Í056

Vrťoch, a, m. = vrták, vrtohlavec. Brt.
D. 145.

Vrtošiti. V-ší mu to v hlavě (dělá mu
to vrtochy) Slez. Šd.

Vrtovec, vce, m. = háj v Bystřicku
u Olom. Šd.

Vrtověz. Sv. ruk. 319. a.

Vrtrání, vituperatio. Ž. kl. 30. 14. Chtiec
jich v. staviti; Proto pojide v. ot novo
obrácených lidí. Pass. 14. stol. (Mus. 1883.
112.) Křehci jsme a bez v. nemožem trpěti.
Zrcd. 7. b Štědrosť sobě ukazujíc bez v.
Št. Kn. š. 89.

Vrtrati, vrtla ti (yz toto i v dod.) =
reptati, murmurare. Z. kl. 58. 16., 105. 25
a j —abs. Pozvaný v. bude. Št Ř. 175. a
Když srdce nevrtre. Alb. 116. — proti
čemu. Vrtlachu proti němu. B. mik Act.
11. 2. — komu. Ale berúce vrtrachu ho-
spodáři. Výb. I. 1062. — nač. Vrtříc na
ně, ež jsú tak skúpi. Št. R. 63. b. — proč.
Judáš záviščemi vrtraše. Krist 69. a.

Vrtule = plž. Cf. Brm. IV. 505.

Vrtůvka, y, f. = voda tekoucí z Vr-
tovce Bysřickem u Olom. Šd.

Vrub Kráva má na rohu vruby a podlé
těch počítají její léta. Us. Fč. O v. Cf. Wtr.
Obr. II. 461., 706.

Vrubák, a, m. = kdo u vozu vroubil,
kolik pytlův uhlí dřevěného na vůz dáno
bylo. Wtr. Obr. II. 426.

Vrúbel = železný klínek, jímž se řetěz
ke žlabu připevňuje. Mor. VIII.

Vruboun. Cf. Brm. IV. 88.

Vrubovka, y, f, das Kerbholz. Pr. tr.

Vrúce, ferventer. Po krajinách chodě v.
kázaše. Ev. ol. 77.

Vrúcí, vz Vroucí. Výb. II. 1., Št. Kn. š
122.

Vručka, y, f. studánka. Pana. arch I.
284.

Vrůsti več. Zrno v trávu vroste. Št. Kn.
š. 28.

Vrůtok, míst. jm. na Slov. Phľd. XI.
453.

Vrvi = vyrvi, vykudli. Mor. Brt. D. 47.

Vrytý. Mistři jako vrytí stáchu. KM. v.
123.

Vrz. O tom, kdo široce dvéře otvírá,
říká se, že dělá čtyrloketní vrzy. U Kr.
Hrad. Kšť.

Vrzalka, y, f. = saranče vrzavá, Schnarr-
heuscbrecke. Slez. Šd.

Vrzání. Náhrada za v. tepla = za to, že
k přístkám do chalupy chodili a otvírajíce
dvéře teplo vypouštěli Brt.

Vrzanice, e, f. = špatná hudba. U Kdýně.

Rgl.

Vrzati. Vz Vrzgati (dod.), List. fil. 1892.
364.

Vrzátko, a, n. Prostřelil plechové v. na
střeše ku p. kohouta. Jrsk.

Vrzavec, vce, m. = bramborový nákyp.
Rais. Vym. 57. Cf. Vrzanec.

Vrzgáč, e, m., vz Hrklávka, Řehtačka.

Vrzgání, n. = vrzání. Kdo rád počúvá
ušmi kary v.? Hol. 427.

Vrzgati, vz Zavrzgati. Dveři vŕzajú,
kolovratek vrždí, pták vrzgá, vrzolí, vrz-
golí, vrzuká Brt. D. 160

Vrzgoliti, vz Vrzgati (dod.).

Vrzkáč, e, m. = hrklávka (dod). Brt.
Dt. 300.

Vrznouti, vz Vrzati.

Vrzoliti. Vz Vrzgati (dod).

Vrzoun, a, m = vrzák. 1 Vondrák

Vrzúkálka, y, f., rostl. Na mor. Slov.
Hrb.

Vrzukati, vz Vrzgati (dod ). Nejdareb-
nějše kolo najvěc vrzuka. Obz. 1889. 93.
Cf. Tragač (dod.).

Vrzula = poběhlice. Brt. D

Vrzulka, y, f. = frysula. Val. Brt. D.
286.

Vrzuochar, a. m , z něm. Versucher
(Prüfer) V. mince. Arch. X. 289.

Vrzygati = vrzati. Vz Zasiti co čím.

Vrž. Vz Podmítka. Brt.

Vržď, i, f, vrždot, u, m. = vrždění. Čo
vrždí, robí vržd lebo vrždot, vržďania. Slov.
Hdž Šlb. 38

Vržďák, u, m. = hrklávka, řehtačka.
Brt. Dt. 300

Vržděti. Cf Vrzgati (dod.).

Vrždikať, vz Vrtikati (dod.). Hdž Šlb.
33.

Vržďžák, u, m = něco těsného, úzkého.
Je ve v-ku (v úzkých). Na Hané. Vck.

Vrželina. Vz Vyvlhnouti, Vyvláčiti.

Vrženec, nce, m. = vržený někam. Ja ti
nedám ten veniec, ba si pekla v. (pekelník).
Sb. sl. ps II. 1 97.

Vržený jak: šikmo, vodorovně, směrem
Z s rychlostí c. Mj.

Vržovina, y, f. = vrželina. Ostrav. Wrch.

Vsacký = ze Vsetína (ne: vsetínský),
Vz Vsetín, Mus. 1889. 165.

Vsaditi co. Chci svůj krk v., že . . . Sá.
— co kam. Něco v knihy v. (zapsati).
Výb. 11. 348. V. někoho do vazby, Let.
235., do šatlavy. Bart. 173.

Vsadné, intruncativum, zastr. Pršp. 83.

Vsadný = odvážný (kdo pro kus živo-
bytí život vsadí). U Libunce. NZ. I. 457.

Vsaký. Ze země stvořiti tvář vsaku.
Výb I. 796.

Vsavosť, i, f, Einsangungsfähigkeit, f.
Šp.

Vsažnosť. Pal. Rdh I. 379 , 446

Vsěde, aor. slovesa vsiesti. GP.

Vsednouti. Vsiesti. List. fil. 1878 212
Vsědajúcí, aacensor. Ž kl. CME. l. Kóň
i vsědajúcieho svrhl jest u more. Ž. kl. —
kam (komu) Ustalému na osla vsésti.
Ev. ol. 71. Oči mu vsedly do hlavy. 1720.
Wtr.

Vsetín, adj vsacký. Brt. Vz Vsacký
(dod.).

Vsetínský. Vz předcház.

Vsetský, V. Bezkydy. Tl. M. 7. Snad.
vsacké?

Vsety, gesäet. Zrno v půdu vseté. Kká.

Vschopiti se. Nejednou ze sna přes
noc v. se. St. Kn. š. 69. Vz Vzchopiti.

Vsídlení, n. Od času v. se Srbů v Illy-
rikum. Šf. Strž. II. 272.

Vsieti. Vz List. fil. 1878. 212.

Vsilati, immitere. Z kl. 338.

Vsisko. Snad ani jediná vesnice nestojí
na svém původním v. Pk.



	Í056

	Vrťoch, a, m. = vrták, vrtohlavec. Brt. D. 145. Vrtošiti. V-ší mu to v hlavě (dělá mu to vrtochy) Slez. Šd. Vrtovec, vce, m. = háj v Bystřicku u Olom. Šd. Vrtověz. Sv. ruk. 319. a. Vrtrání, vituperatio. Ž. kl. 30. 14. Chtiec jich v. staviti; Proto pojide v. ot novo obrácených lidí. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 112.) Křehci jsme a bez v. nemožem trpěti. Zrcd. 7. b Štědrosť sobě ukazujíc bez v. Št. Kn. š. 89. Vrtrati, vrtla ti (yz toto i v dod.) = reptati, murmurare. Z. kl. 58. 16., 105. 25 a j —abs. Pozvaný v. bude. Št Ř. 175. a Když srdce nevrtre. Alb. 116. — proti čemu. Vrtlachu proti němu. B. mik Act. 11. 2. — komu. Ale berúce vrtrachu ho- spodáři. Výb. I. 1062. — nač. Vrtříc na ně, ež jsú tak skúpi. Št. R. 63. b. — proč. Judáš záviščemi vrtraše. Krist 69. a. Vrtule = plž. Cf. Brm. IV. 505. Vrtůvka, y, f. = voda tekoucí z Vr- tovce Bysřickem u Olom. Šd. Vrub Kráva má na rohu vruby a podlé těch počítají její léta. Us. Fč. O v. Cf. Wtr. Obr. II. 461., 706. Vrubák, a, m. = kdo u vozu vroubil, kolik pytlův uhlí dřevěného na vůz dáno bylo. Wtr. Obr. II. 426. Vrúbel = železný klínek, jímž se řetěz ke žlabu připevňuje. Mor. VIII. Vruboun. Cf. Brm. IV. 88. Vrubovka, y, f, das Kerbholz. Pr. tr. Vrúce, ferventer. Po krajinách chodě v. kázaše. Ev. ol. 77. Vrúcí, vz Vroucí. Výb. II. 1., Št. Kn. š 122. Vručka, y, f. studánka. Pana. arch I. 284. Vrůsti več. Zrno v trávu vroste. Št. Kn. š. 28. Vrůtok, míst. jm. na Slov. Phľd. XI. 453. Vrvi = vyrvi, vykudli. Mor. Brt. D. 47. Vrytý. Mistři jako vrytí stáchu. KM. v. 123. Vrz. O tom, kdo široce dvéře otvírá, říká se, že dělá čtyrloketní vrzy. U Kr. Hrad. Kšť. Vrzalka, y, f. = saranče vrzavá, Schnarr- heuscbrecke. Slez. Šd. Vrzání. Náhrada za v. tepla = za to, že k přístkám do chalupy chodili a otvírajíce dvéře teplo vypouštěli Brt. Vrzanice, e, f. = špatná hudba. U Kdýně. Rgl. Vrzati. Vz Vrzgati (dod.), List. fil. 1892. 364. Vrzátko, a, n. Prostřelil plechové v. na střeše ku p. kohouta. Jrsk. Vrzavec, vce, m. = bramborový nákyp. Rais. Vym. 57. Cf. Vrzanec. Vrzgáč, e, m., vz Hrklávka, Řehtačka. Vrzgání, n. = vrzání. Kdo rád počúvá ušmi kary v.? Hol. 427. Vrzgati, vz Zavrzgati. Dveři vŕzajú, kolovratek vrždí, pták vrzgá, vrzolí, vrz- golí, vrzuká Brt. D. 160	Vrzgoliti, vz Vrzgati (dod.). Vrzkáč, e, m. = hrklávka (dod). Brt. Dt. 300. Vrznouti, vz Vrzati. Vrzoliti. Vz Vrzgati (dod). Vrzoun, a, m = vrzák. 1 Vondrák Vrzúkálka, y, f., rostl. Na mor. Slov. Hrb. Vrzukati, vz Vrzgati (dod ). Nejdareb- nějše kolo najvěc vrzuka. Obz. 1889. 93. Cf. Tragač (dod.). Vrzula = poběhlice. Brt. D Vrzulka, y, f. = frysula. Val. Brt. D. 286. Vrzuochar, a. m , z něm. Versucher (Prüfer) V. mince. Arch. X. 289. Vrzygati = vrzati. Vz Zasiti co čím. Vrž. Vz Podmítka. Brt. Vržď, i, f, vrždot, u, m. = vrždění. Čo vrždí, robí vržd lebo vrždot, vržďania. Slov. Hdž Šlb. 38 Vržďák, u, m. = hrklávka, řehtačka. Brt. Dt. 300 Vržděti. Cf Vrzgati (dod.). Vrždikať, vz Vrtikati (dod.). Hdž Šlb. 33. Vržďžák, u, m = něco těsného, úzkého. Je ve v-ku (v úzkých). Na Hané. Vck. Vrželina. Vz Vyvlhnouti, Vyvláčiti. Vrženec, nce, m. = vržený někam. Ja ti nedám ten veniec, ba si pekla v. (pekelník). Sb. sl. ps II. 1 97. Vržený jak: šikmo, vodorovně, směrem Z s rychlostí c. Mj. Vržovina, y, f. = vrželina. Ostrav. Wrch. Vsacký = ze Vsetína (ne: vsetínský), Vz Vsetín, Mus. 1889. 165. Vsaditi co. Chci svůj krk v., že . . . Sá. — co kam. Něco v knihy v. (zapsati). Výb. 11. 348. V. někoho do vazby, Let. 235., do šatlavy. Bart. 173. Vsadné, intruncativum, zastr. Pršp. 83. Vsadný = odvážný (kdo pro kus živo- bytí život vsadí). U Libunce. NZ. I. 457. Vsaký. Ze země stvořiti tvář vsaku. Výb I. 796. Vsavosť, i, f, Einsangungsfähigkeit, f. Šp. Vsažnosť. Pal. Rdh I. 379 , 446 Vsěde, aor. slovesa vsiesti. GP. Vsednouti. Vsiesti. List. fil. 1878 212 Vsědajúcí, aacensor. Ž kl. CME. l. Kóň i vsědajúcieho svrhl jest u more. Ž. kl. — kam (komu) Ustalému na osla vsésti. Ev. ol. 71. Oči mu vsedly do hlavy. 1720. Wtr. Vsetín, adj vsacký. Brt. Vz Vsacký (dod.). Vsetínský. Vz předcház. Vsetský, V. Bezkydy. Tl. M. 7. Snad. vsacké? Vsety, gesäet. Zrno v půdu vseté. Kká. Vschopiti se. Nejednou ze sna přes noc v. se. St. Kn. š. 69. Vz Vzchopiti. Vsídlení, n. Od času v. se Srbů v Illy- rikum. Šf. Strž. II. 272. Vsieti. Vz List. fil. 1878. 212. Vsilati, immitere. Z kl. 338. Vsisko. Snad ani jediná vesnice nestojí na svém původním v. Pk.