Předchozí (1059)  Strana:1060  Další (1061)
1060
Všeplatně, allgemein giltig. Msr. 15.
Všeplatný, allgemein giltig. V. pravidlo,
Dk., zákon. Tč.
Všepsavý, schreiblustig. V. Němec. Šf.
Strž. I. 269.
Všeptati. Všeptej do ní (duté vrby)
v tiché noční době své tajemství. Hvlć. I.
30.
Všerlaf, u, m., crisolitus, kámen. Pršp. 5.
Všerodicí, allgebärend. V. matka (země).
Vrch. Myth. I. 129.
Všerozum, u, m. Dk. Aesth. 378.
Všerozumosť. Dk. Roz. fil. 24.
Všerub Jakub, mincmistr 1422.
Všeruby u Plzně. Tam měli mnoho louží
a žab. Jak se jich zbavili ? Na slunečních
hodinách měli místo rafije kraví ocas. Vz
Sbtk. Krat. h. 133.
Všesemennosť, i, f. = všesemenstvo.
Vch. Ar. II. 9.
Všeshoda, y, f., allgemeine Uiberein-
stimmung. Hrbň.
Všeslapy, dle Dolany, ves. D. ol. X.
718.
Všesláv, a, m. Všeslávové. Koll. III.
311.
Všeslavenka, y, f. = řeč všeslovanská.
Cf. Kmenovitka (dod.).
Všeslavianský = všeslávský. Prorok v.
Slov. Č. Čt. II. 141.
Všeslavie, e, n. = všeslovanství. Koll.
Zn.
Všeslovanský. V. ráz, filolog (Dobrov-
ský), Pal. Rdh. III. 282., I. 209., jazyk spi-
sovný, pravopis. Zl. Jg. 45., 359., 360 , 179.,
183.
Všesnubný. V. jaro, alles vermählend.
Hdk. Dřev.
Všesokolský sjezd. Kutn. V. slavnosť
v Praze dne 28. a 29. června 1891. za jubi-
lejní výstavy. V. slet.
Všespása, y, f., das allgem. Wohl. Štulc
I. 209.
Všesprávný, alles regierend. V. byt-
nosť. Dbš. Úv. 42.
Všesrozumitelně, allgemein verständ-
lich. Hnojek.
Všesrozumitelný, allgemein verständ-
lich. Hnojek.
Všestrannosť. Dk., Koll.
Všesvětský. V. scena. Hvlč. I 118.
Všet, u, m., vrta, oděv. Pršp. 69.
Všetajna. Komu tú v-nu zjevíš? Hrbň.
Jsk.
Všetečka, Naseweis. C. Kn. ś. 198. Ty
v-ko proholená (o bosáku). Krnd. 59.
Všetečnost aneb pych, confidentia s.
praesumtio. Pož. 65.
Všetečný. Mkl. Etym, 368. a. V. = zvě-
davý.
V. nosíček. Vlč. V. stračí umění. Bart.
79. — V. = drzý. V. řeči o svatostech.
Bart. III.
Všetečstvo. Št. Kn. š. 11., 31., 182. Až
sú starší mudrci pravým všetečstvím byli
zablúdili. Ib. 119.
Všetek. Cf. List. fil. 1883. 443.
Všetočiť = všetečiti. Slov. Loos.
Všetočník = všetečník. Slov. Loos.
Všetočný = všetečný. Slov. Loos.
Všetvořivý. V. fantasie. Dk.
Všetýčka. Kom. Lab. 16. — V. = syn
Masopustův, jm. vymyšlené. Výb. II. 1633.
Všeučelisko, a, n. = všeučeliště. Loos.
Všeuměna, y, f., Allkunst, f. Dk. Aesth.
637. a Poet. 92., Čch. Br. 125.
Všeuměnný. V. dílo. Dk. Aesth. 637.
Všeuzlinný, Panganglion-.
Vševěda, y, f., pansophia. Blý. Mtc.
1892. 272.
Vševědný, pansophistisch. V. práce Ko-
menského. Blý. Mtc. 1892. 206
Vševek, vku, m., intrum, oděv, zastr.
Pršp. 68.
Vševidov, a, m , ves. D. ol. VII. 832.
Vševlada, y, m. = Pankrác. Kld. Rok
1. 476.
Vševysloužilecký sjezd (= všech vy-
sloužilců). Nár. list.
Všezírný. V. brejle. Ott. IV. 628.
Všezvědavosť, i, f., Neugierde Č. Kn.
š. 274.
Všežrout, a, m., Allfresser, m. Osv. I.
557.
-vši přípona. Cf. Gb. Ml. I. 63.
Všice, e, f., haematopinus, hmyz. Brm.
IV. 672.
Všidenský = všední. V. šat. Cf. Boží-
hodový.
Všídně = všedně. Ať je v. nebo boží
hod. Us. u N. Kdýně. Rgl.
Všidy = všude, zastr. GP.
Všimák, a, m. = kdo si všeho všímá.
Mor. Bkř.
Všímati si. Cf. Mkl. Etym. 339. b.
Všinouti co mezi co, einfügen. Dk.
Všinutí, n., die Einfügung. Dk.
Všinutý; -ut, a, o, eingefügt.
Všíti co kam. Hugo 1392. — co komu :
ránu, pohlavek. Us. Pdl.
Všitky. Budeš-li jemu přietelem, v. tě
zavede o statek, o česť u. o život. Výb. II.
757.
Všivačiť sa s dačím, sich mit etwas
plagen. Slov. Ssk.
Všivajzl, všivajzlík, a, m = všivák.
U Kdýné. Rgl.
Všivák = hovnivál brouk. V Podluží.
Brt. — V. = palec (v říkadle). U Kdyně.
Rgl. Vz Všivavec (dod.).
Všivál = chrobák, hovnivál brouk. V Pod-
luží. Brt.
Všivant, a, m., Lauskerl, m. U Kdýně.
Rgl., Vondrák.
Všivárňa, ě, f. = chalupa pro tuláky.
Mor. Šd.
Všivatec, tce, m. = ostré sítí, oštřice.
Sežerouli jej krávy, dostanou prý vši do
břicha. U Úboče. Rgl.
Všivavec = palec prst. Mor. Brt. Dt. 14.
Vz Všivák (dod.).
Všivavice, míst. jm. v M. Hontu. Let.
Mt. sl. VI. 2. 13.
Všivec rostl. Cf. Rosc. 135., Mllr. 40.,
Kram. Slov.
Všivka, y, m. = všivák. Kutn.
Všť. Z všť se v odsouvá: náščeva. Vz
V (dod.).
Vštěpení křesťanství na slovanskou půdu.
Sbn.
Předchozí (1059)  Strana:1060  Další (1061)