1034

Vlasečnicový. V. kličky, Capillarschlin-
gen, výlev krevní v., apoplexia capillaris.
Ktt. exc.

Vlásení ocasu kravského. Brt.

Vlásenický. V-čtí = Mikulášenci po
Mik. Vlásenickém. D. Gesch. 234.

Vlasenička, y, f., Wurzelfaden. Sl. les.

Vlasenka = druh housenek. U Kdýně.
Rgl.

Vlasice, e, f., dampre, zastr. Rozk., No-
mencl. V Pršp. 20.: damma, zvíře.

Vlasině, ě, f. = vlasina. Zastr. Nomencl.

Vlasinový zánět, trichitis.

Vlaskopolský. V. rodina. Koll. St. 880.

Vláskovice, e, f., Haarlinie, v math. Šd.

Vláskovitosť, Capillarität.

Vláskovka = vlásková čára, Haarlinie.
Šd. Vz Vláskovice (dod.).

Vlaskovnica, e, f., Haarlinie. Vz Vlá-
skovka (dod.). Slov. Šsk.

Vlaský svícen, os. jm. Wtr. Obr. 88.

Vlaslav, Laslav = Vladislav, Vlastislav,
Ladislav. Mus. 1889.162., 160. Cf. Ladislav.

Vlasnice = Trichyne. Rr. Sb.

Vlasnička, y, f. = vlasečná ceva, pře-
jemná rourka, v něž se žíla rozvětvuje.
Ves. I. 4., Osv. I. 416.

Vlasojevný = vlasy se jevící. V. sou-
stava. Vz Stč. Zem. 843.

Vlasoježivý, haarsträubend. V. historie.
Nár. listy.

Vlasopád, u, m., Haarfall, m. Rk.

Vlasopletka, y, f. = paruka, zastr. Ott
VI. 449.

Vlasoplísnový, trichophytinus.

Vlasoprach, lépe: prach na vlasy. D.
Lhrg. 56.

Vlasotepství, n., Haarfuchserei. Rk.

Vlasovec. Cf. Kram. Slov., Odb. path.
III. 72.—73., Brm. IV. 2. 120. V. vodní,
gordius aquaticus, Fadenwurm. Sl. les. —
V., Bartmoos, n. Sl. les.

Vlasovka = umělé vlasy, Haaraufputz.

Vlasový, Haar-. V. poblánice, Haarepi-
dermis, vlákna, -fasern, žlázy, -drüsen.

Vlassteh, u, m. = vlasový steh, Haar-
naht, f. Exc.

Vlasstehnouti = vlasové stehy dělati,
haarnahten. Exc.

Vlast, a, m. Cf. Vlastislav.

Vlasť. Cf. Mkl. Etym. 378. b , Ž. kl. 95.
7. (patria).

Co jest vlasť? Toť dům jest tvého mládí,
Ta jeho střecha stará, doškem krytá;
Toť záhon žita, jenž ti chleba skýtá,
Z praménku voda, jež tě v létě chladí;
Toť tváře dívek, ze všech nejmilejší,
A tvoje nebe, v světě nejkrásnější;
Toť chuť jest jab'ka nikde neshledaná,
Před okny jabloň, stín jež libý dává,
Kostelní zvon, co na mši zvoní z rána;
Toť svobod tvých a práva byt jest zdobný,
Toť otce tvého šedivá jest hlava.
Hle, co vše skryto v slově tom: kraj rodný!

Pyp. K. II. 252.
Sláva vlasti, ať to chrastí (přípitek)! Us.
Fč. Vrátiti se do své vlasti Št. Kn. š.
Písmo z věčné vlasti. ib. 5. Největší česť
prospěch vlasti. V. Kdo žije ve vlasti, ať
jedná pro v. Sb. uč. V. svou milovati sám

Bůh káže, k lásce té rozum i srdce váže;
Rybám moře, ptactvu povětří a člověku
celý svět za v. Hkš. V., patres. Ž. kl. 44.
17., 77. 60. a j. — V. = krajina, země. Sv.
ruk. Al. 1104., SR. 665., S. 140. a j. V ,
regio. Ž. kl. 104. 44., 105. 27. Mastmi, ježto
dalekými vlastmi biechu v dary mu poslány,
rány zmazav. Kat. v. 3035. Vz Země. —
V., regnum. — V. = díl, pars. Ž. kl. 62.
11. — V. = moc. Slov. Czm. 108.

Vlasta. Šf. Strž. II. 440., Pyp. K. II.
308. — V., cf. Vlastislav (dod.).

Vlasteb, a, m., hirundia, ryba, zastr.
Pršp. 16.

Vlastec, stce, m., vrch u Broum na Křivo-
klátsku. Krč., Jsfk.

Vlastěj, e, m., vz Vlastislav (dod.).

Vlastěk, vz Vlastislav (dod.).

Vlastelín, a, m., Grundherr. Pyp. K. I
140., 153., 196. V. čili kníže. Koll III. 151

Vlasten, a, m., vz Vlastislav (dod.).

Vlastencovati, vz Vlastenčiti. Kos , Sokl.
I. 295.

Vlastenčina, y, f. = čes. řeč. A. Fähn-
rich.

Vlastenec. Šf. Strž. II. 439., Bačk. Písm.

I. 877. — V. = vlastní bratr nebo sestra.
U Libunce. Dr. Jakubec. NZ. I. 457.

Vlastenectví z konce 18. stol. Vz Bačk.
Písm. I. 877.

Vlastenkáriť = vlastencovati. Slov. Rl.
Pr. III. 85.

Vlastenský = vlastní. Péči v-skou o ženu
má míti (muž). Výb. II. 1418. — Dal. Dj.
oprav v : Pal. Dj.

Vlastenství = vlastnictví. V. kláštera.
Arch. IX. 431.

Vlastiboř. Ve V-ři u Držkova rádi ha-
lužky. Jak brambory na ně strouhali a jak
tam pašije zpívali. Vz Sbtk. Krat. h. 64.

Vlastimil. Pal. Rdh. III. 58. — Štěp.
Jan V. Vz Mus. 1886. 244.

Vlastinný = vlasti, patriae. GP.

Vlastiprázdnosť, i, f. Nár. listy.

1. Vlastislav skráceně: Vlach, Vlachen,
Vlast, Vlasta, Vlastěj, Vlastěk, Vlasten.
Vlastěna, Vlastiš, Vlašák, Vlašan, Vlášek,
Vlašim, Vlašín. Mus. 1889. 161. Cf. Vlaslav
(dod ). — 2. V., ě, f., míst. jm. Km. 1886.
27. Cf. Boleslav (dod.),

Vlastislavici. Jm. místní od V-ců. Vz
Mus. 1889. 167.

Vlastiš, e, m., vz Vlastislav (dod.).

Vlastivě = vlastně, eigenthümlich. Sš.
II. 118.

Vlastizrada, y, f., Landesverrat, m.Rk.

Vlastní = od někoho vycházející. Mají
počet vydati z svých v-ních činóv. Št. Kn.
š. — V. = přirozený, carnalis. Ž. kl. 152 a

2. V. otec, bratr; Aby vy najprv v-ní samy
k sobě spolu měly milosť velim větší, neb
jste sobě spolu nejbližšé; Čím jste vlast-
nějsí, větší milostí dlužni jste se milovati
z pravého dluhu; Ktož v-nieho zabil. Št.
Kn. š. 29., 42., 43. — V., singularis, zvláštní.
Ž. kl. 79. 14.

Vlastnictví k dolům, Bergwerkseigen-
thum. Jr. tr.

Vlastnokrevný, avtoyéwTjto?, mit dem
eigenen Blute (Vater). Lpř.