1059

Všecícko = všecko. Us.

Všeckerný. Vz Všecek. Výb. I. 359.
Před tebú v-na lesť hyne. Ib. 380. V-no
převýšil. Kat. 100.

Všecok = všecek. Slov. Vz List. fil. 1883.
443.

Všečinění, n. Dk. Poet. 93.

Všečinnosť Boha. Hš. Št. 44.

Všed, u, m. Koltúnem ve vlasích se od-
vozují z těla zlé všedy a jiné neduhy. Brt.
Mor lid 1892. 210.

Všedějinný. V. svědectví. Pal. Rdh. III.
298.

Všederžavný = vše držící, vším vlád-
noucí. Slov. Phľd. IV. 157., Hdž.

Všedílo, a, n. V. umělecké. Dk. Poet.
88.

Všednec, pršp. vešden.

Všedni = vše dni. V. celý týden vyjmouc
neděli a svátek. Darmo utrácijíc (ve svá-
tek), což sú v. vydělali. Št. Kn. š. 108. 37

Všední. List. fil. 1878. 212.

Všednice, e, f., cottidiana, nemoc. Pršp.
62.

Všeduch. Koll. III. 77., Dk. (Mus. 1887.
541.).

Všehlodavý, alles zernagend. V. sudba.
Msn. Or. 83.

Všehluchy, zašlá ves u Slaného.

Všehojný, alles heilend. Ruka v. Č. Kn.
š. 177.

Všeho koření = nové koření, myrtus
communis, gemeiner Myrthenbaum, Neuge-
würz. — V. = všehochuť, siphonia elastica,
sison amomum, Neugewürz-, -pfeffer. Mllr.
70., 98.

Všehrd, vz Všehrdy (i násl.). Vz Pal.
Rdh. I. 140. — Okolo r. 555. po Kr. Šf.
Strž. II. 62.

Všehrdy. Ze Všehrd Vikt. Cf. Ukaz.
114., Pyp. K. II. 549., Tf. Mtc. 300., Mus.
1861. 241., D. Gesch. 259., 208. nn.

Všechvativý, alles erfassend. V. neštěstí.
Msn. Or. 16.

Všejedec, dce, m. = všejidák. Msr.

Všejeden. Toho rač nám býti pomocen
otec, syn, sv. duch, v. hospodin. Výb. II.
36.

Všekaz, termes. Cf. Brm. IV. 552.-564.,
Hlb. II. XXXVI.

Všekončivý, alles endend. V. čas. Msn.
Or. 112.

Všekrotitel, e, m., Allbändiger. Lpř.

Všelék, u, m., Universalheilmittel, n.
Dk.

Všeli- = slovce, s nímž se skládají ná-
městky neurčité: všelijaký, všelico atd.
Brt. D. 165.

Všeli (!) = summa. Pohl.

Vseličině. Kteří by se proti tomu na-
řízení v. a bludně stavěli. Melichar. Monogr.
Unoště 86.

Všelidský. V. látka písní, Brt., názor
o životě, Kv., epitheta, Zb., přirození. Pal.
Rdh. III. 295.

Všelichuťa, dle Bača = kdo má všelijaké
chuti, choutky. Mor. Vck.

Všelijakoučký = všelijaký (zdrobn.).
Rgl.

Všelijakový = všelijaký. Val. Brt. D.
286.

Všelijaký rozkaz. Pož. 123. Je to v-ké
(= není to dobré). Us. Brt. D. 286.

Všelik = však, ale, vero, aber, allein.
Sv. ruk. An. 660. Když mi jest dal želeti
mého obmeškánie, jehož v. ne všem dává
najposledy. Št. Kn. š. 278. 24.

Všelík, a, m., pamus, ryba. Pršp. 15.

Všeliký. Cf. Mkl. Etym. 398. b. V.,
omnis. V. plod. Ž. kl. 21. 25. V., qnisque.
V-cí zeměné. Ib. 48. 3. V. řeči nepotřebné
ostaňme. Št. Kn. š. 6. Poddal by se rád
v-ký. Alx. Přikázal Buoh, abyste nejedli
ze v bo dřeva ráje. Mus. 1884. 239.

Všelinejaký = všelijaký. Slov. Zátur.,
Rr. Sb.

Všelovka, y, f. = síť vršovitá. NA. IV.
121.

Všeludstvo, a, n., Allmenschheit. Trok.
137.

Všemáti příroda. Šml. — Koll. III. 79.

Všemdlý sen. Ntr. VI. 124.

Všemilostivý Bůh. Šf. III. 376.

Všemoh, a, m. = všemocný. Slov. Dbš.
Úv. 31.

Všemohoucí. Št. Kn. š. 12., 14., Hlk.,
Ž. kl., Výb. II. 12., 23.

Všemohoutí = všemohoucí. U Evančic.
Bl.

Všemohutnosť. Št. Kn. š. 213. 29.

Všemoudrota, y, f. = všemoudrosť. Sš.

Všemožně. Často lépe jiných slov užiti.
Vz Brt. Ruk. 89. a násl.

Všemožný, slovo novější a často zby-
tečné. Učinili v-né = seč byli. Sofisté učili
v-mu = kde čemu. Vynasnažil se v-žně =
jak moha. Obz. 1888. 157. (Brt.).

Všemurád, a, m., os. jm. 16. stol. Wtr.
Obr. I. 86.

Všenárod, u, m., das gesammte Volk.
Koll. III. 71.

Všenárodní, allen Völkern oder einem
ganzen Volke eigen. V. city, Č. Kn. š. 179.,
ohled, podání, zbouření. Šf. Strž. I. 258 ,
438., 570, II. 177. V. dráha (kosmopoli-
tická). Zkr.

Všeněmecký, ganz deutsch. V. vojsko.

Všeničivý, alles vernichtend. Dk.

Všenička, y, f., repta, rostl. Pršp. 32.

Všenka, y, f., trichodectes. V. psí, ko-
čičí, hmyz. Brm. IV. 607.

Všenorský potok, přítok Berounky. Krč.

Všeobecnina, y, f., ľespèce. Dk. Mon.
25.

Všeobecňování, n., Verallgemeinerung.
Msr. 32.

Všeobecný. V. prohlídka, Generalstrei-
fung, Dch., aesthetika, platnosť, vzdělání,
soud, Dk., botanika, Čl., pojmy, Hlv., po-
krok, Osv., příčina, Psp., branná povinnosť,
díl (spisu), pathologie, právo hlasovací,
zvyk. Us. Pdl.

Všeobjasňující, alles erläuternd. Dk.

Všeobjímavý = všeobjímací. Dk. Aesth.
426.

Všeobsahlý umělec. Pal Rdh. I. 297.
Bůh jest bytosť v-lá. Dk. (Mus. 1887. 541.).

Všeobsažný. Dk. Aesth. 515. V. cvičení.
Pal. Rdh. I. 268.



	1059

	Všecícko = všecko. Us. Všeckerný. Vz Všecek. Výb. I. 359. Před tebú v-na lesť hyne. Ib. 380. V-no převýšil. Kat. 100. Všecok = všecek. Slov. Vz List. fil. 1883. 443. Všečinění, n. Dk. Poet. 93. Všečinnosť Boha. Hš. Št. 44. Všed, u, m. Koltúnem ve vlasích se od- vozují z těla zlé všedy a jiné neduhy. Brt. Mor lid 1892. 210. Všedějinný. V. svědectví. Pal. Rdh. III. 298. Všederžavný = vše držící, vším vlád- noucí. Slov. Phľd. IV. 157., Hdž. Všedílo, a, n. V. umělecké. Dk. Poet. 88. Všednec, pršp. vešden. Všedni = vše dni. V. celý týden vyjmouc neděli a svátek. Darmo utrácijíc (ve svá- tek), což sú v. vydělali. Št. Kn. š. 108. 37 Všední. List. fil. 1878. 212. Všednice, e, f., cottidiana, nemoc. Pršp. 62. Všeduch. Koll. III. 77., Dk. (Mus. 1887. 541.). Všehlodavý, alles zernagend. V. sudba. Msn. Or. 83. Všehluchy, zašlá ves u Slaného. Všehojný, alles heilend. Ruka v. Č. Kn. š. 177. Všeho koření = nové koření, myrtus communis, gemeiner Myrthenbaum, Neuge- würz. — V. = všehochuť, siphonia elastica, sison amomum, Neugewürz-, -pfeffer. Mllr. 70., 98. Všehrd, vz Všehrdy (i násl.). Vz Pal. Rdh. I. 140. — Okolo r. 555. po Kr. Šf. Strž. II. 62. Všehrdy. Ze Všehrd Vikt. Cf. Ukaz. 114., Pyp. K. II. 549., Tf. Mtc. 300., Mus. 1861. 241., D. Gesch. 259., 208. nn. Všechvativý, alles erfassend. V. neštěstí. Msn. Or. 16. Všejedec, dce, m. = všejidák. Msr. Všejeden. Toho rač nám býti pomocen otec, syn, sv. duch, v. hospodin. Výb. II. 36. Všekaz, termes. Cf. Brm. IV. 552.-564., Hlb. II. XXXVI. Všekončivý, alles endend. V. čas. Msn. Or. 112. Všekrotitel, e, m., Allbändiger. Lpř. Všelék, u, m., Universalheilmittel, n. Dk. Všeli- = slovce, s nímž se skládají ná- městky neurčité: všelijaký, všelico atd. Brt. D. 165. Všeli (!) = summa. Pohl. Vseličině. Kteří by se proti tomu na- řízení v. a bludně stavěli. Melichar. Monogr. Unoště 86. Všelidský. V. látka písní, Brt., názor o životě, Kv., epitheta, Zb., přirození. Pal. Rdh. III. 295. Všelichuťa, dle Bača = kdo má všelijaké chuti, choutky. Mor. Vck. Všelijakoučký = všelijaký (zdrobn.). Rgl.	Všelijakový = všelijaký. Val. Brt. D. 286. Všelijaký rozkaz. Pož. 123. Je to v-ké (= není to dobré). Us. Brt. D. 286. Všelik = však, ale, vero, aber, allein. Sv. ruk. An. 660. Když mi jest dal želeti mého obmeškánie, jehož v. ne všem dává najposledy. Št. Kn. š. 278. 24. Všelík, a, m., pamus, ryba. Pršp. 15. Všeliký. Cf. Mkl. Etym. 398. b. V., omnis. V. plod. Ž. kl. 21. 25. V., qnisque. V-cí zeměné. Ib. 48. 3. V. řeči nepotřebné ostaňme. Št. Kn. š. 6. Poddal by se rád v-ký. Alx. Přikázal Buoh, abyste nejedli ze v bo dřeva ráje. Mus. 1884. 239. Všelinejaký = všelijaký. Slov. Zátur., Rr. Sb. Všelovka, y, f. = síť vršovitá. NA. IV. 121. Všeludstvo, a, n., Allmenschheit. Trok. 137. Všemáti příroda. Šml. — Koll. III. 79. Všemdlý sen. Ntr. VI. 124. Všemilostivý Bůh. Šf. III. 376. Všemoh, a, m. = všemocný. Slov. Dbš. Úv. 31. Všemohoucí. Št. Kn. š. 12., 14., Hlk., Ž. kl., Výb. II. 12., 23. Všemohoutí = všemohoucí. U Evančic. Bl. Všemohutnosť. Št. Kn. š. 213. 29. Všemoudrota, y, f. = všemoudrosť. Sš. Všemožně. Často lépe jiných slov užiti. Vz Brt. Ruk. 89. a násl. Všemožný, slovo novější a často zby- tečné. Učinili v-né = seč byli. Sofisté učili v-mu = kde čemu. Vynasnažil se v-žně = jak moha. Obz. 1888. 157. (Brt.). Všemurád, a, m., os. jm. 16. stol. Wtr. Obr. I. 86. Všenárod, u, m., das gesammte Volk. Koll. III. 71. Všenárodní, allen Völkern oder einem ganzen Volke eigen. V. city, Č. Kn. š. 179., ohled, podání, zbouření. Šf. Strž. I. 258 , 438., 570, II. 177. V. dráha (kosmopoli- tická). Zkr. Všeněmecký, ganz deutsch. V. vojsko. Všeničivý, alles vernichtend. Dk. Všenička, y, f., repta, rostl. Pršp. 32. Všenka, y, f., trichodectes. V. psí, ko- čičí, hmyz. Brm. IV. 607. Všenorský potok, přítok Berounky. Krč. Všeobecnina, y, f., ľespèce. Dk. Mon. 25. Všeobecňování, n., Verallgemeinerung. Msr. 32. Všeobecný. V. prohlídka, Generalstrei- fung, Dch., aesthetika, platnosť, vzdělání, soud, Dk., botanika, Čl., pojmy, Hlv., po- krok, Osv., příčina, Psp., branná povinnosť, díl (spisu), pathologie, právo hlasovací, zvyk. Us. Pdl. Všeobjasňující, alles erläuternd. Dk. Všeobjímavý = všeobjímací. Dk. Aesth. 426. Všeobsahlý umělec. Pal Rdh. I. 297. Bůh jest bytosť v-lá. Dk. (Mus. 1887. 541.). Všeobsažný. Dk. Aesth. 515. V. cvičení. Pal. Rdh. I. 268.