1037

kudrnatělá, zefírová. Šp., NA. IV. 103. Pře-
dení a tkání vlny v Čech. Vz Ott. VI. 427.

— V. = jemná srsť při těle liščím. Brm. I.
683.

2. Vlna, procella. Ž. kl. 148. 8. Mořské
vlny hřbet či hřeben, dol, výška, délka.
Mj., Stč. V. zvuková, její trvání, rozkmit,
tvar; jednoduchá, vedlejší, výsledná. Dk.
P. 20. V. ohně. Vrch. V. aetherové, vzdu-
chové. Dk. Rychlosť, křížení, odraz, lom
vln. Vz MS. 104., 105., 108., 111. V. za
vlnou se honí. Vlas její padal bujnou vlnou
dolů až k pasu; Hruď se nesla pyšnou vl-
nou. Vrch. V. bez větru se nepohne (všecko
má svou příčinu). Obz. Lid řídí své vlny
vždycky tam, kde jeho oči větším leskem
se oslňují. Schz. Budu jim na vodě psáti
(marně). 1517. Konáč. Kde hřmí vlny boje.
Vrch — Přenes. Bouřné ducha mého vlny.
Osv. VI. 596.

Vlnáč, e, m., epilachna, brouk. Šír. II.
63., Kk. Br.

Vlňáček, čku, m. = vlněný šátek. Us.
Vk.

Vlňák, a, m. = beran. Val. Vck.

Vlnařský průmysl. Vz Ott. VI. 167.

Vlnatka či mšice krvavá, schizoneura
lanigera, hmyz. Brm. IV. 657.

Vlnění mořského povrchu, Stč. Zem.
755., struny. MS. 119. — Schd. I. 91. V.
ňader. Vrch.

Vlnienka, y, f. = ostnatá houba. Slov.
ZObz. XXIII. 114., Pršp. 34.

Vlniti se kde (jak). Prsa jeho bílým
pod hábitem v-la se v rozproudění hbitém.
Hdk. Pod ním se vlnil pěnivý rej. Osv. Na
níž (tváři) vous se vlnil zšedlý. Vrch. —
se odkud kam. Vlasy z temena se vlní
na rochetu. Hdk. Lesy v-ly se od Vltav-
ských břehů po obou stranách výš až ku
obzoru. Vrch. — kudy. Přes prsa v-ly se
její vlasy; Naříkání v-lo se jeho celou.
Vrch. Touhy slasť se vlní mladou krví.
Kká.—jak. Hřbet hor mírně se vlní. Šml.

— se čím. Těžkým vzdechem se ňadra
v-la. Vrch.

Vlnitý, wogig. V. plech, Pcl. 65., čára,
vlas, Dk., krovky, Kk., kadeře, Hdk., moře,
Hrts., krajina (vrchy pokrytá), Frč., oblouk
mostní, NA. IV. 230., řez, Wellenschnitt.

Vlnivosť, i, f., die Schwellkraft (des
Tones). Rk.

Vlnivý. V. pohyb, ZČ. III. 1., SP. II.
88., Mj. 191., plocha, ZČ. III. 3., vzduch,
Čch., stroj Fesselův. Mj. 199.

Vlnobití. Po v. zas slunko svítí. Us.
Vk. Kdo stojí na skále, nebojí se v. Sb. uč.

Vlnobýl, u, m., Wollkraut, n. Sl. les.

Vlnočárník, a, m., cymatophora, motýl.
Vz Kk. Mot. 175.—177.

Vlnočes, u, m., Wollkrampler, m. Rk.

Vlnohar. V Hank. Sb. 68. a Pršp. 21.
je vlnohatr, jinde vlnohad, salamandra.

Vlnohlávkovitý. V. rostliny, eriocau-
leae. Ves. 1880. 4.

Vlnohlučný, meerumrauscht. Lpř.
Vlnopásník, a, m., acidalia, motýl, Kk.Mot. 269.-272, Šír, larentia. Brm. IV. 446.

Vlnopěnný = vlnobitý, meerumspült.
Lpř.

Vlnopláštník, a, m., byrrhus, brouk.
Brm. IV. 82., Kk. Br. 165.

Vlnoplynný, in den Wogen, im Meere
schwimmend. Lpř.

Vlnořitník, a, m., byturus, brouk. Vz
Brm. IV. 81., Šír II. 63., Kk. Br. 160.

Vlnostřiž, e, = vlnostřižec, žce, m., Woll-
scherer, m. Rk.

Vlnostroj, e, m. Dk. Poet. 240.
Vlnotvar, u, m. = tvar podobu vlny ma-
jící. V. horstva. Osv. I. 254.

Vlnotvorný, Wellen machend. Dk. P.
107.

Vlnovec, vce, m., eriodendron, Woll-
baum, m. Rk.

Vlnovlásek, sku, m. = chlup vlny. NA.
IV. 103.

Vlnovláskový, wollhaarig. NA. IV. 104.

Vlnovlasý. V. lidé, ullotriches. Stč. Zem.
841.

Vlnovna, y, f., Wollnerei (Locale). Dch.

Vlnožil, a, m., platurus, Plattschwanz,
had. Brm. III. 450.

Vlnoživný, im Meere genährt. Lpř.

Vlnsko, a, n. = vlny. Hol. 143.

Vločka, y, f. = vloček. V. vlny. Msn.
Or. 120., Sl. les

Vločkový. V. stopka, pedunculus floc-
culi.

Vlomiti se več také = s chutí se dáti
do něčeho. Brt. D. 285.

Vlouditi se odkud kam. Lpř.

Vložba, y, f. = sázka, Einsatz. Když se
pouští ve hry opovážlivé (hazardní), kde
o veliké jde vložky. Zbr. Mudr. II. 33.

Vložení rukou, das Handanlegen. Lpř.

Vložený. Poznámka mezi to v-ná. Dch.

Vložiti co, se kam (kde, s kým). V.
víru v něco = uvěřiti něčemu. Brt. D. 285.
Nemá, čo by na zub vložil. Rr. MBš. Vložte
ruku k srdci. Vrch. V. se někomu do ře-
mesla (totéž dělati, co on). Us. V hrubý
balvan myšlénku v. Vlč. Také není nepo-
dobné, že kníže s městy v můj úřad se
vkládá Pal. Dj. V. 2. 273. Rendl při králi
v to se vkládá; Ještě se v to vložte; Žá-
daje, aby se v to vložil a vám rok položil.
Arch. VII. 45., 418., VIII., 211., X. 94., 427.
— koho komu kam: v objetí. Kká. —
co kudy. Kolem lebky pozdní zář se v-la.
Mcha.

Vložka klínovitá, NA. IV. 233., Pop-
prova (do parního kotlu), Šmr. 21., bavl-
něná do řemenů pryžových, Wld., do ko-
šile, Dch., pod nemocného, Us., vrtáková
či sklíčidlo = náčiní k držení a mimo to
i k dobrému středění vrtáku ve vřeteně,
das Bohrfutter; V. samostředná, selbstcen-
trirendes Futter. Včř. Z. II. 44. V. na sou-
struhu, das Zwischenrad. ib. 60. V. knihovní,
Grundbuchseinlage. Pr. tr. V. hudební, mo-
tetto. Dch. V. = vložený verš. Dk. Poet.
313. v. = píseň do jiné skladby vložená.
Us. Pdl.

Vltava = řeka vodohojná. Mtc. XV. 218.
Cf. Ott. VI. 54., 57.

Vltavička, y, f., zdrobn. Vltava.

Vlúčník, u, m. = závorka (v mluvn.).
Slov. Hdž. Šlb. 45.

512