1023

zíš. Otc. 427. b. Vězel v okovách. Hrad.
87. b., Pass. 395, 393. Daniel ve lvovej
oboře vězal. Kat. 2684.

Vezky, fahrend, gefahren. Príde v. Slov
Dbš. Sl. pov. VI. 57.

Věznice, Gefängniss. Cf. Slov. zdrav.
396. Poprava ve v-ci, Intramuralhinrichtung
— V. = vězná. Wtr. exc.

Věznicový, Gefängniss-. V. nemoci. Nz.
lk. Vz Vězniční.

Věznitel, e, m. = kdo někoho vězní. Čch.
Mch. 106.

Vezpívati co kam, hineinsingen. Mj.
232. Rechtoři vezpivajó umrlymo o domo
a o hrobo. Mor. Neor.

Vezření, n., vz Vezříti. Ti priezň jmajú
na v., a srdce vždy zloby miení. Alx.V.
(Anth. I. 3. vd. 33.).

Vezříti kam. Vezři na tvář Jesu Krista.
Bož. umuč. v. 15. Vezři v nebe. Kat. 1563.
Hospodin vezřel na svého lidu strasť. Krist.
6. b. Vezřel Buoh na pokoru služebnice
své. Št. Kn. š. 80. Chtě by vezřela v jich
bohy. Kat. 2252. Dle List. filol. 1891. 66.
lépe: věřila.

Vézti. Cf. List. fil. X. 120.. Mkl. Etym.
387. a. V. v dialektech. Vz List. fil. 1892.
111. — co za kým. Vozijó za nama peníze
na voze. Sš. P. 575. — kudy. Vozil bys
mě po rynečku. Šš. P. 681. — odkud.
Aby ven stříbro z země vozeno nebylo.
Arch. IV. 270. — jak. V. děvče nevěstou.
Brt. Dt. 38. V. se oslíkem, reiten. Št. Kn.
š. 290. 4. Proč by nás nevezl z našich pe-
něz? Svěd. — komu. To mu to veze
(sluší). U Úboče. Rgl. — se po kom kdy:
na kázáních. Bart. 169.

Vezuv, vz Vesuv. Pl. II. 341.

Věž. Cf. Wtr. Obr. 237., 794., Mkl. Etym.
389. b., Tk. VIII. 544., Kram. Slov. V.
vodárenská, Us. Pdl, rourní, Let. 264.,
ohléhací, strkací, větrná, NA. IV. 148., III.
170., 89., obilní, KP. V. 229., pohyblivá,
Sdl. Hr. II. 99., 253., dobývací. J. Lpř.
Viděla bába jehlu na věži, ale věže ne-
viděla. Kmp. Gr. 127. Věže v období sta-
vitelství gotického Vz Ott. VI. 403. —
V. = žalář. Pokáží jeho věží; Jestoj' se
nikdy věže nedopustil (der nie die Kerker-
strafe verwirkt hat). Št. Kn. š. 283. 9. a
10., 302. 24.

Věžatka. Cf. Brm. IV. 2. 284.

Věžďanka, y, f., vz Hvěžďán.

Vežde, ubique. Kázali sú v. Ev. olom.
275.

Věžel, m., citrullus, zastr. Nomencl.

Věžiti. Čch. Petrkl. 21. — co kam.
Ruka osudu útrap balvany na srdce lidské
věží. Osv. 1871. 94. — Čch. Bs. 59.— se
jak. Kol v sypké jehlany se letmo věží
sníh. Kk. K sl. j. 221.

Věžník, pes ovčácký, molossus. Výb. II.
645., Sv. ruk. 319. b., 280.

Věžníky. Z Věžník hrabě Bernard. Vz
Mus. 1891. 108.

Věžovlice (!), e. f. = pyramida. Pohl.

Věžule. Cf. Brm. IV. 2. 267.

Vhánění, n. Vz Vehnati. V. vody do
trub. Us. Pdl.

Vhlbiti, vz Vhloubiti. Slov. HVaj. BD
I. 7.

Vhled. Psp. V. do tajemství. Hlv. 33.,

Vhlobený; -en, a, o, vertieft. Vz Vhlo-
biti Sldk. 567.

Vhnětený; -en, a, o, eingeknetet. V. do
čeho. Osv. V. 10.

Vhod, vz Hod (i dod.),

Vhodně, passend atd., vz Vhodný. V.
něco k něčemu přirovnati. Us. Pdl.

Vhodnosť, i, f., temperantia. Pršp. 52.

Vhodný. V. jméno, látka, název, Pdl.,
příklad, Krň., doba, Lpř., čas, místo, oka-
mžik, příležitosť. Us. Pdl. — čemu. I byt
měl v pusté jistbě v-ný svojí tužbě. Kká.
Td. 52.

Vhon, u, m., impulsus. Pršp. 81.

Vhonitel, e, m., impulsor. Pršp. 80.

Vhonné, impulsivum. Pršp 81.

Vhostiti se kam kdy. Před dvěma
sty léty tam se vhostili. Šf. Strž. II. 248.
(171).

Vhošťování se v krajiny bezlidné. Šf.
Strž. II. 16. Vz Vhostiti.

Vhrbolcovať se kam: do města. HVaj.
BD. I. 201. Vz Hrbolcovati (dod.).

Vhrbolovať. Slov. Voz v-val razom na
neschodnú, kamenitú cestu. HVaj. BD. I.
161. Cf. předcház.

Vhrčati se kam = vehnati se, vraziti.
Val. Slavč. 106.

Vhrdlolež, lži, f. Když mnoho těch
v-lží zpívali (= často říkali): V hrdlo lžeš.
Wtr. Obr. 703.

Vhříti, vhřívati, hineinschmelzen. Lpř.
Sl. I. 225. b.

Vhrmeti = s hřmotem vjeti. Slov. Depu-
tácia v-la do dediny na niekolko vozoch.
HVaj. BD. I. 121.

Vhroužiti se več, sich versenken, ver-
tiefen. Dk. Aesth. 43., Kká.

Vhrýzti se komu v srdce. Hdk.

Vhrzeti = pohrdati. Nevhrzěl jich prosbú.
Ž. kl. 101. 18. Ani vhrzěl modlitby. Ž.kap
21. 25.

Vhučeti, hineinbrausen. Lpř.

Vchlípení dělohy, invaginatio, inversio
uteri, měchýře, ecstrophia vesicae urinariae.

Vchnuchati, odorare, zastr. Hank. Sb.
247., 256.

Vchodiště, porticus. 15. stol.

Vchoz. Št. N. 61. 34.

Viaca lopata = vějačka. Slov. Hdž. Šlb.
85.

Viacerák, u, m. = plural. Slov. Zátur.,
Hdž. Šlb. 47.

Viaceraký = víceraký. Slov. Aby měl
užitok v. Šlb. Čít. 168.

Viadr-us, a, m. = řeka Odra. Šf. Strž
I. 537.

Vianek, nku, m. = vínek. Slov. Sb. sl.
ps. II. 1. 98.

Vianoce. Na v. plné gace. Rr. MBš.

Viať = váti. Slov. Hdž. Šlb. 49., Sl. spv,

III. 95.

Viatka, y, f. = vítka. Slov. Rr. Sb.
Viazač, e, m. = vázač. Slov. Sl. spv.

IV. 136.

Viazka, y, f. = vázka. Slov. Rr. Sb.

511*