1051

Vrbcovať = vrbcom šíti, endeln. Slov.
Phľd. XII. 317.

Vrbčí, vrbičí = chrastí vrbové. Brt. D.
150.

Vrbec, bce, m. Vrbcom šijú ševkyne.
Slov. Hdž. Šlb. 30. Vz Vrbcovať (dod.).

Vrbečné, ého, n., míst. jm. v Malém
Hontu. Let Mtc. sl. VI. 2. 13.

Vrběna, y, f. = jm. krávy barvy vrbové.
Mor. Kls. Cf. Vrbula.

Vrbí, salices. Ž. kl. 136. 2.

Vrbice. Mllr. 43., 64. V., salicetum. Sv.
ruk. 320. b. V., salicina. Pršp. 26. — Jak
si jednají Vrbičtí k posvícení krev. Vz
Sbtk. Krat. h. 132. Ve V-ci u Čejkovic na
Mor. neumějí husy plavat. Ib. 215.

Vrbičí, vz Vrbčí (předcház).

Vrbička = oleandr. U Úboče. Rgl.

Vrbičník, a, m., nanophyes, brouk. Kk.
Br. 326.

Vrbkovka, y, f. = vrbka, vrbice, epilo-
bium, Feuerkraut, n. Mllr. 43.

Vrbohlod, a, m., cossonus, brouk. Kk.
Br 328.

Vrbovák, u, m. = ruční košík. U Úboče.
Rgl.

Vrbovce, ves v nitranské stolici. Kal.

Vrbovčí, n. = vrbí. ČT. Tkč.

Vrbovka = vrbová hůl. U Kr. Hrad.
Kšť. - V. = přítok Tiché Orlice. Vz Ott.
VI 50.

Vrbovník, a, m. = tkadleček, lamia tex-
tor, Weberbock, brouk. Sl. les., Kk. Br.
351., Brm. IV. 196. — V., u, m., rostl. Slov.
Zátur.

Vrbový. V. proutky. Vz Mách. 175.

Vrbula, vz Vrběna (dod.).

Vrbůvka, vz Hrachůvka.

Vrcábnice, vz Vrhcábnice. Arn. 2355.

Vrcení. Ž. kl. 143. 13.

Vrci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 117.

Vrcievka, y, f. Vrcí sa jako v. Slov.
Rr. Sb.

Vrčeti. Cf. Mkl. Etym. 384. a.

Vrčidlo, a, n. = kdo vrčí n. pláče. Prk.
Př. 22. Cf. Vrča.

Vrčivý. V. samohláska. List. fil. 1888.
24., 28.

Vrčka, y, f. = špatná hudba, sprostá
zábava taneční. Us Rjšk.

Vrčna, y, f. = bručavá ženská. Us. Kšť.

Vrčoň, ě, m. = vrča. U Kr. Hrad. Kšť.

Vrece. Mkl. Etym. 385. b. Str. 818. b.
ve 4. ř. sh. za vrece polož : , lebo moja máti
v domě švabov nechce. Koll. Zp. II. 138.
Idz pre cudzé s hrsťou, pre tvoje čert s vre-
com dojde. Slov. Rr. MBš.

Vřeckatý. V. houba, ascomycetes, cla-
viceps. Vz Ott. II. 833 , V. 446., 627., Rosc.
64.

Vřecko, vz Vřece.

Vreco polož za Vřecný.

Vreconoš, e, m., Sackträger. Slov.

Vřečka, y, f. = vřece. Us. Hk.

Vřed. Cf. Mkl. Etym. 283. a. V. na bérci
(vz Slov. zdrav.), čivový, neuroma, dělohy,
vz doleji, dvanáctníku (vz Slov. zdrav.,
Duodenalgeschwür; kulatý, ulcus duodeni
rotundum), hlístový, Wurm-, hlívovitý, gum-

mös, houbovitý, ulcus elevatum, hřebeno-
vitý, Hahnenkamm-, jícnový, u. oesophagi,
jízvový, Narben-, katarrhový, u. catarrhale,
kožní, u. cutaneum, Haut-, kruhovitý, u.
rotundum, lejnový, u. stercorale, lícní,
Wangen-, lišejovatý, noma herpeticum, má-
zdřivčitý, diphtheritisch, měkký, u. molle
(šankr měkký), městkový, u. varicosum,
míškový, u. folliculosum, se nehojící, u.
lentescens, okraj ní, u. marginale, plazivý,
u. serpiginosum, poloměsíčitý, u. semilu-
nare, přepažky nosové, u. septi narium,
příjičný, u. specificum (vz Slov. zdrav.; na
bradavkách prvotní n. druhotní, vz Kžk.
446.), rohovky, u. corneae (plazivý, sor-
pens, pruhovaný, striatum, trámečkovitý,
trabeculare, úrazový, traumaticum, žravý,
rodens), rozžíravý dělohy, u. rodens uteri,
smrdutý dělohy, u. fagadenicum uteri, sně-
tivý, u. gangraenosum, brandig, spáleninový,
Verbrennungs-, středový, u centrale (ro-
hovky), střevní, u. intestini, šestinedělní,
u. puerperale (Kžk. 420.), tuberkulosní, u.
tuberculosum, tyfový, u. typhosum, úra-
zový, u. traumaticum, zatvrdlý, u. callosum,
zbytnivý povýšený, u. hypertrophicum ele-
vatum, žaludeční (vz Slov. zdrav.), žíravý,
u. exedens, fressend (vz, Slov. zdrav.), žluč-
níku, Gallenblasengeschwür. Ktt. exc. —
V. = psotník. Mor. Chlapce strhal v. Prss.
Cf. Mtc. XV. 186. — V. = padoucí nemoc.
Kolovrat sa vrcí a žida vred krúci. Slov.
Rr. MBš. Také na Mor. Mtc. XV. 186. —
V. = křeč. V Podluží. Vz více v Obz. 1883.
146., Mtc. XV. 186. -- V. = těžká nemoc
vůbec. Val. Brt. Na jihových. Mor. sluje tak
většina neduhů. Brt. V., břed, bředisko =
lámání v kosťách, ščípání v hlavě, dření
v nohách, moření v břuše, klání v boku,
bolení u srdce, lupání v křížoch. V. zjavný
(padoucí nemoc), sačený (táhne člověka),
tracený (přebíhá tělem), zajeděný (ze za-
jedení), zaspaný (ze zaspání), zahněvaný
(z hněvu), zalekaný (z leknutí). V. ho za-
šal (na zjavo), zatajil (chytily ho křeče,
padoucí nemoc). Vz o tom všem a o hojení
ho v Mtc. XV. 185. Cf. Vřídek (dod.).

Vředice, vz Úročice (dod.).

Vředisko, vz Lámčisko (dod.).

Vredovať = říkati: Aby teba vred hád-
zal. Slov. Phľd. XI. 745.

Vředový, Geschwürs-, Eiters-. V. dřeň,
-stock, spodina, -grund. V. koření, impe-
ratoria ostruthium, hojí vřed. Us. Brt.

Vredykať co kam = vestěhovati, ulo-
žiti, ukliditi. Val. Brt. D. 286.

Vredziščiar, a, m. = vředem stížený
(nadávka). Uh. Brt. D. 286.

Vřele. Hdk., Osv., Sá., Kká. Často lépe
jiné slovo. Vz Brt. Ruk. 89.

Vřelokrevný. Czm. 127.

Vřelý. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. polí-
bení, Šml., slza, Kyt., účastenství. Us, Pdl.
Často lépe jiné slovo. Vz Brt. Ruk. 89. —
čím: citem, gefühlswarm. Dch.

Vremä = čas. Slov. Czm. 109.

Vření, das Sieden. Cf. Šfk. Ruk. 111.—
V. vášní, citů, boje. Hdk.

Vřepiti. Mkl. Etym. 277. b., List. fil.
XVI. 182.