

Vepsaný. Kruh do ellipsy v-ný. Jd.
Geom. IV. 79. Smlouva v knihách měst-
ských na rathúze v-ná. 1532. Mus. 1880.497.