1033

Vládný = silný, pevný. V. hřebík, ná-
stroj a p. Val. Brt. D. 285

Vládobažník, a, m. = vladobažný. Ntr.
VI. 366.

Vladoborce, e, m., Anarchist, m. Rk.

Vladoborný, anarchistisch. Rk.

Vladomocenství, n., Herrschgebiet, n.
Rk.

Vladon, a, m.. vz Vladimír (dod.)

Vládycstvo. Št. Kn. š. 162, 155.

Vládychtivec, vce, m. = vládobažný.
Vlč.

Vládyka. Cf. Mkl. Etym. 378. b., Wtr.
Obr. 794., Št. Kn. š. 91. Stran skloň, vz
Gb. Ml. I. 91. V. = nižší šlechtic. Pakliby
nižší vyššího, v. šlechtice pohnal z hlavy.
Výb. I. 622. Urozená v-ko! Arch X. 308.
Jinde tam masc. — V. spolku = starosta.
Val. Rgl. — V. Jan, básník. Vz Bačk.
Písm. I. 845., Rk. Sl. — V., y, f. Není
v něm ani v-ky (nemůže sebou vládnouti).
U Kr. Hrad. Kšť.

Vláha Cf. Mkl. Etym. 379. a , Rosc. 43.,
Pravn, 724. V. sladu. Cf. KP. V. 279. —
V. = vlažná voda v díži na pečení chleba.
Když je horká, provlažuje se studenou.
Brt. D. 285.

Vľahce = zlehka. Tá naň v. zdvihnúc
obrvy. Slov. Phľd. X. 423.

Vláhomil, a, m., notiophilus, Eillauf-
käfer, brouk. Vz Kk. Br. 20.

Vláhový. V. počasí, feucht. Dch. V. po-
měry. Osv.

Vlach. Mkl. Etym. 393. b. O původu cf.
Mus. 1892. 265. Vlaši = kmen keltický.
Jméno jejich přeneseno na Latiny. Vz Šf.
IIL 17. — V. zvl. obyvatel Italie. Vlaši
v Čechách. Vz Wtr. Obr. 794. — V., os.
jm. Cf. Vlastislav (dod.), Vladimír (dod.).
V. = Vlastislav, Vlastibor, Vlastimír, Vladi-
slav, Vladivoj, Vladimír. Mus. 1889. 161.
V., vz Arch. VII. 725., VIII. 608. — V. Jos.
Vz Ukaz. 113. — V. Jarosl., dr. prof. na
Smíchově. Cf. Bačk. Př. 129., Rk. hl.

Vlachon, cf. Vlastislav.

Vlachobřezský. V. potok v Písecku.

Vlaj, e, m = vlajka. Nár. list. ¹⁷/₁₁. 1885.

Vlajka. Vítr robil si vlajky z jeho dlou-
hých šedin. Prss.

Vlajkový drongo. Brm. II. 2. 534.

Vlak = sít. Ukázalo se mnoho lososů,
skákajíce z vlaku. Let. 281. — V. = smyk.
Jest na posledních vlakách. Na Hané. Wrch.
— V. železniční. V. bleskový, Blitzzug

Vlákati koho v svoje sítě. Vrch.

Vlákavý, elXinovt;. Kráva v-vá, chůze
v-vá, schleppfüssig. U Věrovan. Hlvk.

Vláklooblý. V. sklo (čočka). Kod. Úv.
165. Vz násl.

Vláklý = vydutý. V. zrcadlo, sklo (čočka).
Kod. Úv. 172., 165.

Vláknina masová. Vz KP. VI. 459.

Vláknivo, a, n. = vlákna. Šd.

Vlákno = buňka dlouhá a tenká. Stff.
Enc. paed. I. 268. Cf. Flachs. Šf. III. 561.,
Mkl. Etym. 394. a. V. pružná. Vz Slov.
zdrav. 398. V. krevní, Blutfaden, sponové.
Purkyňovo, Osv. I. 229 , kořenné, Wurzel-.
Vrstva vláken optických (v oku). Osv. I.
146. Matička boží vlákna vlaží (od narození

panny Marie nastávají silné rosy rosící len
prostřený). Prk.

Vláknovka. Cf. Brm. IV. 2. 317.

Vlaňajší = lonský. V. víno. Slov. Phľď.

III. 3. 225. a j., ZObz. XXIV. 179.

Vlaňajšok, šku, m., daj Vorjahr. Slov.

Vlápati. Sníh vlápe (padají veliké cho-
máče); Nevlápé (nemluv daremných věcí);
Vevlápal mo (dal mu po hubě). Mor Neor.

Vlář, dříve osada u Bilnice, nyní ho-
stinec. MzO. 1890. č. 25. str. 39.

Vlas. Cf. Šf. III. 561., Mkl. Etym. 394 a.
Chomáč, kořen, míšek, mizení, nedostatek,
padání (vz Slov. zdrav. 408.), štěpení se,
úbytě, vrstva, výměna, vývoj, vznik, zá-
rodek, zbytnění vlasů. V. kadeřavý, rousný,
vlnitý. Dk. Barvení, kadeření, úprava vlasů
v starší době čes. Vz Zbrt. Krj. I.127. (Ka-
teřina) jeho řeči za vlas nerozumějieše. Kat.
32. To nesmíte tak na vlas brát; Učinil to
na vlas; Je na v. takový jako tatík. Us.
Rgl. Cf. o těchto frasích List. fil. X. 261. —
V. na hlavě člověčí. Cf. Kram. Slov., Slov.
zdrav. 398., 408 Vlas, vous kollektivně m.
vlasy, vousy, na př. má černý vlas, bledý
vous, je nečeské. T. Vodička. Bojac sa, že
(žena) hneď nanosí sa mu do vlasov, scho-
val sa. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 92. Žena
oddala sa mu do vlasov. Ib. III. 15. Má
bolavé vlasy (= opilý). Mor. Bkř. Ani je-
den vlásek se na něm nepolepšil. Vlč. Cizí
vlasy na se cpáti. Št. Kn. š. 99. Má dluhů
jak vlasů na hlavě. VSlz. I. 239. Stříhati
davej se, když měsíc nastává, porostou ti
vlasy. Zlínsky. Brt. Kdo si umývá hlavu
březovou vodou, porostou mu vlasy; Komu
se v. přetržený skroutí, je zlobivý nebo
nepoctivý; Vlasy ostříhané mají se spáliti,
aby měl vždy zdravou hlavu; Omotá-li se
vyčesaný v. náhodou ptáku o nohu, bolí
hlava až do smrti, proto nemají se vyče-
sané vlasy ven vyhazovati, nýbrž spáliti.
Mtc. 1892. 193. Očarovaný v. milencův. Vz
ib. 198. — V. panny Marie, třeslavá me-
tlice (vysoká tráva). U Rokycan. Fč. Druh
kapradí, dává se kravám před otelením.
U Kozákova. Kšť. V. sirotkův, stipa, das
Waisenmädchenhaar, tráva. Posp. V. pa-
nenský, adiantum capillus Veneris, Frauen-,
Venushaar. Mllr. 8. Cf. Vlas ženský. Pa-
nenský v. černý, asplenium adiantum nigrum,
schwarzes Frauenhaar, červený (červený lomi-
kamen, pšenička), asplenium trichomanes,
adiantum rubrum. Mllr. 18., 19.

Vlasáč, aderförmiger Flader. Sl. les.,
Němc. IV. 419.

Vlasák. Vz o nich také v Rk. Sl.

Vlasatec brouk. Cf. Kk. Br. 235., Brm.

IV. 128.

Vlasatice kometa. Mlhavý obor v. Cf.
o v. Schd. I. 214., 254., Stč. Zem. 22. —
V , comatula, hmyz. Cf. Brm. IV. 2. 454.

Vlasatiště, ě, n. = místo, kde vlasy
rostou. Hvlč. I. 214.

Vlasec = tenký červíček. Mor. Brt.

Vlasečnice. Cf. Ott. II. 323., Slov. zdrav.
398. V. klubíčkové, Glomeruluscapillaren,
kličky v-čnic, Capillarschlingen, krvácení
v-čnic, -blutung, zánět v-čnic průduškových,
-bronchitis. Ktt. exc.