1061

Vštěpitelný, einpropfbar, einprägbar.
Cvičením v-ný. Lpř.

Vštípený do hlavy, eingelernt, v paměť
Lpř.

Vštípiti co, se kam (jak). Balšámová
zahrada sama se tam vštípila. Brt. N. p
627. Výroky ty se aforisticky v mysl v-ly.
Osv. 1. 57. — co čím: učivo cvičením. Us
Pdl.

Všudevládný, überall Herrschend. Kzl.
77.

Všudy. Cf. Mkl. Etym. 398 b. Všude je,
z kel věter duje. VSlz. I. 234.

Všudybud. Kom. Lab. 9., 76.

Všudybytný. V. ústrojnosť. Pal Rdh. I
389.

Všúchať sa, hineinsohleichen. Slov.Ssk.

Vš, vš tam ! Vz Vš (dod.).

Vtactvo, a, h. = ptactvo. Hdž. Čít. 179.

Vtač, e, f, kollekt = vtactvo, ptactvo.
Slov. Hdž. Čít. 179., 182 , 175., Orl. II 23.,
Hrbň., N. Hlsk. III. 138.

Vtáčina, y, f. = pták. Svižká p. Slov.
Orl. X. 17.

Vtáčky = lví tlama, rostl. V Podluží.
Brt.

Vtáčnička, y, f. = jahoda, fragaria vesca.
Slov. Rr. Sb.

Vtáhnouti co, koho kam. Tohoť on do
pekla vtiehne. Rd. zv. 1926. Jazyk v hrdlo
vtáhne, když by měl mluviti Rokyc. Post.
To do zápisků svých vtáhl. Šf. Strž I. 132.
— co kam kudy. V. Někoho dveřmi do
pokoje. Us. Pdl.

Vták holý = netopýr. Na jihových. Mor.
Brt.

Vtákopysk, vtákoprava, vtákosloví atd.

Vz Ptákopysk atd. Slov. Loos.

Vtancovati, hineintanzen. — kam. Phľd.
III. 533. — koho kam. Cymbal búcha,
gajdy dujú, do nebe nás nevtancujú. Slov.
Ib. VI. 162.

Vtanouti. Něco někomu vtane na mysl.
Dk. Aesth. 319. Obraz na mysli vtane Dk.

Vtasiti. Na nás se do rady nejeden
z úředníků vtasil domlouvaje Bart. 95.

Vtažitelný, einziehbar.

Vtedaj = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

Vtedováď = tehdy. Val., laš. Brt. D 177.

Vtedy = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

Vtej = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

Vtékání, n , das Einfliessen. V. vody.
ZČ.

Vteklý, eingeflossen. Voda do nádržky
v-lá. Us. Pdl.

Vtělestvie, n., incarnatio. Ž. kl. 151. a.
10

Vtěliti co : myšlénku, vidinu. Dk. — co

kam: dluh do knih. Us. Rgl. — se proč.

Pro naše spasení se vtělil. Brt. N. p. 523.

Vtenúť = vtynouti. Bystriny tam v-ly.
Slov. Phľd. IX. 2.

Vteperiť = vpraviti, vecpati. V-ril sa
do vagonu; V-ril do seba pecen chleba.
Rr. Sb.- Syt. Táb 249.

Vterigať = namáhavě na místo uložiti.
Slov. Zátur. Cf. Terigať

Vteřiti, persequi, stihati. Jenž jeho vteří.
B. olom. Judic. 9. 40. Cf. Potěřiti.

Vteružiť = vterigať (dod.)? Tesárom
dost sa zdalo, že v-li podstavec, ostatnie
to vraj gazdy vec. Phľd. IV. 5.

Vterý m. dvBterý, řec. óevrego?. Šf. III.
647.

Vtip. Cf. Mkl. Etym. 3.52. a., Jg. Slnosť.
34., 157, Komičnost (dod.), Pal. Rdh. I.
411. V. vynaší o věcech trefný soud odha-
lující nezjevné ve přírodě poměry. Ib. Měla
dobré vtipy (snadno se vtípila). Sá. Vtipy
lítaly jako jiskry po kovárně. Heller. O čes.
vtipech vz Zlatá Praha 1884. 175. — V. =
myšlénka, V. slovní, věcný, obrazný. Dk.
V. tvůj se podařil. Us. Pdl Vtipy a zá-
sluhy, jestli výkladu potřebují, jsou mdlé.
Sb. uč.

Vtipáček, čka, m., vz Vtipák. Rk.

Vtipec, zdrobn. vtip. Bodlavý v. vystře-
liti. Šml.

Vtiperný = vtipný. V Domažl. V. hlava.
Jrsk.

Vtipkářský, spitzfindig. Lpř.

Vtipkovati. V takých výrocích vtip sám
na sebe vtipkuje. Dk. Aesth. 276.

Vtipnéř, e, m., mathematicus, zastr. Pršp.
40. Vz násl. Vtiponář.

Vtipný, synon. důmyslný. Vz Mus. 1845.
529. V. mnoho a dobře mluví. Sb. uč. —
k čemu. Jakož jste vtipní k světským
věcem, tak ... Št. Kn. š. 167.

Vtiponář, e, m , mathematicus. zastr.
Rozk. Cf Vtipnéř (dod.).

Vtipoušek, ška, m. = vtipáček. Rk.

Vtipovati se. Mkl. Etym. 352.

Vtipovnera, y, f., mathematica, zastr.
Rozk., Pršp. 59.

Vtírka, y, f. = vtíraní Us. Šd.

Vtisk pravdy věčné, impressio. Hlv. Na
cestě noví vtiskové mysl vyluzují; Všecko
působí v. příjemné hrůzy. Koll. III. 43.,
120.

Vtisknouti. Paní dosiehše klíčóv (u)
vosk vtiště. Tristr. 372.

Vtisknutý čím. Obraz vnějším předmě-
tem mohutnosti poznávací v-tý. Psp.

Vtištěný. Obrázky do textu v-né. Us.
Pdl.

Vtmelený do něčeho, eingekittet. ZČ.
I. 501.

Vtokaniť. Do očí sa ím v. musia. Slov.
Hdž. Ds. 30.

Vtorica, e, f., das Duplicat. Slov. Ssk.

Vtreliť = vstřeliti, hineinrennen. Slov.
Phl'd. IV. 13 Vz Vtřieliť (dod.).

Vtrhnouti kam jak (odkud). V. hlu-
boko do země bez překážky. Tk. Cizí po-
běhlíci ode světa kraje sem náhle hordou
vtrhli. Kká. Td.

Vstreliť = nepovolaně, neočekávaně, ne-
příležitě vejíti, vdružiť, unberufen, uner-
wartet eintreten, eindringen. Slov. Zátur.
- Phľd. IV. 6.

Vtrousiti co. Zlou věc přinesli a vtrou-
sili. Bart. IV. — co, se kam (jak). Forma
ta do srbského slohu se v-la. Šf. Strž. II.
288. (To Jesuité) potupně v uši vrchnosti
vtrušovali. 1618. Blk. — o čem. Kteří
o tom dobrém tak často vtrušují (roztru-
šují) netoliko zde, ale . .. Arch. VIII. 260,