1069

Výhostní list. Wtr. Obr. I. 65., 70—72.
V. list známka dědičné poroby selského
lidu. Pal. Rdh. II. 535

Vyhotoviti knihu. Šf. III. 307.

Vyhoupnouti. Však já ho přece v-pnu
(vypíchnu, dostanu z domu). Šml.

Vyhověti komu kdy. Něčemu ve čty-
řech létech v. Osv. I. 71. — s kým komu
jak. Potřebám jejich milosrdně i s jinými
bohatými vyhovujíc. Pal. Rdh. II. 453

Výhovorka. Lepšia dobrá v. ak hotový
groš. Slov. Orl. IX. 247.

Výhrada tajná, restrictio mentalis (při
lži) MP. 178. Činiti v-du. Dk. — V. Buben
spojuje se s kolem ozubeným, do něhož
zasahuje pastorek, jehož osa jest opatřena
setrvačníkem a v-dou, jíž může se vysa-
diti buben ze svého spojení s kolem. NA.

IV. 217.

Výhradek celní, Zollausschuss, m Pr. tr.

Vyhraniti se jak: v hranolech. Rm.
Magnetový kyz v-ňuje se v šestibokých
sloupcích. Osv V. 10. — co odkud čím.
Látky ochlazováním z roztoku v. ZČ. I.
250. (251.). — co: výměr V.V. 28.

Vyhráti, vydělati, zasloužiti, získati, tr-
žiti, synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — co:
cizie sbožie. Št. Kn š. 110. Vyhrávati méno
(večer před jmeninami), vínky (večer před
svatbou) Bn. D. 288. — kde. V. skladbu
na pianě Pdl. Vyhraješ, jako sedláci
u Chlumce (prohraješ). Světz. 1872. 412. —
jak. Vyhrává, ale z kapsy. Us. Jako stará
vyhrává, tak mladá tancuje. Rr. MBš. —
nad čím: nad smrtí (když se nemoc zlomí).
Tkč.

Vyhřáti co jak. V. něco z 0° na 1°.
Mj. — se kdy. Ve dne, za dne země se
vyhřeje. Mj.

Vyhražený. V. sedadlo, Sperrsitz, m.
Us. Pdl.

Vyhrážlivě = vyhrůžlivě. Slov. Phľd.

VI. 275.

Vyhražovati se na koho = vyhrožo-
vati. Val. Vck.

Vyhřebati, vyhřébsti. Hom. opat 177. a. 8.

Vyhřece, e, m., territus, zastr. Rozk.

Výhřest, u, m. = výhřeviště. Kram.
Slov.

Výhřevnosť paliva. Vz KP. VI. 285. nn.

Výhřevomlnný. V. množnice. Kod. Úv.
313.

Výhřez. Cf. Výklop. V. dělohy, prolap
sus uteri, duhovky, p. iridis, jazyku, p. lin-
guae, konečníku, p. recti, lůžka, p, placen-
tae, měchýře, p. vesicae urinariae, mozku,
p. cerebri, oka, exophthalmus (obrnový,
paralyticus, tepavý, pulsatilis), plic, p. pul-
monis, pochvy, p. vaginae, pupečníku, p.
funiculi umbilicalis, sklivce, p. corporis vi-
trei, sleziny, p. splenis s. lienis, Milzvorfall,
sliznice, p membranae pituitariae, Schleim-
haut-, srdce, ectopia cordis, slřev, p. in-
testinorum, varlete, p. testiculi Ktt. exc.

V. konečníku, materníku, pupečníku. Vz
Slov. zdrav. 406.

Vyhřezlosť víček, blepharoptosis.

Vyhřezlý. Vyříznutí v-lé duhovky, abla-
tio prolapsus iridis, měřidlo v-ho oka, ex-
ophthalmometer.

Vyhrlať sa = vybírati se, vymílati se,
prohlubovati se. Slov. Vymieľalo a vyhr-
l'alo sa to vždy viac, až z výmolí užlabily
sa úvaly i doliny. Phľd. IV. 254

Výhrnek, nku, m. = hromada vymláce-
ného zrna. U Star. Jič. Vhl.

Vyhrnouti se kudy. Vody štěrbinou
do komory se v-ly, z rybníka.

Vyhroziti. Láska se nevyprosí ani ne-
vyhrozí. Něm. — co na kom. Na sprost-
ných vyhrožujíc viece. Št. Kn. š. 157.

Vyhrůžlivě = výhružně. Šd.

Vyhrůžlivý = výhružný. Šd.

Výhryz = výhlodek. Sl. les.

Vyhryznouti odkud. Výb. II. 765, V.
někoho od sebe, z země. Bart. 70, 157.—
se. Vyhryzlo se to = vyšlo na jevo. Laš.
Brt. D. 288.

Vyhubovati. To je, jako když pán vy-
hubuje (málo jídla). Mor. Rgl.

Vyhúcaný = vyjezděný. V. cesta, kolo.
Mor. Brt. D. 216

Vyhudlati kůl = vyviklati. Laš. Tč.

Vyhuliti = vykouřiti. V-lí kolik dout-
níků. Us. Kšť.

Vyhybadlo, a, n. = pohyblivá čiastka
kolaje, ktorá nastaviť sa môže tak, aby
vlak z jednej na druhú kolajnicu preísť
mohol. Rr. Sb. Cf. Výhybka, der Wechsel.

Vybyběť = vyhynouti. V Oravě na Slov.
Rl. Pr. H. 21.

Vyhýčkaný slávou. Vz Vyhýčkati. Čch.
Sl. 65.

Vyhynulý ssavec. Frč.

Vyhynutý = vyhynulý. V. obilí. Mor.
Brt D.

Vych, a, m., z: Viktorin. Wtr. Obr. I. 81.

Vycharbať sa z nemoci = zotaviti se.
Val. Brt. D. 288.

Vycházečka, y, f., zdrobn. vycházka.
Kos.

Vycházka na loupež, Raubzug, m. Posp.

Vychlápať komu (dlaňú, pěsťú) = vy-
bíti. Brt. D. 218., 288.

Vychlípení víček, ectropium palpebra-
rum.

Vychlpčiti = vychlpiti. Slov. Čkžk. I.
63.

Výchlub, a, m. = kdo se rád vychloubá,
Prahler, m. Mor. Šd.

Vychmúliť. Nemože to v. (má řeči plnú
hubu). V Podluží. Brt. D. 288.

Východ, exitus. V. smrti Ž. kl. 67. 21. V.
protectio. Ib 104. 38.— Slovo v. ve spojení
s předložkami a následujícím subst. zůstává
nesklonné. Před východ słúncem, do vý-
chod słúnca. Mor. Brt. D. 161.

Východa, y, f, Erfolg. Přeju vám šťast-
nou v-du. U Dobrušky. Vk. — V. na zlo-
čince (výjezd). Beroun. kniha 1508. Wtr.

Východčan, a, m. Koll. III. 415., Šf.
Strž. I. 255., 498. Lépe. východaň. Vz-čan.

Východec, dce, m. = vychoďan. Šd.

Vychodil J. P. Cf. Bačk. Př. 133., 170.

Vychoditi školní léta. Němc. D. č.

Východka, y, f. = výstup, nápad. Slov.
Czm. 107. Neslušné v-ky Kálnokyho. Nár.
nov. 1886 č. 179.

Východný, procedens. Duch sv. v-den.
Ž. kl. SA. 22.

514