1044

Volavka. Cf. Hlb. II. XXXV., Kram.
Slov. Ott. IV. 943., Brm. II. 3. 385.—401.

1. Volavý. V. troubení, Ruf mit dem
Signalhorn. Čsk. V. tolar, Heckthaler. Posp.

2. Volavý. V. pěnkava. Mor. Brt. — Arch.
VII. 443., Sv. ruk. 313.

Volba povolání, stavu. Mž. V. látky
k uměleckému dílu. Us. Pdl. V. předmětu
ku kázání. Skočd. 188. — Cf. Pr. tr. 350.

Volbička, y, f. = zdrobn. volba. Bývaly
v-čky a pri nich kolbičky. Phľd. VIII. 237.

Volborthit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

Volček, léčka, m., callipa, rj. volzek,
zastr., červ. Pršp. 22. — V., lečku, m., bo-
glossa, butalmus, rostl., zastr. Pršp. 31.

Voldati = hmatati, dloubati v něčem.
V. slepice (ohmatávati, mají-li vejce). Mor.
Kurz.

Volduchy. Tam má 50 sedláků 60 bot.
Proč tam říkají obyvatelům hřebenáři. Sbtk.
Krat. h. 130.

Vole. Cf. Mkl. Etym. 394. a., Slov. zdrav.
401. V. boubelovité, s. cystica, cévnaté,
s. vasculosa, dužninové, s. parenchymatosa,
kostnaté, s. ossea, městkovité, s. varicosa,
míškové, s. follicularis, nadkličkové, s. su-
praclavicularis, pod kostí hrudní, s. subster-
nalis, sarkomatosní, s. sarcomatosa, slizo-
vité, s. myxomatodes, tučníkovité nadled-
vinkové, s. lipomatosa suprarenalis, vlák-
naté, s. fibrosa, zahltanojícnové, s. retro-
pharyngooesophagea, zhoubné, s. maligna;
zánět volete, strumitis, vynětí, vyříznutí
vole, strumectomia. Ktt. exc. Máš na voleti
(na vůli; žertem). Obz. Kdo chce ztratiti
vole, ať přehodí kámen přes hlavu za střechu.
Val. Vck. — V. = přední žaludek brouků.
Kk. Br. 9. — V. krčí, rostl. Mor. Rgl.

Volebna, y, f., Wahllocale, n. Neč. Vz
Voleniště, Voliště.

Volební agitace, skupení, spisy, Wahl-
acten, zápas. Us. Cf. Pr. tr. 350. V. právo
v Čechách. Cf. Ott. VI. 548. nn.

Volec, lce, m. = býček, tele ještě nevy-
řezané. Slez. Šd.

Voleček, rybník na Hlubocku. Ott. VI.
90.

Volek. To je náručního volka vlastní
bratr (hlupák). Obz., VSlz. I. 236.

Volencoknížecí zahrada. Koll. III. 417.

Volencův, ova, -ovo. Podobizna v-va.
Koll. III. 417.

Volenec, Churfürst. Výb. I. 438. nn.,
Tk. VIII. 273. — V. = volič. 1668. Mus.,
Wtr. Obr. 794, Bart. 84., Kar. 13.

Volení, vz Volební.

Volenka = tanec (když děvčata taneč-
níky volí). Us. Bkř.

Volenosť zůstaň bez hledanosti. Dk.
Aesth. 96.

Volenství, voluntas. Ž. kl. 102. 7., 106.
30. Obyč. tam vóle.

Volený. Název šťastně v-ný. Osv. V. 9.

Voletka, y, f., vz Žlábkovice.

Volf z Krajka, z Křenovic, písař. Výb. II.
1383., 1461.

Volgar = Volhar. Hol. 162.

Volgarský = volharský. Hol. 163.

Voliareň, mě, f., Ochsenstall, m. Slov.
Loos. Vz Volárna.

Voliarik, a, m., zdrob. voliar. Slov. Šd.
Vólička. Majíce svou v-ku. Krnd. 48.

1. Volin. Mě. Vineta či Jumina, Julina,
Jomsburk, nyní Volin. Šf. III. 45. nn.

Voliti. Cf. Mkl. Etym. 377. b., 378. a.,
Kn. rož. 141. — koho: krále Alx. — koho
čím: ciesařem, Výb. II. 768., apoštolem.
14. stol. Živ. Jež. — jak. Vol si teraz
podla svojej hlavy. Ht. Sl. ml. — si kde.
Já nevolím sobě v mém tělesenství tuto.
Pravn. 875. — koho nač: na úřad, Bart.
22., na biskupstvie. Výb. II. 735. — co
k čemu. V. látku k uměleckému dílu. Dk.
Příhodná slova k porovnání v. Pdl.

Volkovice ves. Pk. MP. 42.

Volkrm, v Pršp. 30.: volkrin.

Volleist, u, m. V v právech. Vz Cor.
jur. IV. 3. 1. 448.

Volmo. Vozili led v. (voly) i koňmo.
Čes. jih. (časop.).

Volnat, u, m., trapandina, kámen, zastr.
Rozk., crapandina. Pršp. 6.

Volně = podlé vůle atd. Čím ti volněji,
stav se tím doleji. Bž. exc.

Volní = k vůli se vztahující. Se stránky
citové a v. Msr. 173. V. svoboda, bytosť.
Vch. Důk. 106., 109.

Volničko = volně. Z v-čka vstával.
Němc. V. 243.

Volno. Výprysky ze srdce k volnu se
řinoucí. Šml.— V. chodníkom beží. Sldk. 5.

Volnokrok, a, m., athous, brouk. Kk.
Br. 207., 208., Brm. IV. 115.

Volnomyslitel, e, m., Freigeist, m. Vchř.

Volnomyslnictví, n., Freisinnigkeit. Ka-
lousek.

Volnoplavec, vce, m., Freischwimmer,
m. Pdl.

Volnořeky. Pal. Rdh. I. 8.

Volnosť, Freiheit. V. svědomí, Pdl., my-
šlení, Dk., uměleckého tvoření. Tš. V. úst.
Ž. kl. 118., 108.

Volnovať sa = vlniť sa, búriť sa. Slov.
Czm. 108.
Volnovlasý, mildhaarig.

Volný = ochotný. Aby se volni dali
naleznouti k smlouvě přátelské. Bart. 120.
— V. = svobodný. Kdo vůli má, ten v.
jest. Dk. Aesth. 61. — čím. Ať jsou jimi
(dědinami) volni. Pal. Rdh. II. 247. — Více
trpně. V. láska, Šml., poloha tělesa, elek-
tričnosť, Mj., rozvoj, Osv., důchod, Kzl.,
postupování, J. Lpř., vyvržení kúpi, Hus
II. 258, plavba, zábava, sebeurčování, rhyth-
mus; Má zcela volné ruce; Dům jest z v.
ruky na prodej. Us. Pdl. Chlor není v pří-
rodě nikde volný. Kk. V. odtok vody. —
V. = na vůli zůstavený. Vše tobě k v. po-
užití jest. Posp. V. předmět (nepovinný;
ve školách); Podmínky pachtovní jsou k v.
nahlédnutí v úřadovně vyloženy. Us. Pdl.
V. stěhování, cvičení. — V. = prostranný.
V prostoru volném. Mj. — V. = slabý atd.
Jsou-li smrkové šišky u spodu, bude tuhá
zima, pakli u vrchu, bude volná. Kda. Stou-
pal do kopce brzy volnějšího, brzy prud-
šího. Vlč. Zl.

2. Volný Stanisl. = Václav Zelený. Bačk.
Př. 114.