Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |
|
|||
1050
|
|||
|
|||
Vrátkář, e, m., Haspler, m. Hrbk.
Vrátkovati, haspeln. Hř.
Vrátkoviště, ě, n., Haspelstätte, f.
Vrátký. Cf. Mkl. Etym. 385. a. Hlava
mi jde vrátko (točí se mi). Neč. — V. = nestálý. V. zdraví. Sv. ruk. 220. V. poloha tělesa. Mj. 69. Vratní daň, nyní: potravní.
Vrátnice = deska na vrata, Thorbrett, n.
Brt. D. 286.— V. = vrateň. NZ. II. 51. V. toho domu. 14. stol. Mus 1890. 189. — V., vena portae. Ott. II. 321. Rakovina v-ce, Pfortaderkrebs, pylethrombosis carcinoma- tosa, rozšíření v-ce, -erweiterung, rozvětvení, -verzweigung, uzavření,-verschliessung, hni- savý zánět v-ce, pylephlebitis suppuratura. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 402. Vrátnicový. V. oběh, kmen (truncus).
Vrátničí, Thorwächter-. V. dievka. Ev.
ol. 262. Vrátník střevo. Cf. Slov. zdrav. 402.
Zúžení v-ku, Pylorusstenose, křeč, Pylo- rismus. Vrátníkový. V. žlázy, Pylorusdrüsen.
Vrátnový. V. díl, pars janitorum. Ol. 2.
Esd. 13. 5. Vratný. V. žíla (vena), Šv., Osv., krev,
sanguis venosus, Ott. II. 323., křivka, Rück- kehrkante, Jrl. 420., rozvod, Umsteuerung, páka, Reversirhebel, Šmr. 122., 125., sou- stava. NA. IV. 218. Vrátný = hojič zlámanin a p. Nov. —
V. Cf. Tk. VIII. 286. Vratoch, a, m., vz Vratislav, 2, (dod.).
Vratolící lebka. Vlach.
Vratoslav, u, m., resta, rostl., zastr.
Pršp. 32. Vratovna, y, f., Göpelhaus, n. Hř.
Vratový = žentourový, Göpel-. V. kůň,
hřídel, šachta, provaz, stolice. Hř. Vraťsezase, os. jm. 16. stol. Wtr. Obr.
88. Vřava. Cf. Mkl. Etym. 396. a. Mnoho
vravy (mluvení), málo správy. Slov. ZObz. XXIII. 267. Vřaviti. Cf. Mkl. Etym. 396. a. O časo-
vání lidovém vz List. filol. 1892. 207. — komu. Vraví mu = vadí se s ním. Uh Brt. D. 286. — o čem. O čom srdce vnútri vraví. Kyt. 1876. 32. Vravný, gesprächig. Slov. Ssk.
Vrávorati. Mkl. Etym. 383. a., Šf. III.
503. — kam: k stolu. Šbr. Vrazgati = naléhavě prositi. Věrovany.
Hlvk. Cf. Vrangati. Vraziti. Vraziu v Rkk. Vz List. fil VI.
239. — co kde kam. Ve svatyňce handžár vráží v prsa žen, Kká. — kam s kým: s vojskem do země. J. Lpř — komu. Vrazím jednomu i druhému (vybiji). Mor. Vck. Vráziť (v řeči) = samohlásky příliš pro
dlužovati. Mor. Brt. D, 286. Cf. Vrázeti. — V. se. Brt. D. 286. 1. Vráž, e, f. (ne: m). Brt. D. 286.
Kristus měl v rukú vráže. Brt. D. 141. 2. Vráž, sors, praestigium. Ž. wit. i po-
děbr. Videl som vráže rodu zakliatého. Kyt. 1876. 17. |
1. Vražba. V jej oku v. vábivá. Phľd.
1889. Ukaž ten prsten, môže byť dákou v-bou zakliaty. Sldk. 77. 2. Vražba = vraždění. Slov. Czm. 109.
V Rkk. 53. znamená v. pomstu = sami svou smrť pomstíme. Exc. Vražda. Cf. Mkl. Etym. 395. a., Cor.jur.
IV. 3. 1. 448., IV. 3. 2. 449 , 450., Sdl. Hr. IV. 93., 178., 289., 290., 323.-326. (a tresty za ni). V. hl. novorozeňat. Slov. zdrav. 402. Samovolná v. Vlč. Pro vraždu a mordování puščen bieše do žaláře. Ev. ol. 260. V. větší jest hřiech než kradba aneb než smil- stvo. Št. Kn. š. 247. 13. — V. = jm. zvonu v Pardubicích. Wtr. Obr. I. 439 Vraždiště, ě, n., die Mordstätte. N. Hlsk.
IV. 286. Vražditi od vražda — vraždu páchati.
Vz Vm. v Km. 1888. 679, Jg. Slnosť. 61. — se s kým. A dlouho-li se bude Kain v. se Abelem ? Štulc I. 106. Vraždoba, y, f. Keď ích Korsikána
s otrockými králmi hrdoba hnala na Rus. celej zvojovaná Europy sa tiahla v. Hdž., Phľd. IV. 156. Vraždohra, y f. = tragoedie. Šmil.
Vraže. Mkl. Etym. 395. a.
Vražec, Zeichendeuter, m. Laš. Tč. Z po-
nuknutí nějakového vražce nařekl na cti Jana Těrlického. Kn. těšín. 1631.—68. Vražedlník. Marg. v. 361. Cf. Cor. jur.
IV. 3. 1. 448., IV. 3. 2. 450.
Vražedlný. Cf. Mkl. Etym. 395. a. Vražice, Mörderin. Koll. Zp. I. 434. — V. boly krásné panny, vábily mužských a
tancom, krútením a otravou jich hubily. Phľd. II. 418. Vražiti. Cf. Mkl. Etym. 395. a. V., au-
gurari. B. ol. Lev. 26. Vraživosť. Vz Nevraživosť.
Vrážka, vz Boží.
Vražný odpor zevnějšku proti duchu.
Pal. Rdh. I. 398. Vražství. Osv. I. 265.
Vrba. Cf. Mkl. Etym. 383. a., Hlb. II.
XXXVI., Kram. Slov., Mách., 50., 63 , 166., 169., 195., 201., 202., Rosc. 117., Mllr. 93., Rk. Sl. Aj v. střešeň něrodzí, jene to ze- lené haluzí. Sš. P. 599. Vrbä je svižnô. Hdž. Šlb. 51. Na vŕbe rastúce huby voláme hlivy. Rr. I vŕbä ba i vŕbä má na jar svoju vôňu. Hdž. Šlb. 41. Čím častějé vrbu obru- báš, tiemť se húště obalí. St. Kn. š. 153. Narodil se na vrbě (o dítěti nemanželském). Vrbu kamkoli zasadíš, ujme se. Sbtk. Tluč hlavum o stěnu, učuješ hned změnu, ale ni na vrbě, ene na kotrbě. Obz. Býl by pra- vil už vŕbě: Tetko! (O opilém). Val. Slavč. 36. Dívky česají se na veliký pátek pod vrbou, aby měly tak dlouhé a pěkné vlasy jako jest proutí vrbové. Us. Sbtk. Hra na suchou vrbu. Vz Brt. Dt. 192. Vrbač = rvačka, uchýtka Brt. D. 286.
Vrbáčí, n. = vrbí. U Kyjova. Rgl.
Vrbák, u, m., vrbůvka, y, f. = nahořklé
jablko. Mor. Brt. Vrbálka, y, f. = vrbová píšťala. Dělaj
v-ky (frbálky), jak je mizga. Slez. Šd. Vrbařství košářské, Korbweidenbetrieb.
Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |