1066

očnicový, p. orbitalis, patrový, p. palatinus,
pobřišnicový, p. peritonei, pochvový či po-
ševní, p. vaginalis, příčný, p. transversus,
přídatný, p. accessorius, řasinkový, p. cili-
aris, síťkovitý, p. reticularis, soscový, p.
mammillaris; mastoideus, srpovitý, p. falci-
formis, svalový, p. muscularis, trnový, p.
spinosus, vedlesoscový, p. paramastoideus,
záhrdelní, p. intrajugularis, zkřížený, p. cru-
ciatus, zubovitý, p. odontoideus, žeberní,
p. costarius; klouby v-ků kloubových, ar-
ticulationes processuum articularium. Ktt.
exc

Vyčnívati. Nad hájem v-la věž. Osv.
I. 381.

Výčnivka, y, f. = co vyčnívá. ZČ. III.
22.

Vyčočoliti někomu = vyhubovati; do-
mluviti. U Bydž. Kšť.

Vyčouhlec, hlce, m. = vyčouhlý člověk
Tbz.

Vyčouchnouti = vyčichnouti. U Kdýně.
Rgl.

Vyčtený úředník. Atch. VIII. 406.

Vyčuditi komu = vyhubovati. U Stu-
dené. Vlchř.

Výdaj. Dostala v. na chýr (značné věno,
pěknou výbava). Phl'd. XII. 695.

Vydání městská a obecní v 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II. 575.

Vydaný = ustanovený. Bylo jim přiká-
záno hajtmany na to vydanými. Výb. II
170.

Vydatel, e, m., Herausgeber Pr. 1884. 4.

Vydatelný, verfügbar. V. příjem. Šp.

Vydati co komu. Králi počet v. Št. Kn.
š. 157. — co, se nač. V. se na toulky ;
V. město na něčí milosť J Lpř. V. se na
hanění, utrhání Mus. 1883. 141. Na mrtvé
súd v.; V. súd na odsúzení věčné. Št. Kn.
š. 23., 187. — co, se kam. V. se s někým
v pouť. Vrch. V. mladinu na chladicí stoky.
KP. V. 300. — co, se več V. někoho ně-
komu v otroctví. Kká Jestliže sě vydá
v manželstvo. Ev. olom. 197 — co z čeho.
Mají počet vydati z svých činóv. Št. Kn. š.
15. — co jak. Spis nově v. Mus. Spis
jazykem českým v. Osv. Pořiedně něco v.
Št. Kn š. 102. Skrze anděly Buoh jako
súdy své vydává. Št. Kn. š. 144. — co,
se kdy. V. spis po něčí smrti Us. Pdl.
Budem sa ja potom vydávala, až keď budú
jahody. Sl. sp. 34. — jak dlouho. Divka
se něma vydať, dokuď hlupych střevicuv
nězedřela. VSlz. I. 229. — koho, se proč.
Z lásky k nám syna svého v. ráčil v oběť
za hříchy naše. Mž. 31. Z lásky se v. (vdáti).
Prss. Gaz.

Vydávání psů = štěkot. Us.

Vydehtovati loď, mit Theer anstreichen.
Us.

Výdech. Cf. Slov. zdrav. 405.

Vydechnouti co kam jak. V-chla před
sebe lehounce slova. Vlč.

Výdechový. V. síla, sval, tlak. V. proud.
Gb. Ml. II 190.

Vydělati, zasloužiti, získati, tržiti, vy-
hráti synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — co :
ohniště. NA. 174. Darmo utracijíc, což sú
všedni v-li. Št. Kn. š. 108. — co čím.

Kůže tříslem v. Vz Matj. 44. Co svýma
rukama v. Hr. ruk. 9. a. — co odkud.
Vydělej (vyndej) ruce z kapsy. Mor. Vck.
Bůh v-lal Adamovi žebro z levého boku.
Hrb. Obr. 42 V. dítě z koupele (= vyn-
dati). Mtc. XV. 193.

Výdělčiti = na výdělek choditi. Na Hané.
Wrch.

Výdělkářský, Speculanten-. V. podnik.
Us. Pdl.

Výdělnosť. Dk. Dj. f. 211. a Roz. fil.
32.

Výdeň. Ten každý k tomu pozůstalému
masu aby toliko dvó drobného, telat neb
skopcův na svůj krám na výdeň v nově
přiraziti a prodávati mohl. Co se dotýče
návydního dobytka, jeden výdeň masa od
pondělka až do čtvrtka neprodával. Sedlá-
ček. Děj. Čáslavě. 175.

Vydepati = vytlouci. Tuláku kůži klac-
kem v Reš.

Výděs, u, m. = vyděšení. Kká., Hdk.

Výdeščí, n = obkladek, pažba dveří,
Thürfutter, n.

Vyděšení, n. V. noční. Vz Slov. zdrav.
405.

Vydeštění, n. = výdeščí (dod.).

Vydeštiti il, ěn, ění, verkleiden, aus-
täfeln. Pcl. V. plochu mezi okenními rámy.
Pdl.

Výdherný = nádherný, prunkvoll. Val.
Vck., Slavč. 60.

Výdil, u, m. = podíl za života otcova
některému dítěti udělený. Val. Vck., Brt.
D. 287., Slavč. 84.

Výdlab. Mkl. Etym. 40. a.

Vydlabanina, y, f., etwas ausgehöhltes.
Lpř.

Vydlábiti co na kom = vyžebroniti.
Mor Brt. D. 287.

Vydlážděný. Mají kapsu v-nou (jsou
bez peněz). U N. Bydž. Kšť.

Vydliti = vyděliti. Vz Delina (dod.).
Laš. Tč.

Výdmuť, i, f. = výduť. V. podkopu, das
Ausblasen der Mine Čsk.

Výdoba kovov z bání = vydobývání.
Slov. N. Hlsk. IV. 90.

Vyďobati. Oči bys mi v-la. Koll. Zp. I.
79.

Vydoupnalý, hohl. V. kmen Čch. Sl.
120.

Vydoupněti, vydoupnatěti, ěl, ění, hohl
werden. Čch Živ.

1. Vydra, pol. wydra, lit. udra, lett.
ūdrs, pr. vdro, aind. udra. Mkl. aL. 162.
Cf. Mkl Etym. 397. a. Kram. Slov , Hlb.
II. XXXVI. V mořská. Vega II. 212 , 215.
— V. = cundra, protivná ženská, Brt., zlá
ženská. V. Vondrák.

2. Vydra Stan., nar. v Kr. Hradci 1741.
Cf. Tf. Mtc. 2 , Zl. Jg. 13., Mus. 1870. 55 ,
103., Bačk. Př. 136. a Písm. I. 218., 220,
933., Rb. Křisit. 40.—66., Rk. Sl.

Vydráňať něco = vyžebromti. Mor. Brt.
D. 207.

Vydranec, nce, m. = výmol. V prus.
Slezsku. Mus. 1892. 400.

Vydraný. Už sú všeci v-ní (mají sedrané
šaty). Val. Vck.