1031

Vítězov, a, m., Siegfeld, ves v Kolín-
sku.

Vítězový. Cf. Sibyla vítězská (vaticina,
věštná, moudrá). Kat. v. 1803.

Vítězství. Největší v. sebe sama pře-
moci. Sb. uč. Vítězstvo. Ž. kl. 49. 7. —
V. = junáctví. Slov. Mtc. XVI. 109.

1. Víti. Cf. Mkl. Etym. 387 b.

2. Víti. Cf. Mkl. Etym. 389. b., List. fil.
IX. 101., X. 454., VI. 220., 1892. 125., 290.

— se kam. Kde se hvězda k hvězdě vije.
Hdk. — co kde. V. věnce v zahradě, na
poli; V. kvítí u věnec před zahradou atd.

— kudy. Darmo viješ kolem ní své sítě.
Hdk. Tisíc jar kol skrání ti květy vilo.
Kká. — čím, complodere. Vijúci rukama
(complosis manibus) plakáše. Bhm. 352
Nepřátely vieti budeme rohem. Z. kl. 43. 6.

Vitimír, Vitoslav, Vitislav, a, m, skrá-
ceně : Vich, Víša, Víšek, Vít, Víta, Vitan,
Vitaš, Vitaša, Vitěj, Vítek, Viton, Vitoš,
Vituš.

Vitislav měl 4 hlavy na jednom krku.
Koll. Zp. I. 406. — Šb. oprav v: Šmb. —
Cf. Vitimír.

Vítkovici. Výb. I. 441. Jména místní
od V-ců. Vz Mus. 1889 167.

Vitohrad, u, m. = Vítobor Hdž. Větín.

Viton, vz Vitimír.

Vitoraz. Arch. IX. 205. Z V-ze. Ib. X.
26.

Vitoslav, vz Vitimír.

Vitoš, e, m., vz Vitimír.

Vítovec H. J. Vz Mus. 1867. 117.

Vítovka, y, f. = druh višní. Tbz. —
V. = doly u Brandýska na Slansku.

Vítovský rybník u Mšece.

Vítr. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Schd. I.
167., Kram. Slov., MS. 95., Mách. 45., 70. až
73., 75., 110. V. = proudění vzduchu země-
kouli pokrývajícího ; Příčina větrů jest pruž-
nosť a roztažitelnosť vzduchu ve spojení
s jeho nestejným rozteplováním. Stč. Pov.
6., 7. Větry, jejich příčiny a působení. Vz
Krč. G. 29. O povstávání větrů vz Sbor.
učit. 1860. 138. V. vlažný, Africus. Ž. kl.
76. 26. V. vstává. Wtr. exc Němka fúká.
pod rendlík (= je veliký vítr). Val. Vck.
Čo se větrem nastavuje, větrem hyne. Lpř.
Je-li veliký v., říkají: To má starý čert
svatbu. Kšť. Na cestě do větrů nemluvte,
i větrové donášejí (bez opatrnosti i mou-
drosť slepá). Kmp. Gr. 129. Postaviti ně-
koho na v. (ošiditi ho). Us. Na třech vě-
troch někoho nechati (v nejistotě, v nebez-
pečí). Val. Slavč. 38. Kdo v. seje, bouři
klidí. Dch. Pal. Spraví to, jako v. plevy.

— V. s ponětím směru. V. pobřežní, pas-
satní atd. — V. s ponětím rychlosti atd.
Děvče má býti jako v. Us. — V. přenes.
Jiný věje v. (jsou jiné poměry). Us. V ny-
nější mládeži ženské jest mnoho větru a
málo jádra; plev je nazbyt, zrna málo.
Šml.

Vitrál, u, m. = prut, metla Val. Brt. D.
285., 142.

Vitrína, y, f. = zaskleněná skříně, z fr.
a to z lat.

Vitřisko, a, n. = divoch. Dol. Brt. D.
145.

Vitrolím, u, m. = vitriol. Slov.

Vitrolímový = vitriolový. Slov.

Vituš, e, m., vz Vitimír.

Vivisekce. Cf. Slov. zdrav.

Vivisektorský, vivisectorisch. V. me-
thoda. Osv. I. 418.

Vízdati = hvízdati.

Vizi. Cf. List. fil. VI. 221., Št. Kn. š. 21.
24.

Vizina. Mllr. 8., 55.Vz Vyzina, Pršp. 66.

Vizír, u, m. = šnepka, Schneppe, černý
sametový oděv ženský. 18. stol. Ott. VI.
450.

Víziti. Cf. List. fil. 1888. 114.

Vizkový. V. kůže = vizkovice. Šp.

Vizon, a, m., ezox, ryba, zastr. Pršp. 15.

Vizovanka, y, f. = druh dřevěné dýmky.

Vizovice. Čistá (kapsa, dýmka atd.) jako

V. Vz Sbtk. Krat. h. 214.

Vížikať = vrlikať (o skřivánkovi). Slov.
Hdž. Šlb. 34.
Vižle = slabé dítě. U Kr. Hrad. Kšť.
Vižlec, želce, m. 1380. Mus. 1885. 565.
Vja skupina. Vz Mkl. aL. 228.
Vjambovati = iambem veršovati. Phľd.

VI. 182.

Vjazd = vjezd. Slov. LObz. XIX. 178.

Vjedno. Všecko by sa zmíšalo do vjedna =
v jedna, do hromady. Val. Vz Brt D. 190.

Vjednosjednání, n. Jemu jest u. v. resl-
ního a ideslního. Dk. Poet. 136.

Vjednospracování reslního a ideslního.
Dk. Aesth. 110.

Vjem, u, m., perceptio, rozlišený, osa-
mocený a z duše promítnutý pocit, Dk. P.
71., postřeh. Dk. Aesth. 147. V. smyslový.
Hlv. 47. V řadě kategorií, jimiž vjemy smy-
slové usjednocujeme. Mus. 1887. 545. Kant
rozeznává vjemy smyslové od rozumu.
Proch. Prosta byla každého vjemu ze ze-
vnějšku. Šml.

Vjeti kam. Když mezi ně vjel sokol.
Osv. I. 84.

Vjímání, n., das Aufnehmen. V. potravy
usty. Frč. 15.

Vjímavosť, i, f., Empfänglichkeit. V.
tepla a světla slunečního. Osv. I. 111.

Vjuga, y, f. = veliká sněhová vichřice.
Slov. Č. Čt. I. 237.

Vkapování, n., das Eintropfen. V. léků.
Vz Slov. zdrav. 398.

Vklad. Od v-dů co se platilo? Vz Výb.
I. 971.

Vkladba knihovní, Grundbuchseinlage.
Pr. tr.

Vkladka, Parkettafel. Ssk.

Vkladúpis, u, m., Actie. Ssk.

Vklejiti = vklížiti, eirs leimen. Šd.

Vkleslina, y, f. = nížina nižší než hla-
dina mořská NA. V. 547.

Vkliznúť = vklznouti, hineinschleichen.
Slez. Šd.
Vklopený, vz Vklopiti. V. polokoule.
NA. V. od. II. 35.

Vkloubení, n., Inarticulation.

Vkloubený. Tykadla jsou blíže očí na
hlavě v-ná. Kk. Br. 1.

Vkloubiti co do čeho. Kk. Br. 6., 7.
Krovky jsou spodinou vkloubeny na hrudi.
Kk. Br. 5.



	1031

	Vítězov, a, m., Siegfeld, ves v Kolín- sku. Vítězový. Cf. Sibyla vítězská (vaticina, věštná, moudrá). Kat. v. 1803. Vítězství. Největší v. sebe sama pře- moci. Sb. uč. Vítězstvo. Ž. kl. 49. 7. — V. = junáctví. Slov. Mtc. XVI. 109. 1. Víti. Cf. Mkl. Etym. 387 b. 2. Víti. Cf. Mkl. Etym. 389. b., List. fil. IX. 101., X. 454., VI. 220., 1892. 125., 290. — se kam. Kde se hvězda k hvězdě vije. Hdk. — co kde. V. věnce v zahradě, na poli; V. kvítí u věnec před zahradou atd. — kudy. Darmo viješ kolem ní své sítě. Hdk. Tisíc jar kol skrání ti květy vilo. Kká. — čím, complodere. Vijúci rukama (complosis manibus) plakáše. Bhm. 352 Nepřátely vieti budeme rohem. Z. kl. 43. 6. Vitimír, Vitoslav, Vitislav, a, m, skrá- ceně : Vich, Víša, Víšek, Vít, Víta, Vitan, Vitaš, Vitaša, Vitěj, Vítek, Viton, Vitoš, Vituš. Vitislav měl 4 hlavy na jednom krku. Koll. Zp. I. 406. — Šb. oprav v: Šmb. — Cf. Vitimír. Vítkovici. Výb. I. 441. Jména místní od V-ců. Vz Mus. 1889 167. Vitohrad, u, m. = Vítobor Hdž. Větín. Viton, vz Vitimír. Vitoraz. Arch. IX. 205. Z V-ze. Ib. X. 26. Vitoslav, vz Vitimír. Vitoš, e, m., vz Vitimír. Vítovec H. J. Vz Mus. 1867. 117. Vítovka, y, f. = druh višní. Tbz. — V. = doly u Brandýska na Slansku. Vítovský rybník u Mšece. Vítr. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Schd. I. 167., Kram. Slov., MS. 95., Mách. 45., 70. až 73., 75., 110. V. = proudění vzduchu země- kouli pokrývajícího ; Příčina větrů jest pruž- nosť a roztažitelnosť vzduchu ve spojení s jeho nestejným rozteplováním. Stč. Pov. 6., 7. Větry, jejich příčiny a působení. Vz Krč. G. 29. O povstávání větrů vz Sbor. učit. 1860. 138. V. vlažný, Africus. Ž. kl. 76. 26. V. vstává. Wtr. exc Němka fúká. pod rendlík (= je veliký vítr). Val. Vck. Čo se větrem nastavuje, větrem hyne. Lpř. Je-li veliký v., říkají: To má starý čert svatbu. Kšť. Na cestě do větrů nemluvte, i větrové donášejí (bez opatrnosti i mou- drosť slepá). Kmp. Gr. 129. Postaviti ně- koho na v. (ošiditi ho). Us. Na třech vě- troch někoho nechati (v nejistotě, v nebez- pečí). Val. Slavč. 38. Kdo v. seje, bouři klidí. Dch. Pal. Spraví to, jako v. plevy. — V. s ponětím směru. V. pobřežní, pas- satní atd. — V. s ponětím rychlosti atd. Děvče má býti jako v. Us. — V. přenes. Jiný věje v. (jsou jiné poměry). Us. V ny- nější mládeži ženské jest mnoho větru a málo jádra; plev je nazbyt, zrna málo. Šml. Vitrál, u, m. = prut, metla Val. Brt. D. 285., 142. Vitrína, y, f. = zaskleněná skříně, z fr. a to z lat. Vitřisko, a, n. = divoch. Dol. Brt. D. 145.	Vitrolím, u, m. = vitriol. Slov. Vitrolímový = vitriolový. Slov. Vituš, e, m., vz Vitimír. Vivisekce. Cf. Slov. zdrav. Vivisektorský, vivisectorisch. V. me- thoda. Osv. I. 418. Vízdati = hvízdati. Vizi. Cf. List. fil. VI. 221., Št. Kn. š. 21. 24. Vizina. Mllr. 8., 55.Vz Vyzina, Pršp. 66. Vizír, u, m. = šnepka, Schneppe, černý sametový oděv ženský. 18. stol. Ott. VI. 450. Víziti. Cf. List. fil. 1888. 114. Vizkový. V. kůže = vizkovice. Šp. Vizon, a, m., ezox, ryba, zastr. Pršp. 15. Vizovanka, y, f. = druh dřevěné dýmky. Vizovice. Čistá (kapsa, dýmka atd.) jako V. Vz Sbtk. Krat. h. 214. Vížikať = vrlikať (o skřivánkovi). Slov. Hdž. Šlb. 34. Vižle = slabé dítě. U Kr. Hrad. Kšť. Vižlec, želce, m. 1380. Mus. 1885. 565. Vja skupina. Vz Mkl. aL. 228. Vjambovati = iambem veršovati. Phľd. VI. 182. Vjazd = vjezd. Slov. LObz. XIX. 178. Vjedno. Všecko by sa zmíšalo do vjedna = v jedna, do hromady. Val. Vz Brt D. 190. Vjednosjednání, n. Jemu jest u. v. resl- ního a ideslního. Dk. Poet. 136. Vjednospracování reslního a ideslního. Dk. Aesth. 110. Vjem, u, m., perceptio, rozlišený, osa- mocený a z duše promítnutý pocit, Dk. P. 71., postřeh. Dk. Aesth. 147. V. smyslový. Hlv. 47. V řadě kategorií, jimiž vjemy smy- slové usjednocujeme. Mus. 1887. 545. Kant rozeznává vjemy smyslové od rozumu. Proch. Prosta byla každého vjemu ze ze- vnějšku. Šml. Vjeti kam. Když mezi ně vjel sokol. Osv. I. 84. Vjímání, n., das Aufnehmen. V. potravy usty. Frč. 15. Vjímavosť, i, f., Empfänglichkeit. V. tepla a světla slunečního. Osv. I. 111. Vjuga, y, f. = veliká sněhová vichřice. Slov. Č. Čt. I. 237. Vkapování, n., das Eintropfen. V. léků. Vz Slov. zdrav. 398. Vklad. Od v-dů co se platilo? Vz Výb. I. 971. Vkladba knihovní, Grundbuchseinlage. Pr. tr. Vkladka, Parkettafel. Ssk. Vkladúpis, u, m., Actie. Ssk. Vklejiti = vklížiti, eirs leimen. Šd. Vkleslina, y, f. = nížina nižší než hla- dina mořská NA. V. 547. Vkliznúť = vklznouti, hineinschleichen. Slez. Šd. Vklopený, vz Vklopiti. V. polokoule. NA. V. od. II. 35. Vkloubení, n., Inarticulation. Vkloubený. Tykadla jsou blíže očí na hlavě v-ná. Kk. Br. 1. Vkloubiti co do čeho. Kk. Br. 6., 7. Krovky jsou spodinou vkloubeny na hrudi. Kk. Br. 5.