1064

Vybížka. Na v-ku běhati. Vz Zbrt. Hry.
251.

Vyblačeti = vyblečeti. Vz Vybleknouti
Koll Zp. I. 8.

Vyblafati, vyblafnouti = vybleptati. Us.
— co komu. Rgl.

Vyblednouti kdy. Vášeň časem v-dne.
Šml. — čím. Dívek líčko slzami v-dne.
Kls.

Vyblednutí čivu zinkového, decoleratio
nervi optici.

Vybleknutí, n.. Herausplatzen, n. Ne-
opatrné v. Kom. Lab. 11.

Výblesk radosti. Nrd.

Vyblyšťka, y, f. Choditi na v-ky = na
čumendu, na slídy. Laš. Wrch.

Vyblyšťovati oči, starr, gierig schauen.
Laš. Wrch.

Vybobčiti. Ovce, koza se v-la (bobky
ze sebe pustila) Us. Šd.

Vybočený : -en, a, o, vz Vybočiti V.
pila, Pdl., mostní oblouk. NA. IV. 230.

Vybočiti kam: v pravo, v levo. Lpř.
Dj. 1. 38.

Vybodený obraz = vypouklý. Wtr. Obr
I. 464.

Vybohadlník, a, m., suspicator, zastr.
Pršp. 47.

Výboj. Cf. Wtr. Obr. I. 263., II. 738., List.
fil. X. 90., Kn. rož. čl. 224, Vš. 140., Cor.
jur. IV. 3. 1. 449., Št. Kn. š. 109. V. v 13. stol.
Cf. D. Gesch 91. Šavel v. činieše nad sbo-
rem božím, devastabat. B. mik. Act. 8. 3.

Výbojce = výbojník. Ezp. 2394 , 2224.,
Výb. I. 588.

Výbojník. Ž. kl. 126. 4., Ev. víd. 61.

Vybojovaný; -án, a, o, erkämpft. Ví-
tězství ve prospěch lidstva v-né. Vlč.

Vybojovati koho, besiegen. Arabové
nemohouce válkou vybojováni býti jsou
sobě svobodni. Kosmogrf. 55 a. — co na
kom: na Avarech. Šf. Strž. II. 258.

Výbojový. V. křeče, Entładungskrämpfe.

Vybokovaný = omlácený. V. snop. Slov.
Nár. nov. IV. č. 80.

Vybolený; -en, a, o Mám zuby již v-né
(už mne nebolí, už přestaly boleti). Val.
Vck.

Výbor z literatury čes. I díl sestavili
Jos. Jungmann, Palacký, Šafařík, Hanka.
Vz Zl. Jg. 344. — Na výbor dobrý chlap
(velmi hodný) Val. Vck. Přivedl 500 lidu
na výbor vypraveného (výborně ozbroje-
ného). Mus. 1888. 383. V. zemský Vz. Ott.
VI. 539.

Výboř, e, f., cruma, zastr. Veleš.

Vybořiti hrad. Výb. JI. 1517 — V. =
vysvoboditi Slov. Ssk

Výborlivy = vybíravý, vyběračný. Val.
Brt. D. 287.

Výbornička, y, f. = ženský den výboru.
Orl II. 187.

Výborník, egregius. Pršp. 45.

Výborovec, vce, m. = výborník, člen
výboru. Kalend. Ústř mat. škol. 1886. 131

Vybósti. Hnal se za ním na koni, jakž
kuoň v. (anspornen) mohl. Výb. II. 954.

Vybouditi se = vyčasiti se. Nebe se
vyboudilo. Neud. Cf. Boudy = mračna.

Vybozkávať = líbati, celovati Dala by
sa v., ale nemám komu Koll. Zp. I. 353.

Vybrániti se čím: sekerami. Zátur.
Nápr. 8.

Vybraný, vz Vybraná. — V, heraus-
genommen. Vklady ze spořitelny v-né. Us.

Vybrati. Dyby dali, dyby dali oj děv-
čátku vybírat', vědělo by, vědělo by, komu
má ručenku dať. Brt. N. p II. 466. — co,
se odkud (čím). Ryby keserem z nevodu
v. Šp Konečně se vybral z hospody. Us.
Písek z řeky v. V. příspěvky od členů,
vklad ze spořitelny. Us. Pdl. Vybeř z svého
vojska 2000 koní. Výb. II. 42 Z vidění
radostně, se v-la. Výb. I. 291. Z knížek
řeči v. Št. Kn. š. 181. — co jak: po jed-
nom. Výb. II. 42. — se kdy z čeho. Za
několik dní vybéře se na dobro z nehody.
Šml.

Vybrázditi. Řeka tam si průchod do
Čech v-la. Krč. V. si dráhu. NA. V. 533.

Vybrechaný = vyštěkaný; odmlouvačný.
Slov. Zbr. Hry. 193.

Vybřinknouti, vz Vybřinkati.

Vybřiskovati = povykřikovati, höhnisch
zurufen. Us. Vck.

Vyhrknouti. Peníze vybrkaly (vylítaly).
Us Jir. — Duše vybrkla z osidla. Ž. kl.
123. 7. Ti ptáci už sú vybřkaní (vysedli
se) Val. Brt. D. 287 — V. něco = špatně
vyvésti. Ten to vybrk'. Us. Rgl.

Vybrokovati = brokem vyštěrkovati.
Cesty jsou v-vány. U N. Bydž. Kšť.

Vybrousiti co jak: vypukle, NA., mdle.
ZČ — se. Doma sedia nic nezkusíš, svě-
tem chodia sa vybrúsíš. Us. Rgl.

Výbrus, u, m. = vybroušení. Rgl.

Vybryndati, auspantschen. V. vodu. Us.
— V. = vyžvaniti, ausplauschen. Vše v-dáš,
co slyšíš. Us. Kšť.

Vybubnovaný = vyhlášený, známý. V.
dareba, Kšť, filuta, zloděj. Rgl.

Výbuch. Ta bouře prolomí se strašným
v-chem. Čch L k 62.

Vybujeti kdy. Po smrti Alexandrově
Celtové vybujněli. Šf. Strž. I 426., 277.

Vybujnělý. V. křoví. Č. Kn. š. 382. —
čím: rozkošemi. Šf. Strž. II. 82.

Vybúliti. Vybulujú se kopy (mračna vy-
vstupují); Stěna je vybúlená (vyvalená, vy-
pouklá). Laš. Brt. D. 287.

Vybůsti, vz Vybósti (dod ).

Vybúšiti = vypuknouti. Predvečerom
v-šil u nás oheň. Slov. N. Hlsk.

Vybýkovcovati komu = býkovcem vy-
biti. — někoho odkud: z domu. Us Šd.

Výbytečný = zbývající. Dk.

Výbytek, Erfolg. Nemá-li v. z, tohoto
pramene vyplývající zmařen býti. Šf. Strž.
I. 27.

Vybyti komu Co ti času vybývá. Fr.—
čeho. Všech jich z města v-li. Bart. 83.
Zapověděli peněz gerlických nebrati, aby
jich vybývali Let. 390 — co kde Šesti-
nedělka vybyla u nás kout. Kos — koho
kam. Všecky dcery do hezkých míst v-la.
Sá.

Vybytí = výbava. Nevěsta dostala celé
v. Us. Fč.