1054

Vrkač, vz Hrklávka, Řehtačka (dod.).

Vrkačka, vz Hrklávka, Řehtačka (dod.).

Vrkati, vz Vrknouti, Mkl. Etym. 384. a.
Vrkati láskou. Nrd

Vrkoč. Mkl. Etym. 384. a. Za v-če obě-
siti. Výb. I. 305. Poďte že už. poďte, dru-
žičky moje, budete rozplétat vrkuočky
moje. Koll. Zp. I. 245. V. konopný, Hant-
zopf. Šmr. 77. — V., vertigo, měkkýš. Cf.
Dud. 22.—24. — V., vrch u Vranova. Řvn.
173.

Vrkovce, pl. = jm. pole v Domorado-
vicích ve Slez. VSlz. II. 358.

Vrkuč, e, m. = holub, kterému na hlavě
peří stojí. Mor. Brt.

Vrkůček, vz Vrkoč.

Vrkůčkový steh. NZ. I. 6.

Vrkutati = vrkotati. Holubička vrku-
tala. Brt. L. N. II. 79.

Vŕlikati. Škovránek vŕliká, vížiká, ško-
vŕliká. Slov. Hdž. Šlb. 34.

Vrlý. Cf. Mkl. Etym. 381. b.

Vrnčati = vrnčeti. Slov. Sokl. II. 379.

Vrnčavý. V. muzika. Cf Vrnčeti. ZObz.
XXII. 95.

Vrněti. Kolovrátek vrní. Brt. D. 286.
Vrní, vrní kolovrátek, zítra bude velkej
svátek a pozejtří eště větší, že náš Honza
pořád brečí (zpívají bručavým dětem). Us.
Kšť. Vz Vrňum (násl.).

Vrnkati = vrněti To dítě vrnká celý
den. Us. Rgl.

Vrňum, vrňum kolovrátek, zítra bude
hodné svátek. Brt. Dt. 25. Vz Vrněti.

Vročec, čce, m. A přinášiece jim jich v.
Žvt. otc. 47. b.

Vročna, y, f-, anniversarium, zastr. Pršp.
88.

Vročník, u, m., dellus, rostl., zastr. Pršp.
32.

Vrostlý do skály. Us. Pdl.

Vroubanec, nce, m., Kerbholz, n. Škd.
Vz Vroubec.

Vroubek. Už měla také nad v. (byla už
starší, když se vdávala). U Hořic. Hk.

Vroubenka, y, f., stenocephalus, syro-
mastes, verluria, hmyz, ploštice zemní. Vz
Ott. V. 628., Brm. IV. 616., 617.

Vroubiti co. Červánek v-bil stromy.
Vrch. Stromořadí vroubí cestu. Šml. Rty
její vroubí divý smích. Osv. — co čím:
cesty stromořadím, Vlč., někomu čelo zla-
tem. Mcha.

Vroubkovadlo, a, n., das Kräuselwerk,
v mincovně. Rk.

Vroucí. Mkl. Etym. 381. b. — V. =
prudký. V. zima hada pobi. Ezp. 583.

Vroucnonábožný, eifrigreligiös. V. kmen.
Koll. St. 59.

Vrouhvice. Citat z: Výb. II. 1008.

Vrovnati se komu (čím, v čem). Jakož
sedláci a sedlky nemají se v. rúchem, ztravú
neb čeledí vládykám. Št. Kn. š. 163. (187.,
121.). Pleněním Bulharům v. se chtěl. Šf
Strž. II. 186. Chciť se v. najvyššímu. Drk.
Hry 3. Žádný pták se tobě nemůž v. při
kráse tvého peří; Otcovským skutkům se
v. Výb. II. 951., 1163. Žádná se záři ne-
vrovná v početí kromě panna Maria. Vodň.
Nenie tak bohatý, bychom se jemu nevrov-

nali. Apoll. 137. a. V. se někomu v schop-
nostech. Pal. Rdh. I. 314.— se komu jak
proč. Chce se jim v. a snad proti božiemu
ustavení a z všetečstva. Št. Kn. š. 31. —
co proti komu. Protiv němu ji vrovnávajíc.
Št. Kn. š. 187.

Vrstevnosť, i. f. V. zvířecí. NA. V. od.
II. 7. V. hornin. NA.

Vrstok = hrsť Slov. Hdk.

Vrstovný = vrstevný. V. mládež. Slov.
Hdž. Šlb. 61.

Vrstva. Cf. Mkl. Etym. 385. a., Chdt.
22.—28. Hustá v. prachu. Jrsk. V-vy zdi.
Št. Kn. š. 131. Při klenutí v oblouku plném
n. elliptickém nepůsobí první vrstvy kle-
náků žádného tlaku na lešení a nazývají se
proto tiché vrstvy. NA. IV. 234. V. stro-
pové, Hangendes, podlahové, Liegendes,
vzpřímené, ib. V. 565. V. papíru = 10 archů
Us. V-vy sítnice: hůlkovitá, bunkovitá,
vlákenkovitá, zrnitá, Šv. 62.; v. vláken
optických, v. bunic uzlinových, vnitřní zr-
nitá v., vnitřní jádrovitá, zevnější zrnitá,
zevnější jádrovitá, v. sloupkův a čípků, v.
barvitá. Osv. I. 146. V-vu vyklíniti. NA. V.
564.

Vrstvička, zdrobn. vrstva.

Vrstvina, y, f. = vrstva. Slov. Zbr. Hry
157.

Vrstvovaný = vrstvený. Frč.

Vrstvovitě, schichtenweise V. klásti.
Šd.

Vrstvový, Schichten-. V. mračna. NA.

1. Vrš = úřad. Dle Gb. v List. fil. 1885.
272. znamená tam vrš = chýška, bouda.

Vršák, u, m. = vršek stromu. Val. Brt.
D. 286., Vck. Slov. Hol. 19. — V., a, m. =
obyvatel kopce. U Studené. Vlchř.

Vrščena, vršůvka, y, f. = druh jablek.
Mor. Brt.

1. Vrše. Mkl. Etym. 384. b. — V. = síť.
Krnd. 149. b. Lovenie ryb udicemi i s vr-
šiemi. Tristr. 216. Síť víry pravé neb vrše.
Chč.

2. Vrše. Cf. Brm. IV. 2. 274.

Vršek nad písmenem, diakritické zna-
ménko : č, š . . . Vm. — V. = hřbitov. Na
jihových. Mor. Brt. — V. = rybník v Stu-
dené. Vlchř.

Vršetín, a, m. = vrch. Řvn. 169.

Vršíček, čku, m. = kostelík u Rokycan.
Fč.

Vršinatý, hügelig. V. okolí pražské. Krč.

Vrška. Vyhodil ho (z domu) jako žábu
z vršky. Slov. Zátur.

Vrškování, n., Kopfholzbetrieb. Sl. les.

Vrškovitý, vz Vrškovatý. Phľd. II. 1.
3., Č. Čt. II. 364.

Vrškový. V. dřevnictví, vz Dřevnictví,
hospodářství, Kopfholzwirthschaft. Sl. les.,
Škd. V. dříví, Kopfholz. Sl. les. Sena bolo
na rovinách málo, v-ho bylo hojno; V. role.
Slov Nár. nov. IV. č. 80., ZObz. XXIV. 179.

Vršní, Hügel-, Berg-. V. temeno. Šml.
Star. f.

Vršov, u, m. = věječka, Wurfschaufel, f.
Neud.

Vršovec. V-vci. Výb. II. 1328. Kochan
V. Ib. 1326., Rk. Sl. - V. Před okny du-
bec, na něm v. Brt. N. p. I. 273.