1036

léky, až ho vlekli. Obz. — kudy. Životem
se v. Kyt. Stíny se vlekly dlouhou řadou
po stěnách. Vrch. — v čem Noc se vlekla
v stínech jak v hadrech stařena. Vrch. —
jak. Vlekla sa ním ako tieňava (stín).
Dbš. Sl. pov. VI. 67. Vleče se jak kolo-
mazník. Rr. MBš. Dny se vlekou líně. Čch.,
Kká. Voda sametem bujné trávy stříbrnou
se vlekla stužkou. Vrch. Vypravování vleklo
se do nekonečna. Us. Pdl.

Vlečák = vlečný hák, Schlepphaken,
-klammer. Hř.

Vlečba, y, f., Schleppförderung. v horn.
Hrbk.

Vlečka = železničná trať z nádraží k ně-
teré továrně, kde se vozy vlekou. U Ho-
řic. Hk.

Vlečľavý, vz Vlačľavý.

Vlečno, adv. V. zavesená kabaň a cedilo
lengaly mu prístojne. Slov. Orl. VI. 265. —
Pokr. Pot. II. 184.

Vlehnouti proč. Jestližeby kdo pro
dluh vlehl. Arch. VII. 127.

Vlekonoš, e, m. = panoš, Schleppträger.
Dch., Čch.

Vlekorouchý = vlekošatý. Lpř.

Vletně, pegasus, zastr. Pršp. 17.

Vlévač, e, m., Infusor.

Vlézci = vlézti. Ťažko je jesci, čo nesce
do hrdla v. Slov. Rr.

Vlezlo, a, n. = kdo bez pozvání všudy
vleze, dotěra. Mor. Brt. D.

Vlha, merops. Cf. Brm. II. 338.—351.,
Hlb. II. 119., 148., 426., 266, List. fil. VIII.
15., Mkl. Etym. 379. a. Immenfrass, m. Sl.
les. Apiater oprav v: apiaster. V. = žluva
(že zvěstuje zpěvem déšť). Mor. Brt.

Vlhčina = vlhkosť. V. zo sena sa vy-
parí. Slov. N. Hlsk. XXI. 204.

Vlhomil, a, m., noterus, Weichschwimm-
käfer. Kk. Br. 56.

Vlhkomilovný, die Feuchtigkeit liebend.
Lpř.

Vlhkosť vzduchu. Vz Schd. I. 168. V.,
jížto kořen i kmen svój život má. Št. Kn.
š. 33.

Vlhký. Cf. Mkl. Etym. 379. a. V. zrak,
byt Us. — čím. Meč krví v-ký. Vrch.

Vlhnouti. Cf. Mkl. Etym. 379. a. — čím.
Oko vlhne radostí, slzami. Zr. — kde. Má
víčka vlhla v obou vlahém dechu. JI.

Vlhojev, u, m., Psychroskop. Osv. I.
285., Kod. Úv. 218.

Vlhotoměr, u, m. = vlhoměr. Rk.

Vlhovec, vce, m., molobrus, pták. Cf.
Brm. II. 2. 405.—417., 746.

Vlchvice, e, f., sagapeta, zastr. MV.
Hank. Sb. 430.

Vliať = vlíti. Slov. Orl. II. 8.

Vlíbati kam. V. na rty touhy žár, Kká.,
v ústa. Vrch.

Vlibný = v libosť se vluzující, příjemný.
V. nápěv. Šml. v Osv. XII. 451.

Vlibon, tilos, rostl., zastr Pršp. 26.

Vlíci, vz Vléci.

Vlíceti. Cf. Mkl. Etym. 379. b.

Vlídnosť pána k sluhům. Kká. Td.

Vlídný ke komu. Vlídny jsouce k této
vlasti. Msn. Or. 159. — v čem. Buď v mra-
viech vlídný. Výb. II. 1165.

Vlk. Cf. Mkl. Etym. 380. a. a aL. 273.,
Kram. Slov., Hlb. II. 227., Brm. I. 535.,
553.-564., Zbrt. 97., Mách. 43., 44., 59., 62.,
161., 173., 180., 184. V. u Homera. Vz List. fil.
IX. 97. Ohlédal se jako v. Let. 233. V. hl-
tavý. B. mik. Matt. 7. 15. Už sem tě ne-
viděl, jak vlci vyli (dlouho). Sláma. Put.
V. i políčené lapá; V. vezme i cejchovanú
ovci. Slez. Šd. V. z jámy vybera sě nerad
uhodí zasě. Výb. II. 238. V. v rouše ovčím.
Hkš. Co v. osiehne, nebrzo pustí. Smil.
Brzo tesknosti dochází, kdo vlkem oře.
Mark. V. zimu nezje (nesní; zima přijde,
třebas pozdě). Němc. Vlka poznáš po srsti
a mnicha po jeho chytrosti. Výb. II. 235.
Z vlka nebude nikdy zvěřina. Črn. Zuz.
143. Čije vlka v žitě. Lpř. Nehnevaj vlka,
zabije ti žriebä. Slov. Zátur. Vlka nohy
krmí; Ještě vlka nezabili a už mu na kůži
pili; Není vše v., co šerou barvu má. Bž.
exc. Kdo se vlku vyhýbá, se lvem se po-
tkává. Mark. Hra na vlka. Vz Brt. D. 175.
Na ochranu dobytka před vlkem radilo se:
Dej na 1. března dobytku sušené maso vlčí,
po celý rok se mu dravec tento nepřiblíží.
Us. Kšť. — V. = čechrací stroj na vlnu, na
bavlnu. NA. IV. 30., 51. — V. stromu. V.
tu jabloň žere. Slez. Šd — V. = vřed. V.
hrtanový, lupus laryngis, loupavý, 1. exfo-
liativus, nosu, 1. nasi, skvrnitý, l. maculo-
sus. Ktt. exc. Suchý v. Vz Skřítek (2 dod.).
— V. litiny (železo v peci vlkové v balvan
slité). NA. IV. 173. Vz Palička (dod.). —
V. = květ lopounu. Brt. -- V. = skála pod
vodou skrytá pltím nebezpečná. Rr. Sb. —
V. běhá po obilí (vlní-li se hnáno jsouc
větrem). — V., os. jm. Arch. VII. 726. V.
Jiřík. Výb. II. 1274. V. kněz. Výb. II. 1200.

V. = Volfgang. Kld. Rok. VI 225. — V.
Jos Cf. Rk. Sl.

Vlkánský = pocházející z Vlkančic.
U Chocerad. Vk.

Vlkoč, v Pršp.: lupus.

Vlkodav. Cf. Brm. I. 623.

Vlkodlak. Cf. Mkl. Etym. 380. a., Kram.
Slov., Šf. Strž. I. 228., Koll. Zp. I. 419.,
418., Mách. 43.—44., 55., 62., 180.—182.,
183., 184.

Vlkohltavý. V. pokolení, Mark.

Vlkochod, a, m. = Volfgang. Kld. Rok

VI. 225. Vz Vlk (konec).
Vlkojednec, tragelaphus, monstrum, zastr.

Pršp. 17.

Vlkolinec, nce, m., dědina v Liptovsku
na Slov.

Vlkomorný, Wölfe tödtend. Lpř.

Vlkonáč, e, m., vrch. Pam. arch. I. 262.

Vlkonín. Pal. Rdh. II. 208.

Vlkookosť, i, f., volookosť, Bu-, Lyco-
phthalmus.

Vlkoun, a, m. = vakovec (dod.).

Vlkouš = hltoň, karak, ryba v sev. Eur.
a Amer. Vz Ott. II. 252.

Vlkovatý. V. stromy (mající vlky, Schöss-
linge habend). Us.

Vlkovod, a, m., Wolfsführer, m. Rk.

1. Vlna. Cf. Mkl. Etym. 380. a. V.
dlouhá, hladká, hlazená, kropenatá, kudr-
natá, lesklá, mechová, mohairová, odstí-
nová, na punčochy, přímá, přímovlasá, za-