1024

Vibrace. Vz Chvění.

Vibrační, Vibrations-. V. pohyb, SP. II.
87., theorie (undulační). Mj.

Více. Cf. Mkl. Etym. 381. a. V. ustrnulý
akkus. sg. Vz Gb. Ml. I. 68., 113. V. =
vetší množství. Cf. Brt. Ruk. 89. Více svic,
v. světla. Us. Aby v. jich oklamal. Št. Má
třikrát více lidu než my. Výb. II. 41. Více
drahých divóv vidě. Anth. 1. 3. vd. XXXV.
Čím více se přikládá, tím více hoří; Čím
kdo více má, tím více žádá; Čím kdo více
pije, tím v, žízní Bž. exc. — V. znamená
trvání atd. a) záporně. Cf. Brt. Ruk. 89.
(Tehdáž) již žádných Vandalů více nestá-
valo. Šf. Strž. I. 153. Nehněvej více jeho.
Výb. II. 23. Vína s vámi píti viec nebudu
této úrody. Kar. 117. Tomu zlému víc se
nedívej. Kom. Aby jemu při sobě více
místa nedávali. BR. II. 38. a. Nebudou tam
lačněti ani žízniti více. V. Nás nepozná
víc. Ž. kl. 73. 9. (87. 6.). Již neroď viece
hřešiti. Hus I. 33., Št. Kn. š. 324. — Pada-
jíce v neustavnosť viecež viecež. Pravn.
69.

Víceadmiral oprav v: Viceadmiral

Vícearchový, mehrbogig. V. sešit. Kutn.

Víceatomický. Rm. 1. 20.

Vícebarevný, mehrfarbig. Us. Pdl.

Vícečlenný, mehrgliedrig. V. rodina,
výraz. Us. Pdl.

Vicedirektor. Vz Vice.

Vícehlasnosť, i, f., Polyphonie, je-li
hudba n. zpěv provázen více než jedním
hlasem. S. N. XI. 59.

Vícejaderný, mehrkernig,

Vícejmenný, mehrnamig. V. číslo.

Vícekloubý, mehrgelenkig.

Vícemešní den. Hnoj. 68., 69.

Vícemocenství, n., v lučbě. Rm. I. 29.

Vícemocný v lučbě. Rm. 51 , 20. V.
radikaly. Rm. I. 29.

Vícenásobný. V. vazba atomů, Rm. 14.,
ozvěna, Mj., znaky. Šf. III. 367. (536.).

Víceradličný pluh. Vz Radlice. Us. Pdl.

Víceraký = rozličný. Vz Viaceraký.

Vícerodička, y, f., mnohorodička.

Vícerodý. V. hmota. Osv. V. 15.

Víceslabičný, mehrsilbig. V. ozvěna.
Mj.

Víceslový, mehrere Worte enthaltend.
Dk. Poet. 402.

Vícestrannosť, i, f., Mehrseitigkeit. Zv.
Př. k. II. 12.

Vícetaktový, mehrtaktig. Zv. Př. kn.
I. 21.

Vícevětý verš. Dk. Poet. 253.

Vícevýznamnosť, i, f. V. slova (má-li
několik významů). Dsch. I. 134.

Víceživotí, n. = tvor mající více dušev-
ních schopností život způsobujících. Č. Rž.
LXIV.

Vicišpanka, y, f. = choť vicišpánova.
Koll. Zp. I. 20.

Vicvalky = cvalem. V. za ňú utekal.
Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 79

Víčče = víčko, palpebra. Vz Viečce (dod.).

Vičkál, a, m. = rozpustilý chlapec. Zlín-
sky. Brt. D. 285.

Víčkoočnicový, palpebroorbitalis.

Vičkovitý = 1. zlý, nejistý. Bylo to

v-tě; Šlo to v-tě. Laš.; 2. v. holub = barvy
vikové. Mor. Brt. D. 285.

Víčkový. V. lišej, blephaiadenitis, ec-
zema palpebrae, Ott. IV. 167., šev, Blepha-
roraphie, hlíza, abscessus palpebrae, zúžení
štěrbiny v-vé, epicanthus, zánět žlaz v-vých,
blepharodenitis. Ktt. exc. — V. nůž = na
víčka.

Vičňák, u, m. Seje se též v. = ječmen
s vikou na chléb. Na Kopan. Brt. L. N. II.
111. — V. = holub. Mor. Brt. Cf. Vičník.

1. Vid. Cf. Č. Čt. II. 381.

3. Vid = vidění. Pes honí na vid (neběží
jenom po stopě, nýbrž on zvěř i vidí). Kká.
Td. 128. Tak ji (zemi) na vždy pohřeší
můj vid. Čch, Mch 59. — V., Erscheinung.
Půvabný v. dítěte. Osv. Ta věštba byla
klamným videm. Čch. Dg. 721. Matně vi-
dem louzen mámivým. Kká. K sl. j. 170. —
V. = species (ve filos.). V.V. 22.

Víď! ze strč příslovce veď a toto z 1. os.
vědě = vím. Gb. Ml. I. 184.

3. Vida. Cf. Jg. Slnosť. 95, Dk. Dj. f.
156., Koll. IV. 247.

Vidák, u, m. = vídeňský, Pfennig, Hel-
ler. Na Hané. Wrch. — V. = lícní strana.
Vz Vidík (dod ). — V., a, m., Seher. Tento
v. obezrie sa po svete a povie. Slov. Dbš.
Sl. pov. IV. 28.

Vidědlný. V. znamení, svátosť. Krnd.
22. 169.

Vídeň. Cf. Mkl. Etym. 8. 6., 388. b.
Každá cesta vede do Vídňa. Slez. Šd.

Vídeňák, u, m. = brambor drapatý žlutý.
Zlinsky. Brt. -- V., a, m., vz Vídeň.

Vídeňan, a, m., vz Vídeň.

Vídenčan, a, m. (lépe: Vídeňan). Koll
III. 431.

Vidění, das Sehen. Do v-nia, bis zum
Wiedersehen. Slov. Šd. V. jedním okem,
oběma očima, spříma. Dk. P. 57., 58, 66.
Barevné v. — V., Vision. V. prorocké. Hlv.
327. — Št. Kn š. 25. — V., visio, fig. řeč-
nická. Cf. Jg. Slnosť. 69.

Vídeňka, y, f., vz Vídeň. — V., die
Wien, řeka u Vídně. Šd., Tl. M. 29.

Videnovať = vidimovati. Let. Mt. sl. V.
1. 57.

Vídeňský. V. noviny 1813.—1817. Vz
Bačk. Písm. I. 237.

Viděný. Chek na v-nou splatný. Pr. 1884.
43. Uvésti směnky na stejnou v-nou. Kzl.
231. — odkud: z dáli v. Lpř.

Viděti. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Viźu, vi-
díš ; dial. vizu, vizeš na Hané; viź, vizmy,
vizte; odchylkou vidite, viďme; vida, vi-
dúc (Št.); vidě, íc, Pref.; vidom, ML.; vi-
děl, odch. viďal, Alx.V. 918.; Ž. kap. 52. 3.
fem. viděla, odch. viďala, Modl. 161. b , pl.
viděli, odch. viďali; viděv, děn, dění. List.
fil. 1884. 466 , 1887. 384.-385 , 1892. 206., Gb.
Ml. I. 164. Časování na Dolní Bečvě, vz List.
fil. 1885. 246. — abs. Mnohým se v. dachu.
Výb. II. 11. — co, koho. Druh druha
nevidiechu. Výb. II. 12. Buoh vidí srdce
každého. Št. Kn. š. 11. Otčíka juž nejmě-
jieše, matky také nevidieše. Alx. Já bych
ho viděl (ohrál). Mor. Brt. D. 285. — se
čím. V duchu již císařovnou se viděla.
Šmb. S. II. 265. — kde. Pod nosem si



	1024

	Vibrace. Vz Chvění. Vibrační, Vibrations-. V. pohyb, SP. II. 87., theorie (undulační). Mj. Více. Cf. Mkl. Etym. 381. a. V. ustrnulý akkus. sg. Vz Gb. Ml. I. 68., 113. V. = vetší množství. Cf. Brt. Ruk. 89. Více svic, v. světla. Us. Aby v. jich oklamal. Št. Má třikrát více lidu než my. Výb. II. 41. Více drahých divóv vidě. Anth. 1. 3. vd. XXXV. Čím více se přikládá, tím více hoří; Čím kdo více má, tím více žádá; Čím kdo více pije, tím v, žízní Bž. exc. — V. znamená trvání atd. a) záporně. Cf. Brt. Ruk. 89. (Tehdáž) již žádných Vandalů více nestá- valo. Šf. Strž. I. 153. Nehněvej více jeho. Výb. II. 23. Vína s vámi píti viec nebudu této úrody. Kar. 117. Tomu zlému víc se nedívej. Kom. Aby jemu při sobě více místa nedávali. BR. II. 38. a. Nebudou tam lačněti ani žízniti více. V. Nás nepozná víc. Ž. kl. 73. 9. (87. 6.). Již neroď viece hřešiti. Hus I. 33., Št. Kn. š. 324. — Pada- jíce v neustavnosť viecež viecež. Pravn. 69. Víceadmiral oprav v: Viceadmiral Vícearchový, mehrbogig. V. sešit. Kutn. Víceatomický. Rm. 1. 20. Vícebarevný, mehrfarbig. Us. Pdl. Vícečlenný, mehrgliedrig. V. rodina, výraz. Us. Pdl. Vicedirektor. Vz Vice. Vícehlasnosť, i, f., Polyphonie, je-li hudba n. zpěv provázen více než jedním hlasem. S. N. XI. 59. Vícejaderný, mehrkernig, Vícejmenný, mehrnamig. V. číslo. Vícekloubý, mehrgelenkig. Vícemešní den. Hnoj. 68., 69. Vícemocenství, n., v lučbě. Rm. I. 29. Vícemocný v lučbě. Rm. 51 , 20. V. radikaly. Rm. I. 29. Vícenásobný. V. vazba atomů, Rm. 14., ozvěna, Mj., znaky. Šf. III. 367. (536.). Víceradličný pluh. Vz Radlice. Us. Pdl. Víceraký = rozličný. Vz Viaceraký. Vícerodička, y, f., mnohorodička. Vícerodý. V. hmota. Osv. V. 15. Víceslabičný, mehrsilbig. V. ozvěna. Mj. Víceslový, mehrere Worte enthaltend. Dk. Poet. 402. Vícestrannosť, i, f., Mehrseitigkeit. Zv. Př. k. II. 12. Vícetaktový, mehrtaktig. Zv. Př. kn. I. 21. Vícevětý verš. Dk. Poet. 253. Vícevýznamnosť, i, f. V. slova (má-li několik významů). Dsch. I. 134. Víceživotí, n. = tvor mající více dušev- ních schopností život způsobujících. Č. Rž. LXIV. Vicišpanka, y, f. = choť vicišpánova. Koll. Zp. I. 20. Vicvalky = cvalem. V. za ňú utekal. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 79 Víčče = víčko, palpebra. Vz Viečce (dod.). Vičkál, a, m. = rozpustilý chlapec. Zlín- sky. Brt. D. 285. Víčkoočnicový, palpebroorbitalis. Vičkovitý = 1. zlý, nejistý. Bylo to	v-tě; Šlo to v-tě. Laš.; 2. v. holub = barvy vikové. Mor. Brt. D. 285. Víčkový. V. lišej, blephaiadenitis, ec- zema palpebrae, Ott. IV. 167., šev, Blepha- roraphie, hlíza, abscessus palpebrae, zúžení štěrbiny v-vé, epicanthus, zánět žlaz v-vých, blepharodenitis. Ktt. exc. — V. nůž = na víčka. Vičňák, u, m. Seje se též v. = ječmen s vikou na chléb. Na Kopan. Brt. L. N. II. 111. — V. = holub. Mor. Brt. Cf. Vičník. 1. Vid. Cf. Č. Čt. II. 381. 3. Vid = vidění. Pes honí na vid (neběží jenom po stopě, nýbrž on zvěř i vidí). Kká. Td. 128. Tak ji (zemi) na vždy pohřeší můj vid. Čch, Mch 59. — V., Erscheinung. Půvabný v. dítěte. Osv. Ta věštba byla klamným videm. Čch. Dg. 721. Matně vi- dem louzen mámivým. Kká. K sl. j. 170. — V. = species (ve filos.). V.V. 22. Víď! ze strč příslovce veď a toto z 1. os. vědě = vím. Gb. Ml. I. 184. 3. Vida. Cf. Jg. Slnosť. 95, Dk. Dj. f. 156., Koll. IV. 247. Vidák, u, m. = vídeňský, Pfennig, Hel- ler. Na Hané. Wrch. — V. = lícní strana. Vz Vidík (dod ). — V., a, m., Seher. Tento v. obezrie sa po svete a povie. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 28. Vidědlný. V. znamení, svátosť. Krnd. 22. 169. Vídeň. Cf. Mkl. Etym. 8. 6., 388. b. Každá cesta vede do Vídňa. Slez. Šd. Vídeňák, u, m. = brambor drapatý žlutý. Zlinsky. Brt. -- V., a, m., vz Vídeň. Vídeňan, a, m., vz Vídeň. Vídenčan, a, m. (lépe: Vídeňan). Koll III. 431. Vidění, das Sehen. Do v-nia, bis zum Wiedersehen. Slov. Šd. V. jedním okem, oběma očima, spříma. Dk. P. 57., 58, 66. Barevné v. — V., Vision. V. prorocké. Hlv. 327. — Št. Kn š. 25. — V., visio, fig. řeč- nická. Cf. Jg. Slnosť. 69. Vídeňka, y, f., vz Vídeň. — V., die Wien, řeka u Vídně. Šd., Tl. M. 29. Videnovať = vidimovati. Let. Mt. sl. V. 1. 57. Vídeňský. V. noviny 1813.—1817. Vz Bačk. Písm. I. 237. Viděný. Chek na v-nou splatný. Pr. 1884. 43. Uvésti směnky na stejnou v-nou. Kzl. 231. — odkud: z dáli v. Lpř. Viděti. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Viźu, vi- díš ; dial. vizu, vizeš na Hané; viź, vizmy, vizte; odchylkou vidite, viďme; vida, vi- dúc (Št.); vidě, íc, Pref.; vidom, ML.; vi- děl, odch. viďal, Alx.V. 918.; Ž. kap. 52. 3. fem. viděla, odch. viďala, Modl. 161. b , pl. viděli, odch. viďali; viděv, děn, dění. List. fil. 1884. 466 , 1887. 384.-385 , 1892. 206., Gb. Ml. I. 164. Časování na Dolní Bečvě, vz List. fil. 1885. 246. — abs. Mnohým se v. dachu. Výb. II. 11. — co, koho. Druh druha nevidiechu. Výb. II. 12. Buoh vidí srdce každého. Št. Kn. š. 11. Otčíka juž nejmě- jieše, matky také nevidieše. Alx. Já bych ho viděl (ohrál). Mor. Brt. D. 285. — se čím. V duchu již císařovnou se viděla. Šmb. S. II. 265. — kde. Pod nosem si