1030

Viselský, Weichsel-. V. rovina. Tl. M.
20.

Viseti. Cf. Mkl. Etym. 392. a., Gb. Ml.
I. 164., List. fil. 1884. 467.Visel, odchylkou
visal. — abs. Někteří koňmi vláčeni i v-li.
Št. Kn. š. 10. — kde (jak). Visel na kříži.
Modl. 52. a. Visal v osidle. Ap. Š. 48.,
Výb. II. 3. Viséł na mně s hubú. Brt. D.
285. Rosa v-la v kapkách na trávníku.
Šml. Visela na jeho rtech celým zrakem.
Vrch. Na pasu visí kord. Hdk. Měsíc v sla-
bých obrysech na obloze visí Vlč. Slunce
žhavě v černém visí nebi. Nrd. Na nás ne-
visí vina. Krnd. 33. Druzí za nozě, za rucě
nuzně visiechu na sucě. Výb. II. 11. Visel
na šibenici. Zr. Bouře v-la nad krajem.
Osv. Pod ním na svahu půlí těla Turek
visí. Kká. — odkud. Mech visel stromům
s brady. Vrch. — jak. Bohatá dívka jeho
touze příliš vysoko visí. Šml. — s kým.
Visel s lotrem. Modl. 62. a.

Visionářství, n. Pdl.

Visk, a, n., cano, zastr. Pršp. 47.

Viska, y, f. = visle. Kdo má mze, vezme
visku, smočí ji ve vodě a potře třikráte
spánky. U N. Bydž. Kšť.

Viskača, dle Brm. I. 2. 475. Viskačka.

Vískati = hledati. V. jahody, houby.
U Č. Buděj. Bdl.

Viskosita, y, f. = houšťka. V. piva. KP.
V. 561.

Viskup = biskup. V okolí Varína v Tren-
čan. Rr. Sb.

Visla. Ve Visle na Těšínsku jest přísloví:
Ve Visle počátek vody (Visly) a konec
chleba (zámožnosti; odtamtud k horám
počíná kraj neúrodný) Sbtk. Krat. h. 231

Vislané v Polsku. Šf. Strž. II. 420.

Visle, pendix, zastr. Pršp. 70.

Vismo. Váha v., Hangwage; ručkovati
v., hangeln. Čsk.

Visnouti. Nenecháš-li toho řemesla (krá-
deže), višneš. Výb. II. 1345.

Visolaje, pl., míst. jm. na Slov Šd.

Visula. Vistula, y, f. = Visla. Šf. Strž.
I. 338.

Visutina, y, f. = věc visící. V. při lokti
= cíp dolů visící. Zbrt. Krj. I. 272.

Visutý. V. brada, vous, Mkr., dráha,
klenba, lalok, NA. IV. 219., 99., I. 66.,
hrazda, Rgl., peníze, schwebende Gelder,
Šp., rohož, Hängematte, Posp., Osv., ra-
meno plynovodu. KP. VI. 610.

Víš. V. plakala, víš zpívala (brzo — brzo).
Brt. N. p. I. 3.

Víša, dle Bača. Vz Vitimír (dod.).

Víšek, vz Vitimír (dod.). — Arch. VIII.
608., VII. 583., 588.

Višinka = sad višňový. Rgl.

Víška = lesní kupa u K. Týna. Krč.

Víškov, lépe než Výškov, zajisté od Víška.
V. leží v rovině, není tam tedy žádné výše.
Brt. Viškov od Víška (Víšek), Věch, ale
zvykem píšeme Vyškov. Vm. v Km. 1884.
327. Cf. Viškovice.

2. Višňák = slíva višeň, Weichsel, f.
Škd.

3. Višňák Frant. Pyp. K. 249. Řed. čes.
gymnasia v Kroměříži.

Višně = ovoce. Št. Kn. š. 77., Mkl. Etym.

392. b. Děvče jako višeň. Šml. — V.=

strom. Cf. Mllr. 79., 83., 112., Kram. Slov.,

Rosc. 165. — V., os. jm. Arch. VII. 657.

Višné, ého, n., Hohenfurt? Arch. VIII.

532. Cf. Višný.

Višňový. Sázení v-vé haluzky. Vz Zbrt.
532. — V. rtík (červený). Arb. — V. Brod.
Výb. I. 449.

Višný, ého, m. = dvůr kláštera krumlov-
ského. Arch. VIII. 532.

Vít. Život sv. Víta. Vz Výb. I. 306. nn.
Cf. Vitimír, Mách. 26. O sv. Vítě videť
hrozno v kvete (na sv. Víta hrozen zakvítá).
Slov. LObz. XIX. 163. Kostel sv. Víta
v Praze. Vz Ott. VI. 398.

Víta, y, m., cf. Vitimír.

Vítač, e, m. = kdo vítá Dbš. Sl. pov.
IV. 70.

Viták, os. jm. Arch. VII. 620., VIII.
562. — V. A. K. Cf. Bačk. Př. 155., Rk.
Sl.

Vitalin, u, m., lék.

Vítámvás, a, m., os. jm. Mor. Vck.

Vitan, a, m., vz Vitimír.

Vítanka, y, f. = vítací řeč, Bewillkomm-
nungsrede. Slov. Zátur., Phľd. I. 19., Obky.
I. 5.

Vitanová, é. f. = dědina v Oravě. Rl
Pr. II. 7.

Vitásek, ska, m. — V. Jan Aug., hud.
sklad. 1771.—1839. Vz Srb. 112.

Vitaš, e, m., vz Vitimír.

Vitaša, dle Bača. Vz Vitimír.

Vítati. Mkl. Etym. 392. b. — abs. Jaký
vítaj, taký bodajzdráv, wie der Gruss, so
der Dank. Rr. Sb. — koho. Vítám vás
obuch (oba), všetkých. Mor. a slez. Šd. —
koho kam. Vítej ke mně. Sv. ruk. 74.
Vítal je pod svou střechu. Osv. Vítám vás
na slovo boží. Us. Vck. — odkud. Vítám
vás ze slova božího. Vck. — jak. Pány
vítá lid : Pěkně vítám. Mor. Vck. Pěkně
vítám. Žertovná odpověď: Pěkně je tam.
U Rokyc. Fč. V někoho usmívavě. Kká.

Víťazstvo = vítězství. Slov. Dbš. Úv.
78.

Vitěj. Cf. Vitimír.

Vitějice z: Vitějovice. Mus. 1889. 165.

Vítek, tka, m., vz Vitimír.

Vítel, a, m. = potok v Semilsku. Mzr.
147.

Vítěl, salutatio. Ani komu po cestě v.
dajte. Ev. víd. 90.

Vitellin, u, m., v lučbě. Vz Km. II. 402.,
Slov zdrav. 398.

Vítěz. Cf. Mkl. Etym. 393. a., Šf. Strž.
I. 65., 470., 473., Šf. III. 159. — Ž. kl. 13.
7., 21. 4. a j. — V. = junák. Slov. Mtc.
XVI. 109.

Vítězenství, n. = vítězství. Bož. umuč.
345.

Vítěziti. Víceziti často v Ev. víd. a
olom., v MM. skoro všude. Jir.

Vítězoběť, i, f., victima, zastr. Pršp. 88.

Vítězoslavitel, e, m., Triumphator. Koll.
St. 482.

Vítězosloup, u, m., Siegessäule. Pl. II.
217.