1058

Vstrk, u, m. = vstrkání. Takový jich v.
nám na škodu nenie. Krnd. 17. Aby v-ku
neučinili. Kar. 38.

Vstup roury. ZČ. I. 478. Je tam volný
v. Us. Pdl. — V. = úvod. V. průpravný
děje. Dk. Poet. 53. V. díla. Šf. Strž. II.
371. Již u vstupu k tomuto článku sme
podotkli. Šf. III. 523. Cf. Předsíň.

Vstupek, pku, m. = stupnička, Auftritt
beim Wagen usw. Čsk.

Vstupeň. A toj' druhý prospěch neb v.
člověčí. Št. Kn. š. 178.

Vstupenkový. V. kommisse jubilejní vý-
stavy r. 1891., která rozhodovala o vstu-
penkách.

Vstupiště, ě, n. = místo vstupní, Ein-
trittsort. Pr. tr.

Vstupný. V. pochod, nágodoq, Dk., rhyth-
mus. Sš.

Vstv. Z vstv se v odsouvá: králostfí. Vz
V (dod.).

Vsunutí střeva. Vz Slov. zdrav. 405.

Vsuvka. Cf. Šf. III. 464.

Vsuvný. V. roura. ZČ. — V. e. Vz D.
Lhrg. 197.

Vsvěditi m. vz-sviediti = zvadnouti,
welk, matt werden. Št. Kn. š. 124. 38. Cf.
Sviediti. Za Št. polož : Št. Kn. š. 162 37.
Vz násl.

Vsvietiti se = vzplanouti (vz-svietiti),
erglänzen. Některý velmě se vsvietí milostí
k Bohu, až jako vsviedí, ež by se od něho
mohl i jiný zapáliti. Št. Kn. š. 124.

Vš, vš tam = vša. U Třebíče. — Z vš v
se odsouvá: šak. Vz V (dod.).

Všadě. Cf. Brt. D. 177.

Všadebyt, a, m. = všudybud. Dbš. Úv.
33.

Všadebytný = všudybytný. Trok. 72.

Všady. Cf. Mkl. Etym. 398. b.

Všahdajší = vezdejší. V. chlieb. Slov.
Zátur.

Všáhdě = všude. U Rožnova. Brt. D.

Všahdy = vždy. Slov. Hdž. Šlb. 60.

Všaj, všaje = všude. Laš. Brt. D. 177.,
VSlz. 1. 238.

Však. Cf. Gb. Ml. I. 183., Mkl. Etym.
398. b. V., nonne, Ž. kl. 52. 5., 59. 12.,
licet, ib. SA. 32., tarnen, ib. SA. 32., qui-
dem. Ib. 155. b. 16. — Ad 2. Jak mám
srdce radné, v. mám tři věci nesnadné. Alx.
Ale bych to vidiela, že by mi se stalo
podlé řeči tvé, všakť (přece) bych okusila.
1450. Mus. 1884. 242. — Ad 4. Neplač
o mne, potěšení moje, šak mně šijú v Brně
šaty nové. Sš. P. 573. — Cf. Brt. D. 175.
(1. přisvědčuje ; 2. sice ovsem; 3. vlastně),
Sv. ruk. Al. 176. a K. IV. 43. (zajisté,
přece).

Všákati na vrabce. U Studené. Vlchř.

Všakovitý = všelijaký. Slov. Hrbň.

Všakvíš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz.

Všaký. Cf. Mkl. Etym. 398. b., Hom.
opat. 152. a. 20., 153. a. 1., Jir. Mor. 58.
V. prostor, paprsek. ZČ. Nad všakou po-
chybnosť. Rm. 150. Na všaký den. Pal.
Rdh. III. 187.. Kar. 11., Výb. II. 16., Št.
Kn. š. 219. 13., Ž. kl. 41. 4., 67. 20. Na

všakú neděli. Št. Kn. š. 13. Dnes i všakú
dobú. KM. v. 128. Ludé všací. Kat. 22. 36.
Na však den. Št. Kn. š. 54., 219. 15., 238.
15., Kšch. 29., Pravn. v. 1835., 1863. Na
však čas. Št. Kn. š. 182. Cf. List. fil. 1886.
413.

Všamo. Št. N. 285. 31. (citat).

Vščieviti, vščěvovati, visitare. Jenž (Je-
žíš) vščěvoval tvého hubenství. Bož. umuč.
v. 300. Boh vščieví nejednoho. Ib. 20. Cf.
Jir. Mor. 82., List. fil. XI. 179.

Vše-: Všechlapy, Všechromy, Všechvaty,
Všehrdy atd. Vz Pal. Rdh. I. 140.

Vše, za vše. U obů zamlčujeme od ne-
pamäti buď množný akk. časy, buď jednotný
srednieho rodu vremä. Za mnou vše pa-
trila. Slov. Ht. Sl. ml. 218.

Všeblaho. Láska v. vypěstí. Štulc I.
109.

Všeblaživý. V. chvíle. Osv. 1884. 3.

Všebora, y, f. = Kateřina (špatnou ety-
mologií od Kacz rina, universalis ruina).
Vodň.

Všebožec, žce, m. = pantheista. Kadeř.
O duši 23.

Všebožnictví, n., Pantheismus. Hš. Št.
39.

Všecek. Cf. Mkl. Etym. 398. b., List. fil.
1883. 442., VI. 243., Bačk. Rkk. 17., D.
Lhrg. 207. (o sklonění). O dolnobečovském
skloňování cf. List. fil. 1887. 378. V., omnis.
Pobil všecky. Ž. kl. 3. 8. V-, universus.
V. krajiny. Ib. 21. 28. Bl. Gr. 278. dí: Jako
při slovu všecek, všicek, všechen, všechen,
vešken. Prvního víc Moravci než Čechové
užívají. Druhého ti užívají, jenž překřep-
čují. Třetí jest obecné et usitatum vulgo
Čechům a zvl. in rebus theologicis. Čtvrté
jest staré obsoletum. Páté jest ještě starší
et magis obsoletum. Cf. Jir. Mor. 58. Pří-
davného všecek užívá se pravidelně ve smy-
slu něm. ganz v nom. i v akkus. obou čísel.
Su všecek mokrý. Mám ruku všecku zmo-
ženú. Ste všecky ušmúrané. Byli všeci po-
tlučeni. Brt. D. 162. Vše daléj, vše horší
(čím — tím). Mor. Brt. D. 177. Všecek
udiven, Šml., udýchán. Sá. Nevím, jak se
ta věc všecka má. Us. Vk. Všeho honu,
běhu (všeho všudy). U Chrud., u Častol.
Vk. Toho já přijímám na všecek diel, jako
syna svého vlastnieho. NB. Tč. Ceknouti
nesměl všecken se třesa. Kom. Lab. 105.
Pán Buoh nade vsě krále; Apoštolé sú ji
kázali po všem světu; Všecko pohanstvo;
Spasení všeho lidu; Aby milovali Boha
vším srdcem, ze všie duše. Št. Kn. š. 4.,
11., 32., 36. Ne všichni všecko mohou.
Mark. Tři léta leží, je všecka zohavena,
sám strup. Kld. II. 138. Držel jsem všecka
léta jen voly. Us. Fč. Ve vší uctivostí.
Vlč. Tak sě země zhubi všecka ; Smyslem
všel nad všě liudi; Jmieše tisiúcóv tři dcěti
a to všě pěšieho liuda; Všě sě hřěcká země
vzhrozi; Po všě časy; V vše králevstvo
sě uváza. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vd. 33.-36 ).
Pozvavše k sobě všecko množství křesťa-
nuov; Jimžto vše své věci poručichu. Pass.
Komuž třeba čeho, odvážiť se všeho. Výb.
II. 729. — Všecko koření. Mllr. 70., 98.