1026

Vidstvo, a, n., das Ideale in der Natur.
Rk.

Vidlicí. Cf. List. fil. IX. 119.

Vidvi a dva. Tam v Štiavnici na rohu,
v. pum, visí žaba za nohu, v. pum atd.
Sbor. sl. ps. II. 1. 110.

Viecež. Št. N. 192. 13., 97. 11., Št. Kn.
š. 193. 17.

Viečce = víčka, palpebrae. Sv. ruk. V.
1. 76., Ž. kl. 10. 5. Až dám v-coma mýma
dřiemánie. Ž. kl. 131. 4.

Vieče, vieča = shromáždění lidu, roko-
vání veřejné, consilium. Slov. Sokl. II. 76.,
Zbr. Lžd. 197. Cf. Viece.

Vien, u, m. = věnec. Slov. Ten tvoj v.
zelený. Bl. Ps. 75.

Vieroňka, y, f. = personifikovaná viera.
V., žena slabá, ľahkoverná. Sldk. 365.

Vieška, y, f. = na palici (holi) lebo
žerdke krížom pripravené pruty s lepom
na chytanie vtáčkov. Slov. Dbš. Vz Vích
(dod.).

Vietať znamená to čo lietať. Slov. Hdž.
Čít. 175.

Vietiť = pozorovati, pátrati, na vše strany
se obzírati. Slov. DŠk. V. 375., Rl. Pr. III.
86. Vietil jastrabým okom na všetky strany.
Orl. VI. 265. Cf. Velháň (dod.).

Vietnice, vz Větnice (dod.). DŠk. V.
375.

Vietora, y, f. = vzduch. Slov. Hdž. Čít.
163.

Viezel, u, m., citrullus, herba. Pršp. 31.

Viezti. Cf. List. fil. VI. 237., X. 120.

Viganček, zdrobn. vigan. Slov. Phľd.
VII. 83.

Vigilance, e, f. = svícen biskupský. Hnoj.

Vigilie, z lat. vigiliae. Št. Kn. š. 66. 29.
(Tu noc před hody) lidé s svými čeledmi
do kostela šedše všicku noc bděli a to slula
vigilia. Pass. mus. 434.

Vihně. Cf. Mkl. Etym. 391. b.

Vich, a, m., vz Vitimír (dod.).

Vích. Mkl. Etym. 388. b. — V tomto
článku v 3. ř. od konce za Bart. polož :
89., 322. V. na bidle. Tk. VIII. 407. — V.
Vícha = větev zaražená do země, na niž
dávají vějičky. Laš. Wrch. Cf. Vieška (dod.),
— Vích = plodící úd mužský. Vhl.

Vicher. Cf. Mkl. Etym. 391. b.

Víchorový = víchorný. V. búrka. Hol.
431.

Víchová, é, f. = zpropitné zedníkům a
tesařům za to, že víchu na stavení nově
zbudované postavili. Laš. Wrch.

Vichr. Cf. Mách. 70., 72.-73., 75., 110.

Vichřice. Cf. Mách. 173., Pršp. 43., 91.

Vichřicový = víchorný. V. depresse.
Stč. Zem. 611.

Vichřiti kudy. Divoká honba vichří
pláni. Čch. Dg. 722

Vichřivý, stürmisch. Peruť touhy v-vá.
Čch. Petrkl. 31.

Vichrorychlý, windschnell. Lpř. Sl. I.
13.

Vichtóra, y, f. = strojna. U St. Jič
Vhl.

Vichtování, n. = hýbání. Těžké v. duši
ven pudí. Výb II. 450.

Vii id, vii id = hlas krutihlava. Šír. Pt.

Vija, e, f Väz (väzy, vija, krk, grg) má
na predku hrdlo, na zadku šiju. Slov. Hdž.
Čít. 215., Hdž. Slb. 53.

Vijehlávek, vka, m., ontropulus, pták,
zastr. Pršp. 10. Rj. : vijohlávek,

Vijoun, Schlangenfisch. Sl. les.

Vika. Mkl. Etym. 397. b., Sv. ruk. 322.,
Dlj. 63., 44., Rosc. 167, Mllr. 111. Jí-li dítě
lusky z vikve, straší ho, že mu vyroste
vole. U Kr. Hrad. Kšť.

Vikadlo, a, n., tirfula, zastr. Veleš.

Vikariatní úřad. Bor.

Vikarie, e, f. Proboštské v. Exc.

Vikárka, y, f., hospůdka za chrámem
sv. Víta v Praze u Jeleního Příkopu. Čch.
Brč. 19.

Vikářský. Vicar-. Rk.

Viklati. Vono se to niklá. U Rokycan.
Fč. I bohové viklí se pod jménem jeho
(Dariovým). Alxp. 22.

Viklýř, e, m. = vikýř. Nov.

Víko. Cf. Mkl. Etym. 388. b. V. = přední
deska vojenského kartáče (střeliva). NA.
III. 94. V. revolveru. Ib. 109. — V. Víčko
oční: držadlo víček, Augenlidhalter, halva
víček, atheroma palpebrarum, lišej víček,
eczema palpebrarum, náduť víček úrazová,
emphysema palpebrarum traumaticum, tvo-
ření víčka umělé, Blepharoplastik, zánět
víčka, blepharitis (řasový, ciliaris), zánět
řasových žlaz víčka, blepharodenitis ciliaris.
Ktt. exc. O srostění víček vz v Ott. II.
396. Sen prchal S její víček. Zr. Gris.

Vikoslav, a, m. = brkoslav. Šír. Pt.

Viková Božena Kunětická, spisovatelka.
Vz Světz. 1890. 273.

Vikovina, y, f. = sláma z viky. Rr. Sb.

Vikši = vekši, väčmi. Slov. Čím ďálej,
tým v. zamotávaly sa do tmavých hór.
Dbš. Sl. pov. 8. 70.

Viktorin ze Všehrd. Výb. II. 1463. —
V., kníže minsterské, Jiříkův syn. Výb.
II. 838., Ukaz,. 113. — V. Jos. Cf. Pyp. K.
II. 548., Tf. Mtc. 210., Rk. Sl.

Vikuňa. Cf. Brm. I. 3. 90., Kram. Slov.

Vikuňový V. vlna, Vicuňawolle. Mour.

Vikuš = věžovité stavení. Wtr. Obr.
224., 237.

Vikvina, y, f. = vikvovina, das Wicken-
stroh. Rk.

1. Vila. Mkl. Etym. 392. a., Sv. ruk. SB.
90.

2. Vila. Vz Kram. Slov. Vily a bosorky
na Slov. Vz Mus. 1889. 366. — Koll. Zp.
I. 8., 412., Mách. 22., 42 , 60., 61, 67., 77.,
80., 81., 93., 108.—115., 122.—123., 131.,
156, 183., Světz. 1880. 271. Víly jsou nej-
krásnější stvoření na světě. Kdo spatří vílu,
nebude se mu žádná dívka líbiti U Nov.
Bydž. Kšť. Slovo v. jest i v lidu známé.
Vz NZ. I. 218 U Želez. Brodu je v. = spla-
šená ženská.

Víla. Sr. strb., srb., slovin svila = hed-
vabí, sericum. Mkl. Lex. Chciť hedvábnu
vílu víti svému milému. Drk. Hry. 82.

Vildpan, u, m., z něm. Wildbahn. Mus.
1889. 103.

Vilejš Cf. Brm. IV. 2. 63.